VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Tymošenková čelí dalšímu vyšetřování

Kyjev - Bývalá ukrajinská premiérka Julija Tymošenková, která byla v úterý odsouzena k sedmi letům vězení za překročení pravomocí, čelí vyšetřování v novém trestním případu.

13.10.2011 1
SDÍLEJ:

Julija TymošenkováFoto: REUTERS

Je podezřelá, že se v polovině 90. let minulého století pokusila zpronevěřit 405 milionů dolarů (7,3 miliardy korun). Oznámilo to dnes v Kyjevě vedení ukrajinské kontrarozvědky SBU.

Kauza stará 15 let souvisí s činností firmy Jednotné energetické systémy Ukrajiny (JESU), která zprostředkovala nákup ruského zemního plynu a zajišťovala jeho přeprodej ukrajinským zákazníkům. Tymošenková v polovině 90. let dohodla s Ruskem kontrakt, v jehož rámci měla zaplatit za dodaný plyn nikoli hotovými penězi, které obdržela převodem ze státní pokladny, ale dodávkami zboží - konkrétně nábytku a stavebního materiálu - ruskému ministerstvu obrany.

Ruská strana tvrdí, že cena za dodávky plynu nebyla dodnes plně uhrazena, protože JESU nedodala ministerstvu obrany zboží v hodnotě přes 405 milionů dolarů. Na dlužnou částku Rusko oficiálně Ukrajinu upozornilo letos v létě zvláštním dopisem, který spustil vyšetřování a nakonec i dnešní obvinění.

Tymošenkovou, která JESU řídila a v letech 1995-97 fakticky vlastnila, nyní ukrajinská kontrarozvědka obviňuje, že část státních prostředků, které na nákup ruského plynu obdržela, převedla na soukromá konta. Dluh vůči ruskému ministerstvu obrany pak převedla jako položku do ukrajinského státního rozpočtu.

Za nedodržení závazku vůči ruskému ministerstvu byla Tymošenková před lety stíhána i v Rusku, stíhání ale bylo zastaveno. Za mrhání státními prostředky byl ale tehdy odsouzen obchodní partner Tymošenkové, vysoký úředník ruského ministerstva obrany generál Georgij Olejnik. Ruské úřady dnes oznámily, že vůči Tymošenkové žádné pohledávky nemají a stíhání obnovit nehodlají.

Složitou kauzu komplikuje fakt, že Ukrajina dodnes údajný dluh vůči Rusku nevyrovnala a nejspíš se k tomu ani nechystá. Ukrajinský premiér Mykola Azarov dnes řekl, že jeho vláda dluh neuznává a nezaplatí.

Spolu s Tymošenkovou, která dnešní obvinění odmítá jako absurdní politický útok prezidenta Viktora Janukovyče, je obviněn i bývalý ukrajinský premiér z poloviny 90. let Pavlo Lazarenko, který měl Tymošenkové v jejím údajném podvodu napomáhat. Lazarenko byl v srpnu 2006 v USA odsouzen za praní špinavých peněz a vyděračství. Z vězení v San Francisku má podle dostupných informací vyjít 1. listopadu 2012.

Kauza s ruským dluhem svým způsobem souvisí i s nynějším vězněním expremiérky Tymošenkové, kterou v úterý kyjevský soud poslal na sedm let do vězení za předražený nákup ruského zemního plynu v roce 2009. Náčelník hlavní správy vyšetřování SBU Ivan Děrevjanko novinářům vysvětlil, že za běžných okolností by případ ruského dluhu byl dnes už promlčen. Odsouzením Tymošenkové ale prý podle ukrajinských zákonů promlčecí doba "propadá" a začíná běžet od začátku znovu.

Tymošenkovou čeká navíc ještě další soud. Loni v prosinci byla obviněna ze zneužití prostředků za prodej nevyužitých emisních povolenek a letos v lednu za nevýhodný nákup sanitních vozů. Oba případy soud v červnu spojil do jedné kauzy, jejíž projednávání expremiérku teprve čeká.

Tymošenková za posledních deset let čelila 28 obviněním

Patnáct let starý případ s dluhem ruskému ministerstvu obrany, o jehož oživení se dnes postarala ukrajinská kontrarozvědka, není jedinou kauzou, do níž byla podle ukrajinské justice zapletena vůdkyně opozice Julija Tymošenková. Proti expremiérce bylo za posledních deset let zahájeno 28 stíhání, obvinění se snesla i na hlavu členů její rodiny. Vybrali jsme hlavní z nich:
V lednu 2001 byla Tymošenková obviněna z nezákonného dovozu ruského plynu v objemu tří miliard krychlových metrů v ceně 80 milionů dolarů (1,43 miliardy korun). Při celním odbavení prý předložila padělané dokumenty. Činu se měla dopustit jako majitelka firmy Jednotné energetické systémy Ukrajiny (JESU), tedy jako členka organizované skupiny.
Téhož roku bylo zahájeno trestní stíhání proti Tymošenkové kvůli údajnému daňovému úniku ve výši 149.000 dolarů (2,7 milionu korun). Dopustit se ho měla jako majitelka společnosti Somoli Enterprises Ltd., kterou založila se svým manželem Alexandrem na Kypru.
V únoru 2001 byla Tymošenková zatčena kvůli nezákonnému převodu peněz do Švýcarska, kam údajně v polovině 90. let odeslala 80 milionů dolarů (1,43 miliardy korun) jako úplatek pro tehdejšího ukrajinského premiéra Pavla Lazarenka. Z vazební věznice v Kyjevě byla později propuštěna a stíhána na svobodě.
V červenci 2001 zahájila ruská vojenská prokuratura stíhání Tymošenkové za údajné úplatkářství v souvislosti s barterovým obchodem mezi ukrajinským státem a ruským ministerstvem obrany. Úplatek mělo dostat pět vysokých úředníků ruského ministerstva obrany za to, že nadhodnotí cenu zboží, které Tymošenková v rámci barteru ruské straně dodala jako platbu za dovezený plyn. Rusko na Tymošenkovou vydalo mezinárodní zatykač, když se odmítla dostavit k výslechu. V prosinci 2005 byl případ odložen kvůli promlčení.
V srpnu 2002 byla Tymošenková, tehdy už poslankyně parlamentu, obviněna generálním prokurátorem Ukrajiny z masivního rozkrádání státních prostředků a podvodu. Později prokuratura připojila obvinění ze zneužití úředních pravomocí.
V květnu 2004 byla Tymošenková stíhána za údajný úplatek, jímž se pokusila dosáhnout osvobození z vazby svého tchána Gennadije Tymošenka a své spolupracovnice z vedení JESU Antoniny Boljurové. Prokuratura opakovaně žádala parlament, aby Tymošenkovou zbavil poslanecké imunity, nikdy ale neuspěla.
V lednu 2005 se v důsledku událostí kolem "oranžové revoluce" Tymošenková stala úřadující předsedkyní vlády. Téhož měsíce generální prokurátor Svjatoslav Pyskun oznámil, že všechna dosavadní obvinění proti Tymošenkové, jejímu muži i tchánovi byla zrušena. Rozhodnutí prokuratury v listopadu 2005 potvrdil nejvyšší soud.
V prosinci 2010 bylo po výslechu Tymošenkové na generální prokuratuře oznámeno, že tehdy už bývalá premiérka je obviněna z machinací při rozdělování prostředků získaných za prodej emisních povolenek.
V lednu 2011 byla Tymošenková obviněna z překročení pravomocí při poskytnutí státních záruk během nákupu sanitních vozů Opel Combo. Měla tím státu způsobit škodu ve výši 67 milionů hřiven (necelých 150 milionů korun).
V únoru 2011 byly obě předešlé kauzy spojeny do jedné, vyšetřování skončilo, ale proces dosud nebyl zahájen.
V dubnu 2011 bylo zahájeno trestní stíhání Tymošenkové za údajné překročení úředních pravomocí při podpisu smlouvy o dovozu ruského zemního plynu v roce 2009. V srpnu byla Tymošenková umístěna do vazby, 11. října byla odsouzena k sedmi letům vězení a vysoké pokutě. Očekává se, že se proti rozsudku odvolá.
13. října 2001 ukrajinská kontrarozvědka SBU oznámila, že zahájila trestní stíhání Tymošenkové v souvislosti s dluhem 405,5 milionu dolarů (7,3 miliardy korun), který měla v roce 1996 nezákonně převést do ukrajinského státního rozpočtu. Ruskému ministerstvu obrany přitom podle SBU dlužila částku soukromá firma Tymošenkové JESU.

Autor: ČTK

13.10.2011 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:
Petra Kvitová.
5

Půl milionu. Taková je už odměna za informace o útočníkovi na Kvitovou

Ilustrační foto.
29

EET a fitness: trenéry čeká existenční dilema, zákazníky fronty

Spíme málo. Trpíme proto nadváhou a depresemi

Spánek? Na ten jsem dlouho neměla čas, přiznává osmatřicetiletá manažerka Lenka Procházková. Snažila se totiž stihnout úplně všechno – práci si nosila domů, děti dirigovala hlavně přes telefon, k tomu se starala o nemohoucí rodiče. Během pracovního týdne strávila v posteli sotva pět hodin denně. Někdy musely stačit i čtyři hodiny. Dokud nepřišel zvrat.

AKTUALIZUJEME

Teror před britským parlamentem, potvrzeno: Zahynuli tři lidé a útočník

/SLEDUJEME ONLINE/ Muž najel na mostu u budovy parlamentu do lidí autem a čtyřicet jich zranil, celkem tři jeho útok nepřežili. Poté zasáhl policistu nožem. Bezprostředně po útoku jej policie zranila střelbou, které později podlehl. Skotský parlament kvůli útoku přerušil jednání o nezávislosti. Policie útok vyšetřuje jako teroristický čin. Mezi oběťmi nejsou Češi. 

EXKLUZIVNĚ

Babišovi nebudu dělat kašpárka, věří jeho nový poradce

Jeden z nejhlasitějších kritiků elektronické evidence tržeb začal radit jejímu duchovnímu otci Andreji Babišovi. Nebojí se autor Hlídače EET Michal Bláha, že ho ministr financí a šéf Hnutí ANO umlčí a zneužije v rámci předvolebního boje?

Vláda chce vyhnat divočáky z úkrytu. Z řepky a kukuřice

Zmenšit pole a zvýšit pokuty za nepovolený vstup do lesa. To jsou jedny z nejdiskutovanějších bodů novely zákona o myslivosti, který včera prosadil kabinet Bohuslava Sobotky.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies