VYBERTE SI REGION

Týdeník Dotyk: Polská politika je příběhem hladu po moci

Varšava - Dva měsíce po parlamentních volbách zůstává Polsko hluboce rozdělenou zemí. Ulice zaplavily desetitisíce demonstrantů. Veřejné mínění rozjitřil zejména spor o ústavní soud. Jedni se shromažďují na podporu politiky nové pravicové vlády, druzí proti ní naopak protestují a varují před ohrožením demokracie.

21.12.2015 3
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: čtk

Ani dva měsíce po parlamentních volbách se v Polsku nešetří silnými slovy. Šéfredaktor vlivné Gazety Wyborczej a hrdina antikomunistického disentu Adam Michnik hovoří o ohrožení demokracie. V nedávném komentáři dokonce přirovnal politiku nové pravicové vládní garnitury k plíživému státnímu převratu.

Víceméně stejná slova na adresu Práva a spravedlnosti (PiS) zopakoval minulý týden předseda Evropského parlamentu Martin Schulz. Objevují se přirovnání k Bělorusku, osočení z orbánizace či putinizace Polska.

Z druhé strany následují neméně pádné odpovědi o nepřípustném vměšování a hanebném ostouzení Polska, rezolutní žádosti o omluvu (Schulzem stejně rezolutně odmítnuté). Ulice po desetitisících zaplavují demonstranti, a to na obou stranách.

„Nevinná" technikálie

Celá ta vřava je způsobena mimo jiné i ostrým konfliktem ohledně polského ústavního soudu. Kdo za ni vlastně může? Ti, kdo jsou na jedno oko slepí, vidí jen druhý poločas celé kauzy: pomstu PiS bývalé vládě Občanské platformy (PO) za letní účelovou novelu zákona o ústavním soudu.

Novela změnila lhůty pro volbu ústavních soudců – zdánlivě nevinná technikálie. Ale ústavní soudci jsou v Polsku voleni dolní komorou parlamentu, Sejmem. O co tehdy v létě vlastně šlo?

Zavzpomínejme: země je krátce po prezidentských volbách, které PO přinesly šokující porážku. Před vládní stranou se otevírá stále realističtější perspektiva prohry v blížících se říjnových parlamentních volbách. Třem soudcům má vypršet funkční období v listopadu, tedy sice až po volbách, ale ještě před ustavením nově zvoleného Sejmu. O jejich nástupcích tudíž může rozhodnout stávající (starý) Sejm zcela právoplatně a dle stávajícího zákona.

Potud vše v pořádku. Počátkem prosince, tedy takřka měsíc po volbách a měsíc a půl po ustavení nového Sejmu, však má končit funkční období dalším dvěma soudcům. A právě na ně cílí sporná novela PO. „Upravila" lhůty tak, aby jejich nástupce mohl zvolit ještě starý Sejm. To se skutečně stalo – krátce před volbami (tehdy už bylo jasné, kdo vyhraje) a měsíc a půl před vypršením mandátu stávající dvojice soudců!

Schválnosti obou stran

Spravedlivý pokřik opozice PiS byl již v červnu pochopitelně náležitě hlučný a korunován ústavní stížností. A nezůstalo u ní. Prezident Duda, v té době jediný politik PiS s vysokou ústavní funkcí, použil i těžký arzenál z výbavy Václava Klause: nečinnost. Odmítl zkrátka pozvat nové soudce do prezidentského paláce, aby tak nemohli složit přísahu a ujmout se funkce.

A Dudův vzdor nezasáhl jen sporně zvolenou dvojici, ale i tři soudce vybrané legitimně dle pravidel starého zákona. Podotkněme, že na rozdíl od českého prezidenta nemá jeho polský protějšek absolutně žádný podíl na samotném rozhodování o výběru soudců – jeho role je čistě formální, do jeho rukou se skládá slib.

Celá kauza nabrala zrychlené obrátky po parlamentních volbách, ve kterých PiS získalo absolutní většinu mandátů v obou komorách parlamentu. Noví vítězové nejprve bleskově stáhli ústavní stížnost a poté – v neméně strhujícím tempu – nechali schválit svou vlastní novelu zákona o ústavním soudu. Ta byla za bojkotu opozice 19. 11. odhlasována v Sejmu, 20. 11. v Senátu a ještě téhož dne (!) podepsána prezidentem Dudou.

Oko za oko, puč za puč

Novela z dílny PiS krom jiného zavádí novou lhůtu, která se – v podstatě retroaktivně – týká i pětice „sporných" soudců. Vyjasňuje, že funkční období soudce začíná až okamžikem složení slibu a stanovuje, že slib musí být složen do 30 dní ode dne zvolení. To vše bylo odhlasováno v momentě, kdy už 30denní lhůta „sporným" soudcům dávno vypršela – kvůli nečinnosti téhož Dudy, který tuto novelu tak bleskurychle podepsal.

Týdeník Dotyk.Pětice soudců se ale pochopitelně považuje za legálně zvolené dle aktuálně platné legislativy a soudně se brání. Na jejich místa je však již novou garniturou dosazeno pět nástupců. Kolik právoplatných členů má tedy dnes polský ústavní soud? Patnáct, jak stanovuje zákon? Nebo dvacet? Nebo jen deset? A pokud snad přece patnáct, tak kterých?

Tragikomickou pointou celé této grotesky je, že takto vnitřně rozložený a zpolitizovaný ústavní soud by měl rozhodovat o ústavní stížnosti, kterou mezitím pochopitelně opozice podala a která se týká jeho samotného!

Jak chutná moc

Celá tato smutná kauza vlastně symptomaticky vypovídá o stavu současné polské politiky. Je příběhem o přejedení mocí a hladu po moci. PO byla ještě donedávna pragmatickou stranou moci, která si za dlouhá léta své vlády, kontroly samospráv i prezidentského stolce zvykla rozhodovat úplně o všem a obhospodařovat celostátní i lokální klientelistické sítě. PiS, frustrováno osm let jednou volební porážkou za druhou, celou tu dobu netoužilo po ničem jiném než po podobné či ještě větší absolutní moci. A přesně to se mu splnilo po parlamentních volbách. Padl nový polský rekord – poprvé nastupuje vláda jedné strany. A to ještě s „vlastním" a plně loajálním prezidentem v zádech.

Jiří Koubek

Politolog, působí na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Mezi jeho oblasti zájmu patří střední Evropa a volební a stranické systémy.

Celý článek si můžete přečíst v aktuálním čísle Týdeníku Dotyk.

Stáhněte si týdeník Dotyk zdarma do svého tabletu či smartphonu v App Store, Google Play, na Amazonu  či v Microsoft Store

Týdeník Dotyk

Autor: Redakce

21.12.2015 VSTUP DO DISKUSE 3
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Policie intenzivně pátrá po pohřešované Míše Patricii Muzikářové.
21

Kriminalisté vyhodnocují stovky hodin záznamů. Míšu ale stále nenašli

Sněžka Sherpa Cup 2017, Petr Mazal
13

Příběh nejlepšího šerpy: Málem ho zabili v Zambii

AKTUALIZOVÁNO

Trump podepsal příkaz o odstoupení USA od transpacifické smlouvy

Washington - Americký prezident Donald Trump dnes podepsal exekutivní příkaz o odchodu Spojených států z Transpacifického partnerství (TPP). Obchodní dohodu 12 tichomořských zemí vláda Baracka Obamy uzavřela před rokem, Kongres USA dokument ale ještě neratifikoval.

Otrávené návnady na zvířata v přírodě bude dohledávat cvičený pes

Otrávené návnady nastražené na vydry, kuny či lišky, na něž často umírají také draví ptáci, začne letos v Česku dohledávat první speciálně vycvičený pes. Česká společnost ornitologická (ČSO) ho získá díky mezinárodnímu projektu dotovanému unií. Podle ochránců přírody případů otrav volně žijících živočichů přibývá. 

AKTUALIZOVÁNO

Revoluce v F1 dle nového vlastníka. Boss Ecclestone po 40 letech končí

Formule 1 a Bernie Ecclectone? Spojení, které k sobě neodmyslitelně patřilo posledních 40 let. Teď je ale konec. Šestaosmdesátiletý Brit, jenž z královské motoristické třídy vytvořil miliardový byznys, potvrdil spekulace britských médií a v čele formule 1 opravdu skončil. Nový vlastník seriálu F1 Liberty Media uvedl, že Ecclestonea nahradil Chase Carey.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies