VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Juščenko opět jedná s Janukovyčem o řešení krize na Ukrajině

KYJEV - Ukrajinský prezident Viktor Juščenko se dnes opět sešel s premiérem Viktorem Janukovyčem, aby se pokusili řešit politickou krizi v zemi. Ta vyhrotila poté, co prezident rozhodl počátkem dubna rozpustit parlament a vypsat předčasné parlamentní volby.

10.4.2007
SDÍLEJ:

Ukrajinský prezident Viktor Juščenko (vpravo) a premiér Viktor Janukovič.Foto: AP PHOTO/Sergei Chuzavkov

Vládní koalice v čele s premiérem s tímto krokem nesouhlasí a podala stížnost k ústavnímu soudu. Ústavní soud dnes oznámil, že se zákonností prezidentského dekretu o rozpuštění parlamentu začne zabývat ve středu 11. dubna. Podle předchozích informací bude ale třeba na jeho verdikt počkat možná i měsíc.

Juščenko se rozhodl pro rozpuštění parlamentu po měsících sporů s vládou a jejím předsedou, poraženým rivalem v prezidentských volbách v roce 2004. Bezprostředním impulzem k prezidentovu kroku byl přechod 11 poslanců z jeho tábora na stranu vládní koalice koncem února. Juščenko obvinil v této souvislosti poslance a vládu z protiústavního jednání a snahy uzurpovat moc. Objevily se i zprávy, že vládní koalice nabídla opozičním poslancům za přestup ke koalici ohromné úplatky nebo ministerská křesla.

Juščenko i navzdory výzvám z Janukovyčova tábora několikrát potvrdil, že neodvolá svoje rozhodnutí rozpustit parlament, a podepsal i výnos Rady národní bezpečnosti a obrany (poradní orgán prezidenta) o uspořádání předčasných voleb. V souladu s tím je vláda povinna do 11. dubna vyčlenit 67 milionů dolarů (1,3 miliardy Kč) na přípravu voleb stanovených na 27. května.

V centru Kyjeva se již více než týden konají demonstrace stoupenců a odpůrců Janukovyče a Juščenka. V posledních dnech byly ale mnohem výraznější odpůrci rozpuštění parlamentu. Do ukrajinské metropole se dnes sjíždějí další lidé z různých částí země, kteří jsou pobouřeni a zklamáni vývojem v zemi po oranžové revoluci v roce 2004, po níž nastoupily k moci prodemokratické síly vedené Juščenkem. Lidé očekávali zlepšení životních podmínek a nyní odmítají novou nestabilitu a mocenské spory ve vládnoucích kruzích.

10.4.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Lubomír Zaorálek
6 15

Sobotka: Kandidátem ČSSD na Hrad by mohli být Zaorálek nebo Štěch

Kajínek po propuštění z vězení vyvolává mezi lidmi různé reakce. Jedni jej odsuzují, druzí jej považují za celebritu. Když ve čtvrtek odpoledne s přítelkyní nakupoval v brněnském univerzitním kampusu, lidé se s nim fotili a chtěli autogramy.
AKTUALIZOVÁNO
21 12

Lidé jsou skvělí. Přejí mi a věří, že jsem nevinný, řekl omilostněný Kajínek

Ruské velvyslanectví: Růžový tank pošpiňuje vzpomínku. Podpořilo přemalování

Členy vojenského klubu, kteří se o víkendu pokusili vrátit růžovému tanku IS-2 před červeným kostelem v Brně původní zelenou barvu, ve čtvrtek podpořilo velvyslanectví Ruské federace v České republice. Jeho zástupci se ohradili proti tvrzení Davida Černého, který tank přetřel na růžovo, že se jedná o symbol okupace z roku 1968.

Erdogan v bruselských kleštích. Jednal s Merkelovou i Macronem

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se musel v Bruselu na summitu NATO podívat přímo do očí těm, které v uplynulých měsících na dálku urážel. Setkal se s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a německou kancléřkou Angelou Merkelovou. I když s pohledem do očí má v případě Angley Merkelové prezident Turecka problémy. Při jednáních v únoru v Ankaře se turecký prezidnet očnímu kontaktu s kancléřkou v maximální možné míře vyhýbal.

Zase můžete cestovat. Soud pozastavil Trumpův protiimigrační dekret

Když na začátku svého vládnutí v Bílém domě omezil prezident Donald Trump vstup do země občanům zemí, kde převládá muslimské obyvatelstvo, postavili se proti jeho rozhodnutí nejen obyvatelé USA na protestních akcích. Své slovo řekl k naplnění Trumpových předvolebních slibů i soud.

AKTUALIZUJEME / AKTUALIZOVÁNO

V Bruselu bez rukaviček. Problémem bude Turecko, rozpočet, teror a možná i Rusko

Podle článku 5 zakládací listiny Severoatlantické aliance je útok na jednoho člena NATO útokem na celou alianci. To platilo bez výhrady v době studené války. Bude to platit i v éře nového amerického prezidenta Donalda Trumpa?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies