VYBERTE SI REGION

Obama hází radar přes palubu, chystá odzbrojení

Washington, Londýn - S odvoláním na zdroje blízké americkému prezidentovi to napsal The Times. Rusové dohodu o snížení počtu jaderných zbraní přivítali.

4.2.2009 11
SDÍLEJ:

Barack ObamaFoto: REUTERS/Carlos Barria

Konec plánů na umístění amerického radaru v Čechách? Podle zpráv středečního vydání britského deníku The Times se tento scénář zdá pravděpodobný. Americký prezident Barack Obama totiž chce snížit počet strategických jaderných zbraní, které mají k dispozici Rusko a USA. A je kvůli tomu zřejmě připraven obětovat radar v Čechách a rakety v Polsku.

Obama chce, aby se arzenály obou zemí zredukovaly o 80 procent. I tak by obě země suverénně vévodily v počtu jaderných hlavic – jak Washington, tak Moskva by měly k dispozici přes tisíc raket.

„Rusko znovu zapojíme do tradičního, právně závazného procesu snižování zbraní. Jsme připraveni zahájit širší dialog s Rusy o záležitostech, které je znepokojují,“ řekl deníku The Times nejmenovaný zdroj z Obamovy administrativy, jehož slova by se dala právě interpretovat jako narážka na protiraketový deštník v Evropě. „Nikdo by se nedivil, kdyby byl počet raket ve smlouvě následující po START byl zredukován na asi tisíc v každé zemi,“ dodal.

Ruská reakce na sebe nedala dlouho čekat. Ještě týž den vicepremiér Sergej Ivanov prohlásil, že je Moskva „bezpochyby připravena“ podepsat novou dohodu.

Tlak na další země

Plánovaný radar v ČR a polská raketová sila leží Moskvě v žaludku. Ruský prezident Dmitrij Medveděv den po volbách v USA pohrozil, že Rusko rozmístí v Kaliningradské oblasti rakety Iskander, které by „v případě potřeby zneutralizovaly protibalistický raketový systém v Evropě“.

Jak upozornil The Times, přestože Američané své plány na výstavbu radaru v Brdech zcela nezrušili, pouhé zmrazení projektu by mohlo Rusy přimět ke vstřícnějšímu postoji vůči snižování strategických zbraní. Své v tom může hrát i finanční krize a odhady, že instalace v Polsku a ČR by americký rozpočet každý rok zatěžovaly čtyřmi miliardami dolarů.

The Times dále napsal, že Obama chce za tímto účelem zřídit zvláštní úřad, jemuž by měl šéfovat Gary Samore, jenž za vlády prezidenta Clintona vyjednával s Rusy o snižování počtu strategických raket. Případná dohoda mezi Washingtonem a Moskvou by pak vyvinula tlak i na ostatní jaderné mocnosti, aby omezily počet svých strategických zbraní.

Ve hře Írán a KLDR

Obama tak plní předvolební sliby. Veřejnosti totiž slíbil, že sníží počty jaderných zbraní ve světě. Nová smlouva má nahradit START I, který vyprší na konci letošního roku. Úmluvy obsažené ve START II vlastně nikdy nebyly naplněny, jelikož Američané v roce 2002 po útocích z 11. září na New York a Washington odstoupili od smlouvy o protiraketových střelách (ABMT), která Rusko a USA zavazovala k vybudování svých obranných systémů na maximálně dvou lokacích – případná výstavba protiraketového deštníku v Evropě by tak s ABMT byla neslučitelná; Rusové následně odstoupili od START II.

Obamovy plány však mohou komplikovat nukleární ambice Íránu, který na oběžnou dráhu v úterý vyslal svoji první družici vlastní výroby, a Severní Korea se podle nejnovějších zpráv brzy chystá vyzkoušet svou novou balistickou střelu dlouhého doletu, která by mohla ohrozit i USA. Prezidenta také bude čekat bitva v Kongresu a již nyní je jasné, že návrh narazí na odpor republikánů.

Obama však podle The Times snížení počtu strategických zbraní v USA a Rusku považuje za klíčové v rámci své snahy přesvědčit země jako je Írán, aby upustily od výroby nukleární pumy.

Jaderné arzenály ve světě
Smlouvy o základně USA odloženy, couvá už i Topolánek

Radarovým smlouvám ve sněmovně zvoní hrana. Ačkoli výstavbu amerického radaru v Brdech posvětili koncem minulého roku senátoři, poslanci se k tomu nemají.

Ve středu na návrh zelených vyřadili tento bod z jednání. Sněmovna se tudíž nebude zabývat ani hlavní dohodou mezi vládami ČR a USA, ani textem o pobytu amerických vojáků SOFA.

Poslancům ODS se tak hroutí jejich plán, podle něhož by splnili usnesení svého prosincového kongresu. Ten jim uložil, aby ve sněmovně prosadili přednostní schválení radarových smluv, a teprve poté se dostali k ratifikaci Lisabonu. Sociální demokraté podobný handl odmítli jako nepřijatelný.

Bezpečnější svět

Nejvýraznějším zastáncem odkladu hlasování o radaru v koaličním táboře je místopředseda SZ, ministr školství Ondřej Liška. „Není vůbec kam spěchat, nová americká administrativa má na protiraketovou obranu jiný názor než ta předešlá,“ míní.

Prezident Barack Obama již dříve odmítal podpořit systém protiraketové obrany, pokud jednoznačně neprokáže svoji funkčnost. Nyní prosákly informace, že uvažuje o jeho utlumení. Tento ústupek by s Ruskem mohl vyměnit za významné zmenšení jaderného zbrojního potenciálu.

Šéf zahraničního sněmovního výboru za ČSSD Jan Hamáček Obamův návrh vítá. Nejen proto, že s umístěním americké základny v ČR dlouhodobě nesouhlasí tři čtvrtiny občanů ČR. „Obamův postoj k protiraketovému štítu je od počátku velmi zdrženlivý, a rýsuje­li se šance na výměnu této vojenské doktríny za razantní snížení jaderných zbraní, nelze než souhlasit,“ míní Hamáček.

Připomněl, že koncem roku vyprší ujednání o omezení jaderných zbraní a rýsuje se tedy příležitost k uzavření kvalitnějšího partnerství. „To by byl vynikající úspěch, který by svět posunul k daleko větší bezpečnosti,“ řekl včera Deníku Hamáček.

Zdůraznil, že sněmovna dala vládě jasně najevo svou vůli. „Pan Topolánek nemá pro radar dost hlasů a poslanci jasně vzkázali kabinetu, že si nepřejí radarové smlouvy spojovat s hlasováním o Lisabonu,“ konstatoval Hamáček.

Usnesení kongresu ODS je na vodě

Topolánek v rozhovoru pro Deník, který vyjde v sobotu, připustil, že v případě radaru se situace změnila.

„Podle mne by sněmovna měla schválit Lisabonskou smlouvu. Závaznost závěrů kongresu ODS je poněkud nivelizována tím, že není úplně jasné, jak se americká strana k celému projektu postaví. Usnesení tedy beru jako podmínečné. Nemůže jít o dogma v případě, že Obamova administrativa vše posune o dva roky, nebo dokonce dá najevo svůj negativní postoj. Pokud usnesení nemůže být z povahy věci naplněno, tak logicky neplatí,“ řekl premiér.

Stejně jako ministr zahraničí Karel Schwarzenberg přitom soudí, že by bylo přínosné, kdyby se k radarovému projektu připojilo také Rusko.

Jan Rovenský, Kateřina Perknerová

4.2.2009 VSTUP DO DISKUSE 11
SDÍLEJ:

POHLEDEM DENÍKU: Zeman a jeho lidé. Co se děje na Hradě?

Odchod vrchního protokoláře Jindřicha Forejta spustil lavinu otázek ohledně toho, jak to vlastně na Pražském hradě chodí.

Mikuláše, anděla a čerta na Slovensku zadržela policie

Bratislava - Tři sourozence převlečené za Mikuláše, anděla a čerta zadržela v západoslovenské Skalici policie. Bratr a jeho dvě sestry v kostýmech měli neobvykle rozdělené role: zatímco Mikuláš koledoval, anděl kradl, informovala slovenská média.

Šedesátiletá řidička smetla před semafory dítě, je těžce zraněné

Česká Třebová - Vážná nehoda se stala ještě za bílého dne uprostřed České Třebové. Auto zde srazilo dítě.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies