VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Američané jednají o raketovém deštníku také s Litvou

Varšava – Nejen Česká republika a Polsko, ale nově také Litva je jednou ze zemí, o kterých Spojené státy uvažují jako lokalitě vhodné pro umístění prvků evropského pilíře amerického systému protiraketové obrany. Informaci o jednání mezi Washingtonem a Vilniusem přinesl v úterý vysoký polský diplomat Witold Waszczykowski, který s Američany vyjednává o umístění sil s desítkou obranných raket.

17.6.2008
SDÍLEJ:

O protiraketovém radaru jednají USA s Českem a Polskem už přes rok. Na ilustračním snímku je již existující radarová stanice nedaleko Brna. Foto: VLP / Drahomír Stulír

„Mohu potvrdit, že USA jednají s Litvou. Litevský ministr obrany navrhl jednání v květnu a polská strana o tom ví,“ citovala Waszczykowskeho agentura Reuters.

„Obecné konzultace“

Litevský ministr zahraničí Petras Vaitiekunas odmítl jednání s Američany jakkoli komentovat. Ani Washington nepotvrdil, že by USA zahájily s Litevci formální jednání o raketovém štítu. Američtí diplomaté připustili pouze to, že s litevskými partnery vedli „obecné konzultace“.

„Doufáme, že budeme brzy schopni uzavřít dohodu s Polskem. Nemyslím si, že v tomto okamžiku existují diskuze o alternativních lokalitách,“ prohlásil mluvčí amerického ministerstva zahraničí Tom Casey.

Pentagon nicméně naznačil, že Litva by mohla být jedním míst, kde by USA mohly umístit prvky protiraketové obrany, pokud by jednání s Polskem zkrachovala. Momentálně ale americké ministerstvo obrany s nikým dalším nejedná.

Tvrdí polští vyjednavači

Na rozdíl od Česka, které již završilo proces příprav smluv o vybudování „protiraketového“ radaru v Brdech, má vyjednávání s Poláky k úspěšnému konci ještě daleko. Vláda premiéra Donalda Tuska totiž na oplátku za souhlas s umístěním americké základny po Washingtonu žádá miliardy na modernizaci polské armády a moderní systém obrany proti raketám krátkého doletu.

Přesto, že Američané nestanovili žádnou časovou lhůtu pro završení procesu vyjednávání, chtějí mít podle polského zdroje blízkému rozhovorům jasno již v červenci. Prezident George Bush by totiž rád zanechal svému nástupci již uzavřené a ratifikované dohody, které umožní dobudovat protiraketový štít na východním břehu Atlantiku.

Ratifikace neproběhne hladce ani v Česku, kde se proti radaru staví nejen opoziční sociální demokraté a komunisté, ale také část poslanců koaliční Strany zelených. Část z nich svůj souhlas podmiňuje až dohodou s novou americkou administrativou.

Autor: Cyril Bumbálek

17.6.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační fotografie.

Akademici odmítají děkana. Opisoval

Ilustrační foto
4 11

Lobbisté slaví. Úředníkům nebude vidět pod prsty

DOTYK.CZ

Chyťte doktora! Nemocnice kupují lékaře už během studia. Nabízí jim i sto tisíc

Více než třetina špitálů láká adepty medicíny na štědrá stipendia, vyplývá z ankety regionálních redakcí Deníku. Další nemocnice to plánují.

FOTO: Na Šumavě řádili vlci. Dokázali zabít statného jelena

Mrtvý jelen, kterého se podařilo najít nedaleko Borových Lad na rozhraní Klatovska a Prachaticka, podle všeho výrazně ovlivní novodobý pohled na vlky na Šumavě. Dosud totiž měli ochránci přírody potvrzené zprávy jen o dvou jedincích, kteří se pohybovali nezávisle na sobě na velkém území. Tohoto jelena ale nejspíše ulovili dva, možná i tři vlci společně.

Merkelová má podíl na smrti ženy exkancléře Kohla, tvrdí jeho syn

Nynější německá kancléřka Angela Merkelová přispěla k 16 let staré sebevraždě nemocné ženy bývalého kancléře a svého mentora Helmutha Kohla. V rozhovoru pro list Die Zeit to tvrdí nejstarší syn manželů Kohlových Walter. Podle něj Merkelová svému spolustraníkovi Kohlovi a jeho rodině ublížila, když se před 18 lety údajně podlým způsobem zachovala během skandálu se sponzorskými dary pro Křesťanskodemokratickou unii (CDU). Merkelová, které se tehdy přezdívalo "Kohlovo děvčátko", prý v rámci mocenského boje v CDU zradila i svou přítelkyni Hannelore Kohlovou.

Trump zrušil další dekret. Transsexuální studenti si nemohou vybrat toalety

Americký prezident Donald Trump ve středu zrušil spory vyvolávající dekret svého předchůdce Baracka Obamy, který umožňoval studentům se změněnou pohlavní identitou svobodnou volbu záchodků. V ožehavé společenské otázce, která byla v minulých letech příčinou řady právních pří, tak došlo k dalšímu zásadnímu obratu. Nyní bude záležet na jednotlivých státech, jaký zvolí přístup k právům příslušníků sexuálních menšin.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies