VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Týdeník Dotyk: Polská politika je příběhem hladu po moci

Varšava - Dva měsíce po parlamentních volbách zůstává Polsko hluboce rozdělenou zemí. Ulice zaplavily desetitisíce demonstrantů. Veřejné mínění rozjitřil zejména spor o ústavní soud. Jedni se shromažďují na podporu politiky nové pravicové vlády, druzí proti ní naopak protestují a varují před ohrožením demokracie.

21.12.2015 3
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: čtk

Ani dva měsíce po parlamentních volbách se v Polsku nešetří silnými slovy. Šéfredaktor vlivné Gazety Wyborczej a hrdina antikomunistického disentu Adam Michnik hovoří o ohrožení demokracie. V nedávném komentáři dokonce přirovnal politiku nové pravicové vládní garnitury k plíživému státnímu převratu.

Víceméně stejná slova na adresu Práva a spravedlnosti (PiS) zopakoval minulý týden předseda Evropského parlamentu Martin Schulz. Objevují se přirovnání k Bělorusku, osočení z orbánizace či putinizace Polska.

Z druhé strany následují neméně pádné odpovědi o nepřípustném vměšování a hanebném ostouzení Polska, rezolutní žádosti o omluvu (Schulzem stejně rezolutně odmítnuté). Ulice po desetitisících zaplavují demonstranti, a to na obou stranách.

„Nevinná" technikálie

Celá ta vřava je způsobena mimo jiné i ostrým konfliktem ohledně polského ústavního soudu. Kdo za ni vlastně může? Ti, kdo jsou na jedno oko slepí, vidí jen druhý poločas celé kauzy: pomstu PiS bývalé vládě Občanské platformy (PO) za letní účelovou novelu zákona o ústavním soudu.

Novela změnila lhůty pro volbu ústavních soudců – zdánlivě nevinná technikálie. Ale ústavní soudci jsou v Polsku voleni dolní komorou parlamentu, Sejmem. O co tehdy v létě vlastně šlo?

Zavzpomínejme: země je krátce po prezidentských volbách, které PO přinesly šokující porážku. Před vládní stranou se otevírá stále realističtější perspektiva prohry v blížících se říjnových parlamentních volbách. Třem soudcům má vypršet funkční období v listopadu, tedy sice až po volbách, ale ještě před ustavením nově zvoleného Sejmu. O jejich nástupcích tudíž může rozhodnout stávající (starý) Sejm zcela právoplatně a dle stávajícího zákona.

Potud vše v pořádku. Počátkem prosince, tedy takřka měsíc po volbách a měsíc a půl po ustavení nového Sejmu, však má končit funkční období dalším dvěma soudcům. A právě na ně cílí sporná novela PO. „Upravila" lhůty tak, aby jejich nástupce mohl zvolit ještě starý Sejm. To se skutečně stalo – krátce před volbami (tehdy už bylo jasné, kdo vyhraje) a měsíc a půl před vypršením mandátu stávající dvojice soudců!

Schválnosti obou stran

Spravedlivý pokřik opozice PiS byl již v červnu pochopitelně náležitě hlučný a korunován ústavní stížností. A nezůstalo u ní. Prezident Duda, v té době jediný politik PiS s vysokou ústavní funkcí, použil i těžký arzenál z výbavy Václava Klause: nečinnost. Odmítl zkrátka pozvat nové soudce do prezidentského paláce, aby tak nemohli složit přísahu a ujmout se funkce.

A Dudův vzdor nezasáhl jen sporně zvolenou dvojici, ale i tři soudce vybrané legitimně dle pravidel starého zákona. Podotkněme, že na rozdíl od českého prezidenta nemá jeho polský protějšek absolutně žádný podíl na samotném rozhodování o výběru soudců – jeho role je čistě formální, do jeho rukou se skládá slib.

Celá kauza nabrala zrychlené obrátky po parlamentních volbách, ve kterých PiS získalo absolutní většinu mandátů v obou komorách parlamentu. Noví vítězové nejprve bleskově stáhli ústavní stížnost a poté – v neméně strhujícím tempu – nechali schválit svou vlastní novelu zákona o ústavním soudu. Ta byla za bojkotu opozice 19. 11. odhlasována v Sejmu, 20. 11. v Senátu a ještě téhož dne (!) podepsána prezidentem Dudou.

Oko za oko, puč za puč

Novela z dílny PiS krom jiného zavádí novou lhůtu, která se – v podstatě retroaktivně – týká i pětice „sporných" soudců. Vyjasňuje, že funkční období soudce začíná až okamžikem složení slibu a stanovuje, že slib musí být složen do 30 dní ode dne zvolení. To vše bylo odhlasováno v momentě, kdy už 30denní lhůta „sporným" soudcům dávno vypršela – kvůli nečinnosti téhož Dudy, který tuto novelu tak bleskurychle podepsal.

Týdeník Dotyk.Pětice soudců se ale pochopitelně považuje za legálně zvolené dle aktuálně platné legislativy a soudně se brání. Na jejich místa je však již novou garniturou dosazeno pět nástupců. Kolik právoplatných členů má tedy dnes polský ústavní soud? Patnáct, jak stanovuje zákon? Nebo dvacet? Nebo jen deset? A pokud snad přece patnáct, tak kterých?

Tragikomickou pointou celé této grotesky je, že takto vnitřně rozložený a zpolitizovaný ústavní soud by měl rozhodovat o ústavní stížnosti, kterou mezitím pochopitelně opozice podala a která se týká jeho samotného!

Jak chutná moc

Celá tato smutná kauza vlastně symptomaticky vypovídá o stavu současné polské politiky. Je příběhem o přejedení mocí a hladu po moci. PO byla ještě donedávna pragmatickou stranou moci, která si za dlouhá léta své vlády, kontroly samospráv i prezidentského stolce zvykla rozhodovat úplně o všem a obhospodařovat celostátní i lokální klientelistické sítě. PiS, frustrováno osm let jednou volební porážkou za druhou, celou tu dobu netoužilo po ničem jiném než po podobné či ještě větší absolutní moci. A přesně to se mu splnilo po parlamentních volbách. Padl nový polský rekord – poprvé nastupuje vláda jedné strany. A to ještě s „vlastním" a plně loajálním prezidentem v zádech.

Jiří Koubek

Politolog, působí na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Mezi jeho oblasti zájmu patří střední Evropa a volební a stranické systémy.

Celý článek si můžete přečíst v aktuálním čísle Týdeníku Dotyk.

Stáhněte si týdeník Dotyk zdarma do svého tabletu či smartphonu v App Store, Google Play, na Amazonu  či v Microsoft Store

Týdeník Dotyk

Autor: Redakce

21.12.2015 VSTUP DO DISKUSE 3
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Obyvatelé vchodu, kde hořelo, se ještě vrátit nesmějí. Čekají ale až je hasiči vyzvou, aby si mohli z bytů vzít aspoň pár věcí.
9

Požár paneláku v Jirkově: "Včera jsem se hroutila, dnes to beru s nadhledem"

Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Kateřina Valachová.
AKTUALIZOVÁNO
15 17

Valachová chce maturitu SOŠ z matematiky do roka po gymnáziích

Doprava v Brně v roce 2050? Sdílení cest, o pětinu méně aut, tvrdí plán mobility

Pruhy v protisměru pro cyklisty v jednosměrkách? Rozšíření pěších zón? Přednost autobusů na křižovatkách? Tyto a desítky dalších návrhů ovlivňujících dopravu v Brně představil městský plán mobility do roku 2050. Do 30. dubna k němu lidé mohou zasílat připomínky.

Hitlerův telefon se na aukci prodal za téměř čtvrt milionu dolarů

Telefon nacistického vůdce Adolfa Hitlera se na dnešní aukci ve Spojených státech prodal za 243.000 dolarů (6,2 milionu Kč). Oznámil to aukční dům Alexander Historical Auctions. Vyvolávací cena činila 100.000 dolarů. Prodejní cena se nacházela zhruba v polovině předpokládaného rozpětí 200.000 až 300.000 dolarů, napsala agentura AFP.

Janeček: EET funguje, krácení tržeb je menší

Nejenom obchodníci, ale i berní úředníci finalizují přípravy před druhou vlnou EET. Jak říká v rozhovoru pro Deník šéf Generálního finančního ředitelství Martin Janeček, úředníci zohlední dobrou vůli podnikatele.

Nizozemský publicista: Wilders volby vyhrál už před hlasováním

Klíčovým úkolem pro nizozemské politiky by měla být snaha zasypat příkopy, které se mezi občany vytvářejí v souvislosti s březnovými parlamentními volbami. Myslí si to nizozemský učitel a publicista s tureckými kořeny Halil Karaaslan. Krajně pravicová Strana pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse podle něj v zásadě vyhrála už před samotným hlasováním, neboť ostatním stranám dokázala vnutit svůj pohled na situaci v zemi a svou velmi vyhraněnou interpretaci problémů, s nimiž se teď Nizozemsko potýká.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies