VYBRAT REGION
Zavřít mapu

V Brazílii vyšetřují koronera kvůli nakládání s orgány mrtvých

Sao Paulo - Brazilská prokuratura začala vyšetřovat případy údajného prodeje lidských orgánů k lékařskému výzkumu z neidentifikovaných těl. Vyšetřování se zaměřuje na úřad koronera v Sao Paulu, který však nelegálnost svých aktivit popřel. Zdroje z prokuratury stanici BBC sdělily, že zaměstnanci koronerova úřadu nehledali dostatečně aktivně příbuzné mrtvých, i když měli k dispozici identifikační údaje.

6.6.2014
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK

Ještě donedávna bylo možné pohřbít jako neznámého bezdomovce člověka, který zemřel na ulici nebo ve státní nemocnici, jestliže se o něj rodina nepřihlásila do 72 hodin. Rakve s těmito neidentifikovanými mrtvými byly uloženy do masových hrobů na hřbitově Perus v Sao Paulu s pouze číselným označením.

Za posledních 15 let byly prý ze státní pitevny přeneseny do hromadných hrobů ostatky zhruba 3000 osob, a to i těch, které u sebe měly dokumenty. Prokuratura získala výpovědi dvou svědků, kteří tvrdí, že orgány některých takto zemřelých byly prodány k lékařskému výzkumu.

Pitevnu úřadu koronera vedou profesoři patologie z lékařské fakulty univerzity v Sao Paulu, která patří k nejprestižnějším v Brazílii. Nynější ředitel Luiz Fernando Ferraz da Silva BBC řekl, že na jeho pracovišti se dodržuje zákon a že "většinou jsou těla pohřbena nedotčena". "Orgány jsou použity ve specifických situacích, ale vždy jedině za účelem výzkumu," řekl. Jeho služba není ze zákona povinna pátrat po příbuzných zemřelých.

Taxikářka Maria Cecilia podle BBC tvrdí, že její otec skončil v hromadném hrobě. Byl pohřešovaný a zemřel po devíti dnech v nemocnici. Když se dcera obrátila na policii, řekli jí, že tělo zůstalo 72 hodin na pitevně, a protože se nikdo nepřihlásil, bylo pohřbeno. "Otec měl u sebe doklady, ale koroner se nesnažil mě kontaktovat. Existuje dokonce policejní zpráva o jeho smrti," řekla. Snažila se získat povolení k exhumaci, aby mohla otce pohřbít v rodinném hrobě. Hrobník jí prý ale řekl, že "to nestojí za to", protože otec byl pohřben bez orgánů a zcela nepodobný sám sobě.

Prokurátorka Eliana Vendraminiová tvrdí, že existují případy, kdy mrtví měli u sebe šest telefonních čísel, a přesto se nikdo nesnažil jejich rodiny kontaktovat.

Ferraz da Silva řekl, že když se v květnu objevil v tisku kritický článek, zpřísnila pitevna identifikační proceduru. Fotografuje tváře mrtvých a shromažďuje identifikační údaje, například znaménka nebo otisky prstů. Takto získané informace pak posílá policii. "Těla se pohřbívají až deset dní po odevzdání těchto informací," řekl.

Autor: ČTK

6.6.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Lubomír Zaorálek
4 15

Sobotka: Kandidátem ČSSD na Hrad by mohli být Zaorálek nebo Štěch

Kajínek po propuštění z vězení vyvolává mezi lidmi různé reakce. Jedni jej odsuzují, druzí jej považují za celebritu. Když ve čtvrtek odpoledne s přítelkyní nakupoval v brněnském univerzitním kampusu, lidé se s nim fotili a chtěli autogramy.
AKTUALIZOVÁNO
21 12

Lidé jsou skvělí. Přejí mi a věří, že jsem nevinný, řekl omilostněný Kajínek

Ruské velvyslanectví: Růžový tank pošpiňuje vzpomínku. Podpořilo přemalování

Členy vojenského klubu, kteří se o víkendu pokusili vrátit růžovému tanku IS-2 před červeným kostelem v Brně původní zelenou barvu, ve čtvrtek podpořilo velvyslanectví Ruské federace v České republice. Jeho zástupci se ohradili proti tvrzení Davida Černého, který tank přetřel na růžovo, že se jedná o symbol okupace z roku 1968.

Erdogan v bruselských kleštích. Jednal s Merkelovou i Macronem

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se musel v Bruselu na summitu NATO podívat přímo do očí těm, které v uplynulých měsících na dálku urážel. Setkal se s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a německou kancléřkou Angelou Merkelovou. I když s pohledem do očí má v případě Angley Merkelové prezident Turecka problémy. Při jednáních v únoru v Ankaře se turecký prezidnet očnímu kontaktu s kancléřkou v maximální možné míře vyhýbal.

Zase můžete cestovat. Soud pozastavil Trumpův protiimigrační dekret

Když na začátku svého vládnutí v Bílém domě omezil prezident Donald Trump vstup do země občanům zemí, kde převládá muslimské obyvatelstvo, postavili se proti jeho rozhodnutí nejen obyvatelé USA na protestních akcích. Své slovo řekl k naplnění Trumpových předvolebních slibů i soud.

AKTUALIZUJEME / AKTUALIZOVÁNO

V Bruselu bez rukaviček. Problémem bude Turecko, rozpočet, teror a možná i Rusko

Podle článku 5 zakládací listiny Severoatlantické aliance je útok na jednoho člena NATO útokem na celou alianci. To platilo bez výhrady v době studené války. Bude to platit i v éře nového amerického prezidenta Donalda Trumpa?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies