VYBERTE SI REGION

V Británii začalo veřejné vyšetřování smrti Alexandra Litviněnka

Londýn – V Británii začalo nové, tentokrát veřejné vyšetřování smrti bývalého ruského agenta Alexandra Litviněnka, který zemřel v roce 2006 v Londýně zřejmě na následky otravy radioaktivním poloniem. Má trvat do konce roku 2015.

31.7.2014 17
SDÍLEJ:

Bývalý ruský agent Alexander Litviněnko.Foto: ČTK

Británie dosud odmítala souhlasit s veřejným vyšetřováním, o které žádala Litviněnkova vdova Marina. V době agentovy smrti panovalo obecné podezření, že roli v ní mohla hrát Moskva, která to vehementně odmítá. Případ poškozoval rusko-britské vztahy, čemuž se Londýn dlouho snažil bránit.

Zhodnocení role Ruska

Role ruského státu ve smrti ruského oponenta Litviněnka je ústředním bodem mého vyšetřování, prohlásil dnes na úvod veřejného šetření soudce Robert Owen, který ho povede a který byl už v roce 2006 koronerem případu. Tehdy prohlásil, že existují důkazy o podílu Ruska na vraždě, v neveřejném vyšetřování je však nesměl zohlednit.

Příští veřejné projednávání případu soudce stanovil na 5. září. Naplno by se však šetření mělo rozjet až začátkem roku 2015 a mělo by trvat celý příští rok. Owen však dnes uvedl, že některé závěry šetření mohou zůstat tajné kvůli tomu, že mohou souviset s utajovanými britskými dokumenty.

Veřejné vyšetřování

Nové vyšetřování přichází v době rostoucího napětí ve vztazích Británie a Ruska, zejména kvůli ukrajinské krizi. V reakci na katastrofu malajsijského letadla, které podle některých zdrojů nad východní Ukrajinou sestřelila ruská raketa, vyzval premiér David Cameron Evropskou unii k zostření sankcí uvalených na Rusko.

Vyšetřování Litviněnkova případu koronerem, které je jinak v britském soudnictví běžnou metodou zkoumání nevysvětlených úmrtí, se před osmi lety nesmělo dotknout tajných důkazů spojených s možnou rolí Ruska v zabití agenta.

Rozhodnutí vlády zahájit veřejné vyšetřování přivítala Marina Litviněnková. Ta se od manželovy smrti snažila přimět britské úřady k řádnému prošetření případu. V únoru na základě její žaloby londýnský Nejvyšší soud nařídil vládě, aby znovu zvážila své rozhodnutí nepřipustit veřejné prošetření vraždy. Vláda nedávno ženě vyhověla.

Litviněnko, který zemřel ve 43 letech, pracoval pro sovětskou či ruskou tajnou službu (KGB), později se ale stal kritikem Kremlu. Zemřel 23. listopadu 2006, asi tři týdny poté, co při schůzce s dalšími ruskými agenty v jednom londýnském hotelu vypil čaj údajně otrávený izotopem polonia 210.

Podle britské policie je hlavním podezřelým jeden z těchto agentů, Andrej Lugovoj. Moskva to ale popírá a Lugového, který se mezitím stal poslancem Státní dumy, odmítá vydat.

Autor: ČTK

31.7.2014 VSTUP DO DISKUSE 17
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Areál nymburské nemocnice.
1 4

Nemocnice Nymburk: Pacient zemřel kvůli chybě jednotlivce, ne péče

Sebevražda. Policie ČR. Ilustrační snímek.
1

Tragédie: Mladá žena se střelila do hlavy

Brno podepsalo smlouvu o Hyperloopu. Má přispět také k rozvoji vědy ve městě

Brno – Kapsle létající tubami rychlostí čtrnáct set kilometrů v hodině může znít jako sci-fi, přesto se na vývoji těchto technologií Brno chce podílet. Zástupci města i Jihomoravské kraje ve středu podepsali dohodu o spolupráci s firmou Hyperloop Transportation Technologies. Ještě letos chtějí začít pracovat na studii proveditelnosti projektu. „Náklady velmi hrubě odhaduji na pět milionů korun pro kraj i Brno," sdělil náměstek krajského hejtmana pro oblast vědy a inovací Jan Vitula.

Hosté plesu Zemanových mohou opět vyhrát večeři s prezidentským párem

Praha - Návštěvníci pátečního charitativního plesu Miloše a Ivany Zemanových na Pražském hradě budou moci opět vyhrát večeři s prezidentským párem, divočáka z lánské obory nebo vstupenky na koncert Karla Gotta. Právě vystoupení "zlatého slavíka" bude jedním z vyvrcholení plesu. Předtančení se, stejně jako loni, ujme prezident se svou manželkou, řekl mluvčí Hradu Jiří Ovčáček.

Čínský prezident chce zakázat a zničit všechny jaderné zbraně

Všechny jaderné zbraně by měly být zcela zakázány a zničeny. V sídle OSN v Ženevě to dnes řekl čínský prezident Si Ťin-pching, jehož země patří mezi jaderné velmoci.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies