VYBERTE SI REGION

USA si připomenou deváté výročí teroristických útoků

New York /AKTUALIZOVÁNO/ - Spojené státy si v sobotu připomenou deváté výročí útoků na Světové obchodní centrum a Pentagon. Nedaleko místa teroristických útoků z roku 2001, tzv. Ground Zero, je ohlášena demonstrace proti plánovaného zřízení islámského střediska; akce se má údajně zúčastnit i kontroverzní nizozemský politik Geert Wilders.

11.9.2010 9
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK

Pastor malé americké církve Terry Jones vyhrožoval, že uspořádá dnes na Floridě pálení 200 výtisků koránu. Spekulovalo se přitom o jeho schůzce s organizátory výstavby mešity u Ground Zero. V pátek totiž letěl do New Yorku a podle jeho blízkého spolupracovníka akci odložil.

Proti chystanému pálení koránu se v posledních dnech demonstrovalo v Afghánistánu, přičemž ostrá kritika zazněla od řady muslimských představitelů a také od samotného amerického prezidenta Baracka Obamy.

Albrightová o 11. září: stále neznáme odpovědi na všechny otázky

Spojené státy a svět vůbec i po dlouhých devíti letech stále hledají všechny odpovědi na otázky, které vyvolaly 11. září 2001 teroristické útoky v New Yorku a Washingtonu. ČTK to v Londýně řekla bývalá americká ministryně Madeleine Albrightová. Zkáza, kterou útoky způsobily, ji možná šokovala méně, než většinu Američanů, protože za války zažila bombardování v Londýně.

"Byla jsem ten den ve Washingtonu," vzpomínala na 11. září 2001. "Někdo mi zavolal, abych se podívala na televizi. Pustila jsem ji a viděla jsem to druhé letadlo, (které narazilo do Světového obchodního střediska v New Yorku)," uvedla.

"Nevím proč, ale měla jsem pocit, že bych měla jít do kanceláře. I když už jsem neměla v té době žádnou funkci," řekla Albrightová. "A pak mluvili o tom, co se stalo v Pentagonu. A já jsem byla ráda, že když jsem byla ministryní zahraničí, zřídili jsme kolem budovy ministerstva obranná opatření."
Během teroristických útoků dvě unesená letadla narazila do newyorského Světového obchodního střediska, jedno do budovy Pentagonu ve Washingtonu a čtvrté se zřítilo na venkově v Pensylvánii po souboji cestujících s únosci. Albrightová, která je dcerou českého diplomata, byla za bývalého amerického prezidenta Billa Clintona velvyslankyní v OSN a v letech 1997 až 2000 ministryní zahraničí.

Někdy prý přemýšlela nad tím, čím se liší od rodilých Američanů. "Jedna věc je jiná. Byla jsem v Anglii v době bombardování. Tak jsem viděla, co se stane, když se zhroutí most nebo budovy. Pro mě to byl šok, ale možná ne tolik jako pro lidi, kteří to nikdy neviděli," uvedla o škodách způsobených útoky. "Lidi z toho byli hrozně zdrcení. V Americe se taková věc nikdy nestala."

"Každý na to myslel a chtěl něco dělat. Každý byl pro Ameriku a lidi říkali, že jsme všichni Američani. Pak se to změnilo kvůli Iráku a tak dále," vzpomínala na reakci, kterou útoky vyvolaly.

"Ale stále hledáme odpovědi na to, co to znamená. Kdo to vlastně mohl udělat. Proč se taková věc stala. Kdo je tím vinný. Co opravdu dělat s terorismem. Je to dlouhých devět let, ale myslím, že nemáme všechny odpovědi," prohlásila.
Albrightová byla v pátek hlavním řečníkem sympozia, které se zabývalo 70. výročím vzniku exilových vlád středoevropských zemí za druhé světové války v Londýně.

Na konferenci řekla, že po 11. září Spojené státy udělaly chybu, když nereagovaly na nabídky pomoci od Severoatlantické aliance a dalších spojenců. Poučením z Afghánistánu je, že Spojené státy a Evropa mají postupovat společně, dodala a zdůraznila, že věří v dobro spojení americké moci s evropskými spojenci.

Po teroristických útocích podnikly Spojené státy v roce 2001 invazi do Afghánistánu, kde sídlila Al-Káida odpovědná za 11. září. Zatímco tuto operaci většina států a světová veřejnost podporovala, americká invaze do Iráku v roce 2003 svět rozdělila.
Albrightová zopakovala, že byla proti invazi do Iráku. "Já si myslím, že (tehdejší americký prezident George) Bush udělal chybu. Útoky 11. září pocházely z Afghánistánu a na ten se měl víc soustředit a nemyslet hned na Irák," prohlásila.

Připomněla, že nakonec Bush před válkou v Iráku souhlasil, aby OSN vyslala do země zbrojní inspektory. "Ale pak nečekali dostatečně dlouho, aby viděli, jestli inspektoři něco najdou nebo ne."

"Válka nebyla vedená na základě faktů. My bychom to tak nedělali," uvedla s tím, že i pro Clintonovu administrativu byl Irák problém. "Irácký režim zadržovaly sankce. Nikdo nevěděl, jestli má jaderné zbraně nebo ne. Ale nebyli jsme pro nasazení pozemních jednotek."
Zdůraznila, že každá vláda vychází z určitých zpravodajských informací a na jejich základě se rozhoduje. "Kdyby byl prezidentem Gore, myslím, že by četl zpravodajské informace jinak než prezident Bush," prohlásila.

Clintonův viceprezident a demokratický prezidentský kandidát Albert Gore prohrál ve volbách v listopadu 2000 těsně a za kontroverzních okolností s republikánem Georgem Bushem.
Na londýnské konferenci Albrightová řekla, že Spojené státy budou muset nakonec najít cestu, jak se stáhnout z Afghánistánu, "jak předat moc místním a odejít". Podle ní je ale větším problémem sousední Pákistán, který má řadu rizikových faktorů - "jaderné zbraně, terorismus, chudobu, korupci, slabou vládu a špatnou polohu".

Autor: ČTK

11.9.2010 VSTUP DO DISKUSE 9
SDÍLEJ:

Kardinálové chtějí od papeže odpověď, Vatikán mluví o skandálu

Vatikán - Za velmi vážný skandál označil předseda jednoho z nejvyšších soudů římskokatolické církve otevřený dopis čtveřice kardinálů, kterým žádají papeže o vyjasnění jeho názoru na rozvedené. Kardinálové z Německa, Itálie a USA odpověď Františka na svůj původní dotaz nedostali, proto s ním vyšli nedávno na veřejnost.

Zadeha v Praze znovu zadržela policie

Praha/Brno - Policie dnes v Praze zadržela obžalovaného podnikatele Sharama Abdullaha Zadeha, celý den u něj prováděla domovní prohlídku, uvedl v tiskové zprávě Zadehův mediální konzultant Jan Jetmar. Večer ho podle něj převezla k výslechu do Brna. Zadeh je obžalován z daňových úniků, hlavní líčení se koná u brněnského krajského soudu.

V Norsku našli nápis Arbeit macht frei ukradený z Dachau

Bergen - Norská policie nejspíš objevila nechvalně proslulý nápis Arbeit macht frei (Práce osvobozuje) ukradený v roce 2014 z brány bývalého německého koncentračního tábora Dachau. S odvoláním na bavorskou policii o tom dnes informovala agentura AFP.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies