Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Ubrání se Evropa bez Američanů?

Od konce druhé světové války se veškerá bezpečnostní rizika 
v Evropě řešila většinou s pomocí a za přítomnosti armády Spojených států amerických.

12.11.2016 22
SDÍLEJ:

Příští americký prezident Donald Trump.Foto: Lev Radin/Shutterstock.com

Nový americký prezident Donald Trump hovořil během kampaně dost o tom, že USA nebudou zachraňovat svět a partneři v NATO by si měli za svou bezpečnost platit víc. Trump své konkrétní vojenské plány zatím nespecifikoval, ale v kampani se netajil snahou spíše zlepšit vztahy s Ruskem, které vnímá posilování amerických jednotek poblíž svých hranic negativně.

„USA nebudou nic měnit na plánu posilování vojenské přítomnosti v Evropě," Prohlásil ve čvrtek mluvčí Pentagonu Peter Cook. Podle něho je dosud vrchním velitelem americké armády současný prezident Barack Obama. „Budeme pokračovat v realizaci plánů, jak byly dohodnuty s partnery v NATO," řekl.

Podle nich hodlá Washington v souvislosti 
s agresivním chováním Ruska vyslat na východ Evropy na žádost evropských členů aliance obrněnou brigádu. Téměř 5000 vojáků by mělo být rozmístěno v Pobaltí, Polsku, Rumunsku a Bulharsku.

Jaderná válka „někde" v Evropě?

Jenomže po 20. lednu 2017, kdy se stane oficiálně prezidentem Trump, může být vše jinak. Newt Gringrich, jeden z Trumpových kandidátů na ministra zahraničí, řekl už v létě v rozhovoru pro The Wall Street Journal, že by nebylo dobré riskovat jaderný konflikt na „předměstí Petrohradu".

Měl na mysli estonský Tallin a reagoval na zprávu, že mnozí členové NATO neplatí dohodnutá 2 procenta HDP na zbrojení. Gringrich však netušil, že Estonsko je jedním z pěti zemí NATO, která dvouprocentní limit plní. Smutnější však je, že zbylých 23 členských zemí je často hluboko pod závazkem, který daly.

Česká armáda je jedna brigáda

Bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý v Hospodářských novinách upozornil, že do evropské bezpečnosti v posledním období nejvíc investovaly právě Spojené státy. „Evropa díky tomu investovala do svého blahobytu. Kterému Američanovi by se to mělo líbit?"

České výdaje do armády mají podle posledních údajů vlády do roku 2020 dosáhnout 1,4 procenta hrubého domácího produktu. To je pořád ještě o 0,6 procenta pod požadovaným dvouprocentním limitem NATO. Naše armáda má přitom bez úředníků a dalších lidí pouze šest tisíc ozbrojených příslušníků, což je o tisícovku méně než zmiňovaná americká brigáda, která by měla působit na západních hranicích NATO s Ruskem.

Evropa by se měla chytit za nos, říká expert Jiří Hynek, předseda Asociace obranného průmyslu ČRJiří Hynek, předseda Asociace obranného průmyslu ČRJe Trumpova výzva, aby země NATO platily více za svou obranu, dobrá zpráva pro české zbrojaře?
Zatím se jedná jen o předvolební deklarace, ale na druhou stranu já osobně přístup Američanů chápu. Není přece možné, aby země při vstupu do NATO deklarovaly, že budou vynakládat dvě procenta HDP a pak to nedodržovaly. USA nebude za své peníze zajišťovat evropské bezpečí. Evropské země by se měly chytit za nos. Dobrá zpráva pro zbrojní průmysl to bude až ve chvíli, kdy se evropské státy rozhodnou bezpečnost řešit a budou ji řešit vlastním zbrojním průmyslem.

PAVEL HRABICA

Autor: ČTK

12.11.2016 VSTUP DO DISKUSE 22
SDÍLEJ:
Tomáš Procházka
9

Komentář Tomáše Procházky: Klíčové volby. Německo hot, Česko čehý

Ilustrační foto.
5

Dálnice se opravují podle plánu. Ale šnečím tempem

OBRAZEM: Nejlepší fotografie týdne

Prohlédněte si nejpovedenější snímky našich fotografů pořízené během uplynulého týdne.

AUTOMIX.CZ

Tatra postavila unikátní osmikolku se všemi řiditelnými koly. Hýbe se jako krab

Česká automobilka Tatra se pochlubila jednou unikátní novinkou. Pro jistého švýcarského zákazníka totiž postavila osmikolový podvozek se systémem řízení kol všech čtyř náprav. Vůz díky tomu umí mimo jiné takzvaný „krabí chod", tedy jízdu šikmo vpřed či vzad doleva nebo doprava při stejném úhlu natočení všech kol. Není divu, že novinka v Kopřivnici dostala právě přezdívku "Krab".

Když nemáte máslo, tak tam dejte sádlo. Deník srovnal ceny alternativ k máslu

/INFOGRAFIKA/ Při pohledu na titulní strany deníků či strkanice v obchodech by se mohlo zdát, že Česko zasáhla máslová apokalypsa. Čtvrtkilová kostka se prodává v průměru za 52 korun, za poslední dva roky cena narostla skoro o 15 korun. Výrazně prý proto zdraží i vánoční cukroví.

Soud se zastal „zakleknuté firmy“. Bude Česko platit milionové odškodné?

Daňoví poplatníci by se v blízké budoucnosti mohli „prohnout“ a nechtěně zaplatit stovky milionů korun jako odškodné soukromé firmě za přílišnou horlivost úředníků a celníků.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení