VYBRAT REGION
Zavřít mapu

V Berlíně vypukly první střety mezi levicovými radikály a policií

Berlín - Kameny a láhvemi zaútočili v sobotu večer levicoví radikálové v Berlíně na policisty. Podle serveru deníku Bild jsou první zranění. V německé metropoli se tak znovu opakují prvomájové násilnosti z posledních let.

1.5.2010 2
SDÍLEJ:

V Berlíně vypukly první střety mezi levicovými radikály a policií.Foto: ČTK

Stejně jako v předchozích případech se potyčky mezi demonstranty a policejními silami odehrávají ve východoberlínské čtvrti Kreuzberg, která je jedním z center berlínské alternativní scény. Loni zde bylo při celonočních střetech zraněno 479 policistů a 289 demonstrantů bylo zatčeno.

V sobotní podvečer prošel pochod levicových aktivistů a anarchistů, do něhož se podle odhadů úřadů zapojilo okolo 10.000 lidí. Po skončení poklidné demonstrace ale začali někteří radikální účastníci házet po dohlížejících policistech kameny a láhve a odpalovat jejich směrem petardy. Přítomní těžkooděnci proti nim okamžitě zakročili a podle agentury DPA vyjela i vodní děla.

Prvomájové nepokoje vyvolávané levicovými radikály se v Berlíně opakují od roku 1987. Německá policie kvůli nim letos nasadila do ulic hlavního města na 7000 mužů.

Během soboty se v metropoli konalo několik demonstrací. Největší pozornost médií i bezpečnostních sil se soustředila na odpolední pochod neonacistů východoberlínskou čtvrtí Prenzlauer Berg. Podle původních odhadů se ho mělo zúčastnit až 3000 stoupenců Národnědemokratické strany Německa (NPD). Nakonec jich za dozoru několika stovek policejních těžkooděnců vyšlo asi jen 600. Trasu demonstrace navíc museli změnit, neboť ji zablokovalo několik tisíc odpůrců krajní pravice.

Mimo kontrolu bezpečnostních sil se dostalo jen 286 neonacistů, kteří místo na ohlášenou trasu demonstrace zamířili na obchodní bulvár Kurfürstendamm v západní části Berlína. Policie extremisty, z nichž někteří podle DPA pocházeli ze Španělska, Itálie a Česka, obklíčila a následně zatkla.
Výtržnosti se odehrály už v noci na dnešek v severoněmeckém Hamburku, kde asi 200 lidí zapalovalo hranice a házelo po policistech láhve a kameny. Sedmnáct policistů bylo zraněno a nejméně devět demonstrantů bylo zatčeno.

Pochody neonacistů a protidemonstrace jejich odpůrců se dnes konaly vedle Berlína i v dalších německých městech. Policie tam musela zasahovat jen při několika drobnějších potyčkách.

ČTĚTE TAKÉ: S výjimkou jedné potyčky, kdy několik anarchistů napadlo u Rudolfina ochranku štábu televize Nova, se letošní anarchistické shromáždění v Praze obešlo bez incidentů. VÍCE ZDE

Autor: ČTK

1.5.2010 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Obyvatelé vchodu, kde hořelo, se ještě vrátit nesmějí. Čekají ale až je hasiči vyzvou, aby si mohli z bytů vzít aspoň pár věcí.
9

Požár paneláku v Jirkově: "Včera jsem se hroutila, dnes to beru s nadhledem"

Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Kateřina Valachová.
AKTUALIZOVÁNO
15 17

Valachová chce maturitu SOŠ z matematiky do roka po gymnáziích

Doprava v Brně v roce 2050? Sdílení cest, o pětinu méně aut, tvrdí plán mobility

Pruhy v protisměru pro cyklisty v jednosměrkách? Rozšíření pěších zón? Přednost autobusů na křižovatkách? Tyto a desítky dalších návrhů ovlivňujících dopravu v Brně představil městský plán mobility do roku 2050. Do 30. dubna k němu lidé mohou zasílat připomínky.

Hitlerův telefon se na aukci prodal za téměř čtvrt milionu dolarů

Telefon nacistického vůdce Adolfa Hitlera se na dnešní aukci ve Spojených státech prodal za 243.000 dolarů (6,2 milionu Kč). Oznámil to aukční dům Alexander Historical Auctions. Vyvolávací cena činila 100.000 dolarů. Prodejní cena se nacházela zhruba v polovině předpokládaného rozpětí 200.000 až 300.000 dolarů, napsala agentura AFP.

Janeček: EET funguje, krácení tržeb je menší

Nejenom obchodníci, ale i berní úředníci finalizují přípravy před druhou vlnou EET. Jak říká v rozhovoru pro Deník šéf Generálního finančního ředitelství Martin Janeček, úředníci zohlední dobrou vůli podnikatele.

Nizozemský publicista: Wilders volby vyhrál už před hlasováním

Klíčovým úkolem pro nizozemské politiky by měla být snaha zasypat příkopy, které se mezi občany vytvářejí v souvislosti s březnovými parlamentními volbami. Myslí si to nizozemský učitel a publicista s tureckými kořeny Halil Karaaslan. Krajně pravicová Strana pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse podle něj v zásadě vyhrála už před samotným hlasováním, neboť ostatním stranám dokázala vnutit svůj pohled na situaci v zemi a svou velmi vyhraněnou interpretaci problémů, s nimiž se teď Nizozemsko potýká.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies