VYBERTE SI REGION

Inkové byli mistry v trepanaci lebek

New Haven - Náročné operace lebky, takzvané trepanace, byly zaznamenány již v pozdní době kamenné i ve starém Řecku. Vědci však nemohou najít společné stanovisko, z jakých důvodů se v různých částech světa prováděly.

14.5.2008
SDÍLEJ:

Na indiánské lebce z dob před naším letopočtem jsou dva otvory po trepanaci. První byla úspěšná, druhá dokončena nebyla. Foto: profimedia.cz


Argumentů hájících rituální nebo kulturní důvody je sice mnoho, ale nejnovější studie Valerie Andrushkové ze státní univerzity v New Haven v Connecticutu svědčí o tom, že Inkové nejspíše prováděli jemné operace z medicínských důvodů.

Známky trepanací jsou prokazatelné v Jižní Americe už na nálezech ze 4. století před Kristem, ale skutečně úspěšné zákroky se dařily Inkům až v 15. století. Podle posledního výzkumu měli v té době Inkové detailní znalosti lebeční anatomie.

Téměř z 90 procent byly operace zdařilé a pacient se úspěšně vyléčil. „Tito lidé byli zruční chirurgové,“ přisvědčila Andrushková. Ta zkoumala pozůstatky z 11 pohřebišť v Cuzku a jeho okolí.

Trepanace musela být běžnou praxí v hlavním městě inckých králů, protože ze 411 ohledaných lebek 66 neslo známky operace. V jedné lokalitě se operaci podrobilo dokonce více než třetina z pohřbených.

Takové množství svědčí o tom, že se trepanace prováděly z medicínských důvodů a nejspíše léčily válečná zranění. Téměř všechny operace byly vykonány uprostřed nebo na levé straně lebky, kam nejčastěji dopadala při bitvě rána z pravé ruky útočníka.

Trepanace znamenaly velmi jemnou práci, části lebky byly oddělovány pomalým odškrabováním, aby nedošlo k poranění mozku, krvácení nebo infekci. Inkové neznali anestetika ani antibiotika, ale zřejmě jim dostatečně posloužily znalosti přírody.

Zmírnění bolesti pravděpodobně zajišťovala koka, divoký tabák a kukuřičné pivo. Jako dezinfekce se používal balzám nebo rostliny s obsahem saponinů, látek s vlastnostmi podobnými mýdlu. ⋌
(jim)

Autor: Jiří Mach

14.5.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Europoslanec Pavel Telička.
AKTUALIZOVÁNO
15 9

Telička se stal místopředsedou Evropského parlamentu

Tesla Model S.
8

Majitel Tesly uvízl v poušti. Auto nestartovalo kvůli ztrátě mobilního signálu

AKTUALIZOVÁNO

Itálii postihla série silných zemětřesení

Řím /FOTOGALERIE/- Střední Itálii dnes postihla série zemětřesení o síle vyšší než pět stupňů. Informovalo o tom seismologické středisko EMSC a italská média. Otřesy pocítili obyvatelé regionů Abruzzi, Marche a Lazio, které postihla série silných zemětřesení už loni. Informace o případných obětech zatím nesou k dispozici, první menší škody ale hlásí například město Amatrice, které ničivé zemětřesení o síle 6,2 stupně postihlo loni v srpnu. Zjišťování následků otřesů komplikuje sníh a mráz.

Poláci o olympiádě v Krkonoších: Velká šance, jakkoli se to může zdát bláznivé

Vášnivé diskuse rozpoutalo prohlášení polských měst Karpacz a Szklarska Poreba uspořádat zimní olympijské hry 2030 v Krkonoších, společně s českými středisky.

Miliardy za bahno. Opravdu lidem pomáhá?

Ani pití, ani lék. Do jaké škatulky patří lázeňské prameny, doposud nikdo v Česku nerozlouskl. Neví se ani, jestli a jak fungují. Pojišťovny přitom posílají na léčbu minerální vodou a rašelinou miliardy. Což se jim nelíbí. „Nejradši bychom výdaje na lázeňství škrtli," přiznal šéf Svazu zdravotních pojišťoven Ladislav Friedrich. To by se ale mohlo brzy změnit.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies