VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Vězni z Guantánama dostali práva, ministr spravedlnosti je ale zpochybnil

Washington – Právní pozice vězňů na Guantánamu se po čtvrtečním rozhodnutí Nejvyššího soudu USA zlepšila, procesy s nimi ale budou pokračovat dál.

13.6.2008
SDÍLEJ:

Vězni na Guantánamu se mohou odvolávat k civilním soudům, ale vojenské tribunály s nimu budou pokračovat.Foto: REUTERS/Janet Hamlin


Je to těžká rána pro amerického prezidenta George Bushe a jeho vládu: Nejvyšší soud Spojených států podpořil práva vězňů na Guantánamu. Zrušil totiž zákon, který vězňům na této americké základně na Kubě odebírá právo obrátit se na civilní soud.

Guantánamo je sice na Kubě, základna je ale územím Spojených států, a tudíž tam má platit americká ústava, rozhodl soud.

Zadržovaní lidé podezřelí z terorismu se tedy mohou odvolávat na americké civilní soudy a především zpochybnit legálnost svého věznění. To často trvá i několik let, aniž by předtím stanuli před soudem.

Přelomový verdikt o tom vynesl ve čtvrtek americký Nejvyšší soud.

Ministr spravedlnosti Michael Mukasey ale vzkázal, že těsné rozhodnutí soudců (v poměru 5:4 hlasům) nebude mít vliv na vojenské soudy s „nepřátelskými bojovníky“. Ty budou tedy pokračovat.

„Jsem zklamán rozhodnutím soudců, kteří stovky náročných akcí na zadržení nepřátel přesouvají na civilní soud. Verdikt se ale nedotkl vojenských soudů, které budou i nadále probíhat,“ řekl Mukasey.

Také prezident Bush okamžitě ze své cesty po Itálii vzkázal, že s rozhodnutím nesouhlasí, ale bude se jím řídit.

Dal zároveň najevo, že po prostudování verdiktu se rozhodne, zda bude třeba navrhnout změnu zákona tak, aby byli američtí občané co nejlépe chráněni.

Naopak rozhodnutí soudu uvítali mezinárodní organizace pro lidská práva či demokratický kandidát na prezidenta Barack Obama.

Jeho rival John McCain stojí na Bushově straně.

Soudci nejtěsnějším poměrem hlasů zvrátili předchozí rozhodnutí, které potvrzovalo platnost zákona přijatého tehdy republikány ovládaným Kongresem v roce 2006 a upírajícího osobám podezíraným z terorismu tradiční právo habeas corpus, jež zakazuje zadržovat kohokoli bez soudního rozhodnutí.

„Zákony a ústava byly sepsány, aby přetrvaly. Zůstávají v platnosti i za mimořádných okolností. Svobodu a bezpečnost lze spolu sladit v našem systému v rámci zákona,“ pravili ale v novém verdiktu soudci.

Osud vězňů, z nichž někteří jsou na Guantánamu už více než šest let, se má přezkoumávat případ od případu u federálního soudu první instance ve Washingtonu.

Mnozí si ale stěžují, že čtvrteční soud byl zpolitizovaný.

„Nelze se ubránit myšlence, že se rozhodnutí ve skutečnosti vůbec netýká vězňů, ale kontroly nad federální politikou boje proti terorismu,“ kritizoval verdikt předseda soudu John Roberts, který patřil k přehlasované menšině.

V současné době v zajateckém táboře na Guantánamu vojáci zadržují na 270 osob podezíraných z aktivního členství v Al-Káidě či Talibanu.

Mnohým teď svitla naděje – přelomové rozhodnutí soudu může vést k jejich propuštění.

Autor: Tomáš Procházka

13.6.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Útočná puška ČZ 805
7

Právo na obranu se zbraní získá podporu poslanců, tvrdí šéf výboru

Vlakové nádraží v Brně-Židenicích.
AKTUALIZOVÁNO
18

Dopravní uzel? Židenické nádraží může převzít část vlaků z přetíženého hlavního

Česko zasáhly rozsáhlé kybernetické útoky, původci požadují výkupné

Aktuální vlna kybernetických útoků, jejichž původci požadují výkupné za odšifrování napadených zařízení, postihla i Česko. Aktuálně je země podle antivirové společnosti Eset devátým nejvíce zasaženým státem. Útoky, které odpoledne postihly Ukrajinu, se začaly šířit do dalších zemí. Antivirová firma Kaspersky Lab zatím celosvětově zaznamenala zhruba 2000 napadených uživatelů.

ČEZ dal peníze albánskému lobbistovi. Policie vyšetřuje proč

Česká policie se zabývá tím, proč energetická společnost ČEZ v roce 2009 za éry generálního ředitele Martina Romana poslala do Albánie ve dvou transakcích celkem sedm milionů eur (nyní asi 184 milionů korun) na soukromý účet kosovského lobbisty Nue Kalaje.

Mizérie. Úroda ječmene je oproti loňsku poloviční, schnou i další obiloviny

Mizerná. Tak označil letošní sklizeň ozimého ječmene předseda Okresní agrární komory na Břeclavsku Antonín Osička. V okrese odhaduje kvůli velkému suchu propad v průměru o čtyřicet procent. „Máme posečených asi padesát hektarů a výnos se pohybuje mezi dvěma a třemi tunami na hektar. U jarních ječmenů to nebude lepší. A podobně špatné to bude i u pšenice. Obilí nedozrálo a uschlo," řekl Osička s tím, že loni byl v okrese průměrný výnos ozimého ječmene 5,1 tuny na hektar.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies