Ústavní soud rozhoduje o trestu smrti v Rusku

V Rusku se nepopravuje od září 1996. Verdikt se očekává nejdříve za měsíc, nejpozději však do konce roku.

Trest smrti by se teoreticky měl do ruské praxe vrátit od Nového roku, odkdy mají v Čečensku jako v posledním z více než osmi desítek ruských regionů začít působit porotní soudy. Pozastavení výkonu hrdelních trestů totiž ústavní soud před deseti lety odůvodnil právě tím, že bez porot nelze k trestu smrti nikoho odsoudit. Nyní o vyjasnění situace požádal ústavní soudce nejvyšší soud.

Obnovení absolutního trestu by znamenalo vyloučení z Rady Evropy

Drtivá většina Rusů, podle průzkumů až čtyři pětiny, se vyslovuje pro obnovení trestu smrti, jakkoli podle stejných průzkumů většina Rusů nevěří ani policii, ani soudům. Trest smrti je však přesto podle sociologů ještě oblíbenější než premiér Vladimir Putin, nejpopulárnější ruský politik.

„Nejvyšší trest je velice populární a umožnil by neplatit odškodnění Michailu Chodorkovskému,“ napsal před časem časopis Russkij Newsweek v narážce na žaloby na někdejší „zestátnění“ Chodorkovského ropného koncernu Jukos, které nyní čekají na posouzení u Evropského soudu pro lidská práva.

Případné obnovení nejvyššího trestu by nejspíše vedlo k vyloučení Ruska z Rady Evropy a tím pádem i k uniknutí jurisdikci štrasburského soudu. Ale podle advokátů by věc nebyla tak jednoduchá.

Ruská politika se zdá být sporem o trest smrti rozdělena. Místopředsedkyně Státní dumy, tedy dolní komory parlamentu, Ljubov Sliská nedávno prohlásila, že popravovat by se měli pedofilové a pachatelé nejtěžších zločinů, včetně hospodářských.

Proti popravám je prezident i církev

Ale na pondělním veřejném zasedání ústavního soudu v Petrohradu představitel dumy Alexandr Charitonov prohlásil, že podle vedení parlamentu „trest smrti nelze v Rusku uplatňovat“. Prezident Dmitrij Medveděv je podle svého zástupce u ústavního soudu „pro postupné zrušení trestu smrti“.

Moratorium na trest smrti bylo fakticky zavedeno už v polovině 90. let, kdy Rusko vstoupilo do Rady Evropy a připojilo svůj podpis pod konvenci o lidských právech, čímž se ke zrušení poprav zavázalo. Ale příslušný protokol ruský parlament dosud neratifikoval.

Proti popravám se vyslovuje vlivná pravoslavná církev, ochránci lidských práv a liberální média. Obnovení absolutního trestu by poškodilo pověst Ruska na Západě.

Poprava zastřelením podle ruských zákonů hrozí jen mužům ve věku od 18 do 65 let, a to za vraždu, pokus o vraždu státního či společenského činitele či pracovníka justičních orgánů a za genocidu.

V současnosti si v ruských věznicích odpykává doživotí 660 vězňů a dalších 697 odsouzených, jimž byl trest smrti změněn na doživotí. U dalších 211 odsouzených byl trest smrti změněn na 25 let vězení a u 51 vězňů na 15 až 20 let vězení.