VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Ústavní soud rozhoduje o trestu smrti v Rusku

Petrohrad/Moskva - Ruský ústavní soud začal v pondělí rozhodovat o zachování či zrušení moratoria na trest smrti.

9.11.2009 4
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: AP

V Rusku se nepopravuje od září 1996. Verdikt se očekává nejdříve za měsíc, nejpozději však do konce roku.

Trest smrti by se teoreticky měl do ruské praxe vrátit od Nového roku, odkdy mají v Čečensku jako v posledním z více než osmi desítek ruských regionů začít působit porotní soudy. Pozastavení výkonu hrdelních trestů totiž ústavní soud před deseti lety odůvodnil právě tím, že bez porot nelze k trestu smrti nikoho odsoudit. Nyní o vyjasnění situace požádal ústavní soudce nejvyšší soud.

Obnovení absolutního trestu by znamenalo vyloučení z Rady Evropy

Drtivá většina Rusů, podle průzkumů až čtyři pětiny, se vyslovuje pro obnovení trestu smrti, jakkoli podle stejných průzkumů většina Rusů nevěří ani policii, ani soudům. Trest smrti je však přesto podle sociologů ještě oblíbenější než premiér Vladimir Putin, nejpopulárnější ruský politik.

„Nejvyšší trest je velice populární a umožnil by neplatit odškodnění Michailu Chodorkovskému,“ napsal před časem časopis Russkij Newsweek v narážce na žaloby na někdejší „zestátnění“ Chodorkovského ropného koncernu Jukos, které nyní čekají na posouzení u Evropského soudu pro lidská práva.

Případné obnovení nejvyššího trestu by nejspíše vedlo k vyloučení Ruska z Rady Evropy a tím pádem i k uniknutí jurisdikci štrasburského soudu. Ale podle advokátů by věc nebyla tak jednoduchá.

Ruská politika se zdá být sporem o trest smrti rozdělena. Místopředsedkyně Státní dumy, tedy dolní komory parlamentu, Ljubov Sliská nedávno prohlásila, že popravovat by se měli pedofilové a pachatelé nejtěžších zločinů, včetně hospodářských.

Proti popravám je prezident i církev

Ale na pondělním veřejném zasedání ústavního soudu v Petrohradu představitel dumy Alexandr Charitonov prohlásil, že podle vedení parlamentu „trest smrti nelze v Rusku uplatňovat“. Prezident Dmitrij Medveděv je podle svého zástupce u ústavního soudu „pro postupné zrušení trestu smrti“.

Moratorium na trest smrti bylo fakticky zavedeno už v polovině 90. let, kdy Rusko vstoupilo do Rady Evropy a připojilo svůj podpis pod konvenci o lidských právech, čímž se ke zrušení poprav zavázalo. Ale příslušný protokol ruský parlament dosud neratifikoval.

Proti popravám se vyslovuje vlivná pravoslavná církev, ochránci lidských práv a liberální média. Obnovení absolutního trestu by poškodilo pověst Ruska na Západě.

Poprava zastřelením podle ruských zákonů hrozí jen mužům ve věku od 18 do 65 let, a to za vraždu, pokus o vraždu státního či společenského činitele či pracovníka justičních orgánů a za genocidu.

V současnosti si v ruských věznicích odpykává doživotí 660 vězňů a dalších 697 odsouzených, jimž byl trest smrti změněn na doživotí. U dalších 211 odsouzených byl trest smrti změněn na 25 let vězení a u 51 vězňů na 15 až 20 let vězení.

Autor: ČTK

9.11.2009 VSTUP DO DISKUSE 4
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.

Do babyboxu v Rychnově někdo odložil chlapečka

Body, jak ho znaly naše babičky. Na snímku ho představuje správkyně skanzenu Hana Zvalová
3

Ve skanzenu nahlížejí babičkám pod sukně

DOTYK.CZ

Města duchů. Navštivte reálná místa, kde vám může jít i o život

Pokud jste viděli film o Jamesi Bondovi Skyfall, pak si jistě vybavíte scénu, kdy hlavní záporná postava Raoul Silva nutí agenta 007 sestřelit z hlavy jeho milenky panáka alkoholu. To vše mezi betonovými ruinami budov, ze kterých snad mrazí ještě více, než ze samotné scény. Nejde však o počítačem vytvořené kulisy. Hašima, opuštěný ostrov u břehů Japonska, skutečně existuje. Stejně jako další „města duchů" po celém světě. Tady jsou některá z nich.

Andrej Babiš: Havel měl u nás zavést prezidentský systém

Hnutí ANO se chystá na sněmovní volby, v sobotu a neděli si zvolí nové vedení a brzy už také představí svou vizi rozvoje České republiky v příštích dvaceti letech. Jeho předseda Andrej Babiš v rozhovoru s Deníkem tvrdí, že Česko by se mělo inspirovat v zahraničí a vzít si z něj to nejlepší – americký většinový systém, švýcarskou přímou demokracii a německý parlamentní jednací řád.

Účet za lety do Mnichova dělá 60 milionů. Letiště Brno už linku dotovat nechce

Brno – Z vlastní kapsy dotuje Letiště Brno provoz letecké linky z Brna do Mnichova. Celkem ho spojení, které využívá v průměru padesát lidí denně, stálo doposud šedesát milionů korun. Jihomoravský kraj a město Brno přitom slíbili linku podpořit celkem pětačtyřiceti miliony korun. Zatím nedali nic.

Facebook je zajatcem politiky

Baracka Obamu dostal Facebook do Bílého domu. Zdeňka Škromacha bazénková selfie z politiky vylila. Jak si politické celebrity vedou na této sociální síti?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies