VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Úsměv v Rusku často budí podezření

Moskva - Je to paradox: většina Rusů tvrdí, že jsou v osobním životě šťastní a v práci spokojení, ale přesto úsměv na tváři zůstává docela vzácným zbožím.

8.5.2011
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Archiv

Až natolik, že se návštěvníci ze Západu pozastavují, proč jsou Rusové takoví mrzouti. Ale přitom stačí zajít třeba do jakéhokoli cirkusu a člověk se nestačí divit, jak prostinké kousky klaunů dokážou vyvolat v publiku záchvaty smíchu.

"Je pravda, že v Rusku se usmíváme méně než jinde ve světě," řekla Rimma Umarovová, která dokonce založila "klub smíchu", aby krajany naučila být šťastnějšími. Vždyť smích zdraví neškodí, ale prospívá a od přívalu endorfinů může i klesnout krevní tlak, tvrdí zřejmě jediná diplomovaná ruská terapeutka v daném oboru.

"Moc žáků zatím nemáme, ačkoli jich pomalu a potichu přibývá," říká a připouští, že kurzy zatím absolvovaly spíše desítky než stovky zájemců, i když se ozvalo i pár nadšenců odhodlaných šířit pochodeň úsměvů i po Kavkaze či Sibiři. Akutní nedostatek úsměvů přičítá mentalitě, drsnému klimatu i hodně hlubokým historickým kořenům. "Dostojevskij se nemohl narodit ve Francii, ale jedině v Rusku," žertuje na účet pochmurného romanopisce. Každopádně se zdá, že na odiv je vhodné dávat raději strádání než štěstí. Anebo se alespoň pro jistotu tvářit zasmušile.

Jakkoli to světové indexy štěstí nepotvrzují, šťastné úsměvy se spojují v ruském povědomí spíše s bohatstvím než se stavem ducha. A bohatství je v Rusku stále podezřelé, jak konstatuje i někdejší opoziční politik, nyní kirovský gubernátor Nikita Bělych.

"Zveřejňování žebříčků nejbohatších Rusů vyvolává vlny nespokojenosti. Věcné komentáře chybějí a poznámky sahají od 'to si nakradli, darebáci' až po 'katův seznam'. Taková 'pětiminutovka nenávisti'," pozastavil se Bělych v internetovém listu gazeta.ru. "Pro většinu Rusů je být bohatý a úspěšný hanba a ostuda. Odvrácenou stranou záště k boháčům a nedůvěry v poctivý úspěch je pasivita značné části krajanů," dodal.

Může tu být i jiný kořen problému. "Americký úsměv má v Rusku příšernou reputaci," konstatuje Michael Bohm, redaktor deníku The Moscow Times vycházejícího v angličtině, a připomíná dlouhá desetiletí sovětské propagandy, která "zrádné úsměvy" ze zámoří stavěla do protikladu s poctivým smíchem šťastných sovětských občanů, jakkoli ti se smáli leda tak z plakátů. Za "perestrojky" se sice ozývalo reptání, že "lepší neupřímný americký úsměv, než upřímné sovětské hulvátství", a také restaurace McDonald's v Rusku zařadily "úsměv zdarma" na jídelní lístek, ale mezitím nabídku zase stáhly. "Je těžké se usmívat, když se necítíte svobodni před zvůlí vlády, korupcí a nezákonností a prosté věci, jako je umístit dítě do školky, vyřídit dokumenty na úřadech či dostat lékařskou péči, se neobejdou bez úplatků," soudí Bohm o příčinách špatné nálady.

Ale i uprostřed ekonomické krize průzkum agentury VCIOM dospěl k poznatku, že 72 procent Rusů se cítí šťastnými, a to až natolik, že "národní ukazatel štěstí" vzrostl. Na dně se lidé nejvíce cítili na počátku 90. let, kdy se ke štěstí hlásily sotva dvě pětiny dotázaných. Táž agentura před pár dny zveřejnila jiný průzkum, podle něhož se více než dvě třetiny Rusů cítí v práci spokojeni a zbylá třetina reptá hlavně nad výplatou.

Pokud jsou Rusové opravdu tolik šťastni, dokážou to dobře skrývat

Na ulici se po většinu roku jeví převládající barvou oblečení černá a úsměvy se nejčastěji blýskají z reklamních panelů. Alespoň pokud se neocitnete na moskevské pěší zóně zrovna při prvomájové veselici mládežníků a mládežnic, organizovaně pobíhajících s plakátky "Obejmi mě!" a "Polib mě!". Samozřejmě, chichotající se děvčata se objímají jen mezi sebou.

"A ještě mi tu v dotazníku potvrďte, že jsem vás obsloužil s úsměvem!" dožaduje se prodavač u pultu rychlého občerstvení - a hned je jasné, proč se tak "podezřele" culil od ucha k uchu. Filozofka Alla Sergejevová, vyučující ruštinu na moskevských i zahraničních univerzitách, na téma, proč zdvořilé úsměvy cizinců budí u Rusů nedůvěru, dokonce sepsala celou knihu.

Autor: ČTK

8.5.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Pavel Bělobrádek.
16 8

Bělobrádek: Minimální mzdu dramaticky zvedat nebudeme

Auta OBSE, Ukrajina
AKTUALIZOVÁNO
29 9

Auto mise OBSE na Ukrajině najelo na minu. Řídil Čech. Jeden mrtvý

Volby ve Francii ONLINE: obrovský zájem voličů, měl by pomoci Macronovi

Lid Francie hlasuje v prvním kole voleb, je o ně bezprecedentní zájem. Ve volebních místnostech se tvoří fronty, jaké nebyly k vidění posledních 36 let. Podle politilogů to pomůže centristovi Emanuelu Macronovi. V desítkách evropských měst se demonstruje na podporu EU, tedy proti Le Penové. Favoritce voleb se povedl lapsus - nestihla zaslat své plakáty do volebních místností v zahraničí.

Co s korunou po intervencích? Zavedení eura je v kurzu

Po uzavření intervencí se mezi politiky i byznysmeny otevírá otázka přijetí eura. Je prioritou i pro Svaz průmyslu a dopravy. Česko se při svém vstupu do EU zavázalo euro přijmout. Proti zavedení evropské měny je ministr financí Andrej Babiš.

Rektora ČVUT chtějí senátoři odvolat, ohradil se proti nim

Rektor Českého vysokého učení technického (ČVUT) v Praze Jan Konvalinka se ohradil proti nařčením členů Akademického senátu školy, kteří tento týden podali návrh na jeho odvolání. Reaguje v něm na deset bodů, které čtyři senátoři uvedli jako motiv pro jeho odvolání. Převažují v nich důvody týkající se napjatého hospodaření univerzity. Podle Konvalinky nejsou tvrzení pravdivá.

Akce Kulak, pak samota, vypráví pamětnice

Ze třiaosmdesátihektarového statku v Mistříně na Hodonínsku se museli přestěhovat za jeden den. V roce 1951 jim ho totiž vzali komunisté při akci Kulak. Při ní zabavovali majetek všem velkým statkářům, aby vytvořili státní hospodářství. „Bylo nás devět. Vojáci nás převezli na samotu u Jestřabice na Kroměřížsku, která měla jen jednu místnost," vzpomíná šestaosmdesátiletá Eliška Kolečkářová na dobu, kdy jí bylo osmnáct let. Jejího otce letos hodonínský okresní soud rehabilitoval a očistil jeho jméno.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies