Jednání představitelů členských států EU bylo relativně rychlé. Už kolem druhé odpoledne poslal předseda Evropské rady Donald Tusk přes svůj twitterový účet zprávu, že všech 27 zemí se na plánu pro brexit shodlo: "Pokyny byly přijaté jednomyslně. Unijní 27 má silný a spravedlivý mandát pro jednání.

Rozhovory k brexitu jsou připraveny." Zástupci sedmadvacítky na dnešní schůzce projednali a následně schválili osmistránkový dokument, soubor pokynů pro brexit. Jednání kolem dokumentu se neprotáhlo ani na patnáct minut, samotné hlasování se odbylo za jednu minutu.

Evropskou unii čeká nejdříve jednání, co všechno musí například Británie zaplatit, než unii opustí. V Bruselu se v kuloárech hovoří, že Spojené království zaplatí za brexit až 60 miliard eur. Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker toto číslo odmítl s tím, že je to jen odhad.

Před jednáním poslal Britům vzkaz například německý ministr financí Wolfgang Schäuble. Otevřene řekl, že na rovné podmínky, které mají stávající zbylé země unie musí Velká Británie zapomenout. Ta by měla definitivně ukončit své členství na jaře roku 2019. Wolfgang Schäuble prohlásil, že Britové nebudou mít, až EU opustí, stejné podmínky. „Nechceme oslabit ani Británii, ale ani zbytek Evropy." Současně se německý ministr financí ohradil proti úvahám, že finanční výpadek příspěvku od Británie by měly vyššími platbami nahrazovat ostatní země.

Premiér Bohuslav Sobotka.
Sobotka: Jednání o brexitu se nesmí dotknout peněz ve fondech EU

Zdůraznil, že Německo nehodlá posílat do unijní pokladny větší částku, jak se o tom hovořilo zhruba před měsícem, kdy Theresa Mayová oznámila oficiální aktivaci článku 50 Lisabonské smlouvy a spustila de facto proces odchodu. Podle Schäubleho si musí Brusel a jeho administrativa i zbylé členské země vystačit s tím, co posílají členské státy nyní.

Hlavní vyjednavač EU, bývalý eurokomisař Michel Barnier prohlásil, že by Británie neměla blokovat budoucí vztahy požadavkem na odložení, snížení, nebo zrušení plateb, ke kterým se již v minulosti zavázala. „Před diskusí o budoucnosti musíte vyřešit minulost," připomněl sozučasně předseda Evropské rady Donald Tusk. „Naše jednota je i v zájmu Spojeného království," uvedl Tusk.

Chceme s vámi ještě víc spolupracovat. Britská premiérka Theresa Mayová slíbila japonskému premiérovi Šinzó Abemu, že japonské firmy mají na Bristké ostrovy dveře otevřené.
Británie je nejlepší místo pro finanční byznys, lákala Mayová Japonce

Česko má zájem o jednu z londýnských agentur EU

Ten také řekl ještě před jednáním v sobotu dopoledne novinářům, že členské státy se nejdřív musí ujednotit v názoru, jak bude brexit vypadat a probíhat. Teprve potom se dá hovořit o konkrétních pravidlech pro Británii, její ekonomiku a občany ve vztazích k jednotnému trhu EU. Na programu jednání bude i osud dvou unijních agentur, které dosud sídlí v Londýně a s jejichž přesunem na kontinent se počítá. Jedná se o Evropskou bankovní agenturu a Evropskou lékovou agenturu. O jednu z nich projevilo již loni zájem i Česko.

Britská vlajka
Evropské firmy jsou po Brexitu méně ochotny investovat ve Velké Británii

Na bruselské schůzce se očekávalo, jak se k jednání o podmínkách postaví česká diplomacie. I když ministr zahraničí Lubomír Zaorálek prohlásil, že země EU budou v postupu pravidel, za jakých bude britský stát fungovat, až unii opustí, v minulosti Česko naznačovalo, že by rádo samo vyjednávalo dvoustranné vztahy v Británií. Nakonec od úvah o samostatném postupu a dojednávání výhodnějších podmínek mezi námi a Spojeným královtsvím upustilo. Donald Tusk dnes mimo jiné připomněl, že jedna věc je být zajedno v tom, co chcete, než se začne doopravdy jednat. Nicméně po jednání se nechal český premiér Bohuslav Sobotka slyšet, „naše taktika je jiná",  že Česká republika by nejdříve chtěla dosáhnout dohody o právním postavení našich občanů ve Velké Británii a také o penězích. Až potom budeme připraveni jednat o vzájemných vzazích EU a Velké Británie.

Britská premiérka Thesersa Mayová je v otázce dohod a jednání optimistická. "Jedná se o hluboké a speciální partnertví s Evropskou unií. Musíme nyní převzít kontrolu nad našimi zákony, našimi financemi a také hranicemi," řekla.

Práva a povinnosti britských občanů

Nejpalčivější otázkou jednání mezi oběma stranami budou do budoucna hlavně práva a povinnosti občanů Velké Británie v unijním prostoru a naopak práva občanů EU, kteří žijí a pracují ve Velké Británii. Cizinců jsou momentálně za La Manchem tři miliony. Velmi početnou menšinu zde tvoří Poláci - asi 800 tisíc. Česká republika má na Britských ostrovech kolem 40 tisíc svých občanů. Naopak Britů pracuje a žije v Evropské unii asi 500 tisíc. Jedním z bodů sobotní schůzky bude také otázka hranice mezi Severním Irskem a Irskem, která je fyzickou hranicí Velké Británie a Evropské unie.

Francouzský prezident Francois Hollande do Bruselu už před jednáním vzkázal, že jasné jednání je cena, kterou musí Británie za odchod zaplatit. „Nechceme nikoho trestat, ale je v této chvíli jasné, že Evropa ví, jak bránit své zájmy. Británie bude mít zítra horší pozici mimo EU, než ji má dnes v EU," řekl francouzský prezident.

Zdroj: Youtube