VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Před válkou v Iráku jsem měl nesprávné informace, tvrdí Bush

Washington - V rozhovoru, který včera poskytl televizní stanici ABC, americký prezident George Bush poprvé veřejně přiznal, že rozhodnutí vytáhnout proti režimu Saddáma Husajna nebylo to z nejsprávnějších, jaké v životě učinil.

2.12.2008 3
SDÍLEJ:

Americký prezident George Bush poprvé veřejně přiznal, že rozhodnutí vytáhnout proti režimu Saddáma Husajna nebylo to z nejsprávnějších, jaké v životě učinilFoto: REUTERS

Čeho lituji za těch osm let, kdy jsem vykonával prezidentský úřad, nejvíce? Toho, že jsem se před útokem na Irák musel řídit nesprávnými informacemi tajných služeb.

„Největší lítost pociťuji ve spojitosti se selháním rozvědky. Řada lidí tehdy dala v sázku svou reputaci a řekla: Existence zbraní hromadného ničení je pádným důvodem k odstranění Saddáma Husajna. Byli to nejenom příslušníci mé administrativy, ale také řada lidí v Kongresu,“ prohlásil Bush v interview, ve kterém tvrdí, že před svým nástupem do funkce válku proti Iráku rozhodně neplánoval a ani v tomto smyslu nevedl v roce 2000 předvolební kampaň.

Zbraně hromadného ničení se nenašly

Zbraně hromadného ničení se v Iráku nikdy nenašly a prokázat se nepodařilo ani napojení Saddámova režimu na vůdce teroristické sítě al-Káida a duchovního otce teroristických útoků z 11. září 2001, Usámu bin Ládina. To také byly hlavní argumenty Bílého domu při ospravedlnění irácké války.

Na to, že jsou silně pochybné, upozorňovala francouzská rozvědka několik měsíců před zahájením tažení na Bagdád.

Ústřední zpravodajská služba určitě selhala, když špatně vyhodnotila informace o saúdských občanech, kteří před útokem na Světové obchodní středisko v New Yorku prováděli v USA pilotní zkoušky, zcela jistě to však nebyla CIA, jež na Bushe naléhala, aby zaútočil na Saddáma Husajna.

Vést novou a hlavně „úspěšnou“ válku šéf Bílého domu potřeboval mimo jiné kvůli tomu, že se americkým jednotkám ani po roce a půl nepodařilo Usámu dopadnout v horách na afghánsko-pákistánské hranici, kam se vůdce al-Káidy uchýlil.

Odstupující prezident se v rozhovoru pro ABC nicméně odmítl vyjádřit, jak by se zachoval, kdyby „neměl nesprávné informace“.

Bilance „Bushovy“ války v Iráku je strašlivá. Podle střízlivých odhadů zahynulo v zemi od března 2003, kdy americké jednotky překročily irácké hranice, nejméně dvě stě tisíc civilistů. Podle iráckých zdrojů ale až jeden milion. Američané mají na svém kontě 4200 mrtvých, z toho 3400 vojáků padlo při bojových operacích.

Náklady na Irák? Dva biliony dolarů

Ačkoliv bývalý ministr obrany USA Donald Rumsfeld svého času tvrdil, že tažení v Iráku přijde daňové poplatníky na 50–60 miliard dolarů, někdejší ekonomický poradce Bílého domu Lawrence Lindsey v rozhovoru pro deník The Washington post prozradil, že tato částka představuje dvě stě miliard USD.

Celkové náklady včetně těch na rekonstrukci válkou zničené země odhaduje Adrew S. Natsios z Americké agentury pro mezinárodní rozvoj na téměř dva biliony dolarů.

Nově zvolený americký prezident Barack Obama přislíbil, že bojové jednotky Irák opustí do 16 měsíců.

Nejméně 20 000 veteránů se ale zapojí do „první“ Bushovy války. Budou totiž napříště bojovat s Usámou bin Ládinem a jeho muži v afghánských horách.

Autor: Radim Klekner

2.12.2008 VSTUP DO DISKUSE 3
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Lubomír Zaorálek
1 15

Sobotka: Kandidátem ČSSD na Hrad by mohli být Zaorálek nebo Štěch

Kajínek po propuštění z vězení vyvolává mezi lidmi různé reakce. Jedni jej odsuzují, druzí jej považují za celebritu. Když ve čtvrtek odpoledne s přítelkyní nakupoval v brněnském univerzitním kampusu, lidé se s nim fotili a chtěli autogramy.
AKTUALIZOVÁNO
19 12

Lidé jsou skvělí. Přejí mi a věří, že jsem nevinný, řekl omilostněný Kajínek

Ruské velvyslanectví: Růžový tank pošpiňuje vzpomínku. Podpořilo přemalování

Členy vojenského klubu, kteří se o víkendu pokusili vrátit růžovému tanku IS-2 před červeným kostelem v Brně původní zelenou barvu, ve čtvrtek podpořilo velvyslanectví Ruské federace v České republice. Jeho zástupci se ohradili proti tvrzení Davida Černého, který tank přetřel na růžovo, že se jedná o symbol okupace z roku 1968.

Erdogan v bruselských kleštích. Jednal s Merkelovou i Macronem

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se musel v Bruselu na summitu NATO podívat přímo do očí těm, které v uplynulých měsících na dálku urážel. Setkal se s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a německou kancléřkou Angelou Merkelovou. I když s pohledem do očí má v případě Angley Merkelové prezident Turecka problémy. Při jednáních v únoru v Ankaře se turecký prezidnet očnímu kontaktu s kancléřkou v maximální možné míře vyhýbal.

Zase můžete cestovat. Soud pozastavil Trumpův protiimigrační dekret

Když na začátku svého vládnutí v Bílém domě omezil prezident Donald Trump vstup do země občanům zemí, kde převládá muslimské obyvatelstvo, postavili se proti jeho rozhodnutí nejen obyvatelé USA na protestních akcích. Své slovo řekl k naplnění Trumpových předvolebních slibů i soud.

AKTUALIZUJEME / AKTUALIZOVÁNO

V Bruselu bez rukaviček. Problémem bude Turecko, rozpočet, teror a možná i Rusko

Podle článku 5 zakládací listiny Severoatlantické aliance je útok na jednoho člena NATO útokem na celou alianci. To platilo bez výhrady v době studené války. Bude to platit i v éře nového amerického prezidenta Donalda Trumpa?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies