VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Ukrajina chce do NATO, nabízí alianci svoje radary

Kyjev - Ukrajina začala znovu jednat o vstupu do NATO. Západ však váhá, neboť Kyjev zatím nepovažuje za příliš spolehlivého partnera.

5.2.2008 1
SDÍLEJ:

Ukrajinský prezident Juščenko a premiérka Tymošenková by rádi viděli svou zemi v NATO.Foto: REUTERS/ Mychailo Markiv


Nová ukrajinská vláda v čele s premiérkou Juliji Tymošenkovou obnovila dialog o vstupu země do Severoatlantické aliance. Aby ukázala členským zemím NATO, že to myslí vážně, Timošenková nabídla západu ukrajinské radary.

Šance Ukrajiny stát se jednou z členských zemí aliance jsou však podle bývalého ministra obrany Anatolije Gricenka velmi nízké a nic na tom nezmění ani to, že nejvyšší představitelka ukrajinské vlády neváhá dát západu k dispozici ukrajinské radarové stanice „Dněpr“ v Sevastopolu a Mukačevu.

Tyto stanice od roku 1997 pronajímala ruská vláda. Ta však na konci ledna vypověděla Ukrajině smlouvu o jejich využití a Timošenková je neváhala nabídnout Severoatlantické alianci. V nedávném prohlášení náměstka ministra obrany Spojených států Briana Greena adresovaném všem americkým senátorům byla dokonce Ukrajina uvedena jako jedna ze zemí, se kterými USA jedná ohledně rozšiřování své protiraketové obrany.

Velkorysá nabídka ukrajinské „plynové princezny“ je však z největší pravděpodobnosti jen diplomatickým gestem. Technická způsobilost ukrajinských radarů na Krymu vypršela už v roce 2005. Ukrajinsko-ruská smlouva má navíc dvanáctiměsíční odstupní lhůtu. Rusko tak bude využívat radary až do ledna 2009.

Vstup do Severoatlantické aliance si tak Ukrajina pomocí radaru zřejmě neurychlí. Svou roli při jednáních nové vlády hraje i poškozené krédo Ukrajiny v Bruselu.

„Po jednáních expremiéra Viktora Janukoviče v Bruselu jsou v této chvíli šance podepsat Akční pán členství NATO na pouhých dvaceti procentech,“ citovala včera slova Gricenka agentura RIA Ukrajina.

Předchozí šéf ukrajinské vlády se totiž do NATO příliš nehrnul. V srpnu 2006 dokonce odložil vstupní jednání. Tento krok odůvodnil tím, že Ukrajinci nejsou na členství ani připravení, ani nejsou o NATO dostatečně informováni. V září téhož roku jel jednat do Bruselu, kde učinil oficiální prohlášení o nepřipravenosti země jednat o vstupu do aliance. V současné době požaduje ukrajinská opozice v čele s Janukovičem bezpodmínečné vyhlášení referenda o vstupu do NATO.

Autor: Alina Artjušenko

5.2.2008 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Pavel Bělobrádek.
16 8

Bělobrádek: Minimální mzdu dramaticky zvedat nebudeme

Auta OBSE, Ukrajina
AKTUALIZOVÁNO
36 9

Auto mise OBSE na Ukrajině najelo na minu. Řídil Čech. Jeden mrtvý

AKTUALIZUJEME

Volby ve Francii ONLINE: obrovský zájem voličů, měl by pomoci Macronovi

Lid Francie hlasuje v prvním kole voleb, je o ně bezprecedentní zájem. Ve volebních místnostech se tvoří fronty, jaké nebyly k vidění posledních 36 let. Podle politilogů to pomůže centristovi Emanuelu Macronovi. V desítkách evropských měst se demonstruje na podporu EU, tedy proti Le Penové. Favoritce voleb se povedl lapsus - nestihla zaslat své plakáty do volebních místností v zahraničí.

Co s korunou po intervencích? Zavedení eura je v kurzu

Po uzavření intervencí se mezi politiky i byznysmeny otevírá otázka přijetí eura. Je prioritou i pro Svaz průmyslu a dopravy. Česko se při svém vstupu do EU zavázalo euro přijmout. Proti zavedení evropské měny je ministr financí Andrej Babiš.

Rektora ČVUT chtějí senátoři odvolat, ohradil se proti nim

Rektor Českého vysokého učení technického (ČVUT) v Praze Jan Konvalinka se ohradil proti nařčením členů Akademického senátu školy, kteří tento týden podali návrh na jeho odvolání. Reaguje v něm na deset bodů, které čtyři senátoři uvedli jako motiv pro jeho odvolání. Převažují v nich důvody týkající se napjatého hospodaření univerzity. Podle Konvalinky nejsou tvrzení pravdivá.

Akce Kulak, pak samota, vypráví pamětnice

Ze třiaosmdesátihektarového statku v Mistříně na Hodonínsku se museli přestěhovat za jeden den. V roce 1951 jim ho totiž vzali komunisté při akci Kulak. Při ní zabavovali majetek všem velkým statkářům, aby vytvořili státní hospodářství. „Bylo nás devět. Vojáci nás převezli na samotu u Jestřabice na Kroměřížsku, která měla jen jednu místnost," vzpomíná šestaosmdesátiletá Eliška Kolečkářová na dobu, kdy jí bylo osmnáct let. Jejího otce letos hodonínský okresní soud rehabilitoval a očistil jeho jméno.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies