VYBERTE SI REGION

Ústavní soud dá zřejmě zelenou lisabonské smlouvě

Berlín - Souhlas s lisabonskou smlouvou o reformě institucí Evropské unie by měl podle pozorovatelů příští úterý vyslovit ve svém dlouho očekávaném verdiktu německý ústavní soud.

23.6.2009
SDÍLEJ:

Ilustrační foto - sněmovnaFoto: DENÍK/ Martin Divíšek

Na výrok o tom, zda se Berlín nevzdá až příliš velké části své suverenity ve prospěch Bruselu, netrpělivě čeká mimo jiné německý prezident Horst Köhler. Ten hodlá svůj ratifikační podpis pod listinu dát až po posouzení ústavním soudem v Karlsruhe.

Německý deník Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ) napsal, že by mohlo jít o jedno z nejdůležitějších rozhodnutí spolkového ústavního soudu v jeho dějinách. Tomu odpovídá i skutečnost, že vynesení rozsudku netradičně odvysílá veřejnoprávní televizní společnost ARD v přímém přenosu na svém celostátním prvním programu.

Až kývnou soudci, připojí podpis i prezident

V německém rozsudku půjde obecně o posouzení lisabonské smlouvy a jejího vztahu k německému ústavnímu pořádku, nikoli o podstatu EU. Kromě otázky rozsahu předávané suverenity by měli ústavní soudci vyložit, jak jsou na tom s legitimitou evropské ústavní instituce.

Podle FAZ by mohl verdikt ústavního soudu vyznít v tom smyslu, že Německo připojí k lisabonské smlouvě podmíněný souhlas. Soud prý bude pravděpodobně konstatovat, že například další posilování kompetencí EU se neobejde bez spoluúčasti německého parlamentu.

Teprve po rozhodnutí ústavních soudců hodlá lisabonské smlouvě dát zelenou prezident Köhler. Po jeho předpokládaném podpisu bude Evropská unie očekávat stejný krok také od prezidentů Polska a České republiky Lecha Kaczynského a Václava Klause. Ti však zase nejspíš počkají alespoň na výsledek říjnového irského referenda o smlouvě.

Mezi autory německé žádosti o vyjádření ústavního soudu jsou kromě zákonodárců postkomunistické Levice také dva členové vládní Křesťanskosociální unie (CSU), poslanec Peter Gauweiler a bývalý poslanec a europoslanec Franz Ludwig Stauffenberg, syn slavného atentátníka na Hitlera Clause von Stauffenberga.

Počítá se se změnami

Konzervativní stěžovatelé se domnívají, že evropská integrace už přinejmenším dospěla na samou hranici možného jak z pohledu suverénní státnosti Německa, tak z hlediska demokratičnosti. Podle nich smlouva může ohrozit Spolkový sněm v plnění jeho ústavních úkolů. Vadí jim například prohloubení integrace v oblastech vnitřní politiky a legislativy, včetně trestního práva.

Počítá se s tím, že takzvaný druhý senát ústavního soudu bude ve svém verdiktu konstatovat, že základní principy německého trestního práva budou nadále respektovány.

Dá se také předpokládat, že ústavní soud zdůrazní své poslední slovo v otázkách evropské integrace. Němečtí poslanci i zástupci vlády přitom nejvyšší soudní instituci v zemi vyzvali k zakročení v případě, že by evropské orgány jednaly mimo oblast vyhrazených kompetencí.

Lisabonská smlouva má pozměnit a rozšířit dosavadní pravomoci EU. Mimo jiné předpokládá snížení počtu eurokomisařů a počtu poslanců Evropského parlamentu a zavedení institutu kvalifikované většiny při rozhodování v ministerských radách. Vstoupit v platnost by měla poté, co ji schválí všechny členské státy EU.

Autor: ČTK

23.6.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Ústavní soud ve středu rozhodne o stížnosti vyhoštěného Iráčana

Brno - Ústavní soud (ÚS) ve středu vyhlásí nález s přímou vazbou na uprchlickou krizi a právní úpravu azylu v Česku. Rozhodne o stížnosti Iráčana zajištěného loni v listopadu a brzy poté vyhoštěného do vlasti. České orgány se podle stížnosti vůbec nezabývaly jeho obavami z mučení a násilí. Policie údajně také nezohlednila jeho úmysl požádat o mezinárodní ochranu.

Při náletech v syrské provincii Idlib zahynulo nejméně 46 lidí

Damašek - Při několika náletech v syrské provincii Idlib, ovládané z velké části povstalci, zahynulo dnes nejméně 46 lidí. Většina mrtvých jsou civilisté, uvedli opoziční aktivisté ze Syrské organizace pro lidská práva (SOHR), která situaci v zemi monitoruje z Británie.

Z izraelského nákupu ponorek prý bude profitovat i Írán

Tel Aviv - Aféra kolem nákupu dalších tří ponorek pro izraelskou armádu nabrala nové obrátky. Objevily se totiž informace, že v německé společnosti ThyssenKrupp, která je měla dodat, má podíl i úhlavní nepřítel židovského státu Írán. Informovala o tom agentura AFP.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies