VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Unesenou Američanku v Sýrii zabili islamisté, nikoli spojenecký nálet

Bagdád – Unesenou Američanku Kaylu Muellerovou zabili teroristé z hnutí Islámský stát (IS), nikoli spojenecká letadla. Podle stanice BBC to uvedla trojice jezídských žen, které se podařilo uprchnout ze zajetí této islamistické organizace. Islámský stát přitom tvrdí, že americká humanitární pracovnice zemřela po náletu jordánských letadel, což Jordánsko popírá.

10.9.2015 6
SDÍLEJ:

Unesenou Američanku Kaylu Muellerovou zabili teroristé z hnutí Islámský stát (IS), nikoli spojenecká letadla. Podle stanice BBC to uvedla trojice jezídských žen, které se podařilo uprchnout ze zajetí této islamistické organizace.Foto: ČTK/AP/Jo. L. Keener

Mladá Američanka byla unesena předloni v srpnu v syrském Halabu, když odcházela z nemocnice, kterou provozuje organizace Lékaři bez hranic. Americké tajné služby podle médií tvrdí, že ji poté opakovaně znásilňoval šéf IS abú Bakr Bagdádí. Trojice žen, které s ní byly v jedné cele, nyní přišla se svědectvím, že šestadvacetiletá Muellerová se stala obětí teroristů.

„Řekla, že jí (Bagdádí) řekl: ‚Staneš se mou ženou. Jestli odmítneš, useknu ti hlavu jako tvým přátelům'," vyprávěla iráckému zpravodaji BBC jedna z uprchlých jezídek jménem Dalal.

Bagdádí patří k nejhledanějším teroristům světa. Spojené státy na jeho dopadení či smrt už v říjnu 2011 vypsaly odměnu deset milionů dolarů (přes 240 milionů Kč).

Znásilňování

Podle Dalal a dalších dvou žen, které prý vůdci IS rovněž pravidelně znásilňovali, se jejich americká spoluvězeňkyně nejprve výhrůžkám Bagdádího podřídila, byla však stále zoufalejší a často plakala. Byla prý natolik vystrašená, že když ji jezídky chystající se k útěku chtěly vzít s sebou, odmítla z obav, že by ji kvůli cizokrajnému vzhledu okamžitě odhalili.

Její vraždu sice žádná z žen přímo neviděla, chlubili se tím však podle nich sami teroristé, když v televizi sledovali zprávy o tom, že údajně zemřela při akci spojenců. „My jsme ji zabili, protože byla Američanka… Zabijeme všechny Američany, které zajmeme," řekl podle další z uprchlých jezídek druhý muž IS Hadži Mutaz. Ten později sám zahynul při náletu amerického bezpilotního letounu.

Muellerová zahynula začátkem letošního roku, Spojené státy příčinu její smrti oficiálně nesdělily.

Ženy hovořily také s americkými tajnými agenty, kteří věrohodnost jejich slov potvrdili. V zajetí IS dosud zůstávají stovky až tisíce dalších jezídek.

Autor: ČTK

10.9.2015 VSTUP DO DISKUSE 6
SDÍLEJ:
Premiér Bohuslav Sobotka během rozhovoru Deníku.
26 10

Vláda projedná sloučení tarifů, někteří lidé by se dočkali zvýšení platu

Prezident Miloš Zeman.
18 16

Zemanova návštěva USA se odkládá. Kvůli krizi s KLDR, řekl Kmoníček

Chtěl být prezidentem, teď má na krku mezinárodní zatykač

Co je moc, to je moc. Krajskému soudu v Ostravě došla trpělivost s někdejším kandidátem na prezidenta republiky a kanadským podnikatelem českého původu Jiřím Včelařem Kotasem (64 let). Ten jako obžalovaný figuruje v kauze padělaných obrazů světoznámých malířů.

AKTUALIZOVÁNO

Hromadná nehoda na D1: zemřel řidič dodávky, za tragédii může stojící kolona

Brno /FOTOGALERIE/ – Zraněním podlehl padesátiletý muž, kterého vyprostili hasiči z havarované dodávky v hromadné havárii na dálnici D1. V úterý kolem půl dvanácté se na 202. dálničním kilometru srazily čtyři nákladní auta a dodávka. Kvůli nehodě u Brna museli z dálnice sjet řidiči mířící na Vyškov a Ostravu. Dopravu se podařilo uvolnit až krátce před půl sedmou večer. „Kolony se začínají pomalu rozjíždět," informovala mluvčí jihomoravských policistů Štěpánka Komárová.

Kejval podepsal přihlášku na OH do Pchjongčchangu. Úspěch popřál i Zeman

Povinná formalita je splněna. Přesně 289 dnů před zahájením zimních olympijských her v Pchjongčchangu podepsali prezident Miloš Zeman a předseda Českého olympijského výboru Jiří Kejval oficiální přihlášku českého týmu. Ta i podpis k průvodnímu dopisu, který obdrží šéf Mezinárodního olympijského výboru Thomas Bach, jsou podmínkou k účasti sportovců v Jižní Koreji.

Seznam významných dnů se zřejmě rozšíří. O dva týkající se světové války

Nově by měl být 18. červen Dnem hrdinů druhého odboje, kteří se postavili nacismu. Druhý má připomenout vyhlazení takzvaného terezínského rodinného tábora v Osvětimi-Březince v noci na 9. března 1944. Doplnění zákona o státních svátcích dnes schválila Sněmovna už v prvním kole projednávání.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies