VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Summit pravdy. Unie hledá řešení migrace i Brexitu

Brusel /INFOGRAFIKA/ – Na mimořádný dvoudenní summit EU, který dnes začal v Bruselu, si britský premiér David Cameron přibalil tři košile. Určitě přitom není sám, kdo počítá, že se jednání protáhnou až do sobotního rána a že se u nich pořádně zapotí. Jinak palčivá otázka odchodu Velké Británie bude přitom dost možná odsunuta na druhou kolej. Na britské referendum a s ním spojené vyjednávání je totiž teoreticky čas až do konce roku 2017, zatímco fungující způsob řešení migrační krize musí EU najít mnohem dřív.

18.2.2016 12 AKTUALIZOVÁNO 18.2.2016
SDÍLEJ:

Donald Tusk, David Cameron a Alexis Tsipras Foto: čtk

Německo dál jako řešení prosazuje listopadovou dohodu s Tureckem. V Evropě ale stále silněji zaznívá, že Ankara sliby neplní – i když málokdo je tak striktní jako česká vláda, která dává Turkům ultimátum tři až čtyři týdny. Možnost dosáhnout na summitu pokroku přitom komplikuje fakt, že nepřijede turecký premiér Ahmet Davutoğlu, který po středečním teroristickém útoku v Ankaře svoji cestu zrušil. Turecko přitom z útoku viní syrské Kurdy, jimž řada evropských států včetně Česka dodává munici a kteří si nedávno otevřeli zastoupení v Praze. Pokud proti nim Ankara podnikne pozemní operaci, vyvstane mezi Tureckem a jeho evropskými spojenci z NATO obří problém, který ve svých důsledcích může být mnohem větší než nynější problém s migrací.

Státy Visegrádu na nynější summit nejedou jako izolovaní odpadlíci, jak se mohlo zdát před pondělním summitem V4 v Praze, ze dvou důvodů. Prvním je to, že Visegrád, alespoň prozatím, podpořil dohodu mezi EU a Tureckem. Tím druhým je, že Německo pomalu přestává být jednoznačným lídrem evropské migrační politiky. Postoje V4 tento týden podpořilo Rakousko a další státy ležící na balkánské trase, po které uprchlíci přicházejí, se už zařídily po svém. Berlín se přitom nemůže spolehnout ani na podporu Francie, která má po listopadových teroristických útocích jiné priority.

Mezi evropskými státy přitom není podpora ani pro další uprchlické kvóty, které se na tomto summitu řešit nebudou. „Docela bychom se zesměšnili, když ještě není mezi evropské státy rozděleno už dohodnutých 160 tisíc běženců," připustila německá kancléřka Angela Merkelová. Mezery má ale i visegrádský „plán B" – vytyčení nové schengenské hranice na řecko-bulharsko-makedonském pomezí, pokud dohoda s Tureckem selže. Nejen proto, že Řecko už tento týden pod tlakem EU zprovoznilo čtyři ze svých pěti hotspotů a v Egejském moři začaly proti pašerákům hlídkovat lodě NATO. Hlavní důvod je ten, že vznikne nebezpečný precedent pro „plán C", jehož součástí by už nemuselo být ani Česko. Příkladem mohou být hranice „mini-Schengenu", o němž podle spekulací některých médií loni na podzim jednalo Nizozemsko. Země orientované na export do EU, jako jsou Česko a Slovensko, by pak mohly až příliš pozdě zjistit, k čemu je spojená Evropa také dobrá.

Evropská unie

Autor: Martin Dohnal

18.2.2016 VSTUP DO DISKUSE 12
SDÍLEJ:
Základní škola v Plánici, kde došlo k incidentu mezi učitelem a hajlujícím žákem.
8

Učitel nic nespáchal, zato hajlující romský žák má problém. I jeho rodina

Ministr financí a předseda hnutí ANO Andrej Babiš.
EXKLUZIVNĚ
78 13

Andrej Babiš: Sobotka chce dovládnout bez nás

AKTUALIZUJEME

V Bruselu se o postupu EU při brexitu hlasovalo jen minutu. Všichni byli pro

V hlavním městě Belgie a EU se dnes sešlo k jednání 27 členských států Evropské unie. Důvodem byla dohoda o taktice, jak bude dvouleté období odchodu Velké Británie z unie vypadat. Hlasování, které proběhlo krátce po obědě, trvalo jen jednu minutu. Plán k brexitu byl schválen jednomyslně. 

Počátek května bude chladný. Od poloviny měsíce začnou teploty stoupat

Počátek května bude ve znamení deště. Ve zbytku měsíce se bude postupně oteplovat a srážky by se měly dostat do průměru. Vyplývá to ze čtyřtýdenního výhledu počasí, který dnes na svém webu zveřejnil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).  

Mrazy jsou na ústupu. Škody na úrodě budou zemědělci znát na konci května

Nepříjemný pohled na zmrzlá očka révy vinné čekal vinaře Jiřího Maděřiče z Moravského Žižkova na Břeclavsku, když kontroloval po nedávné mrazivé noci vinohrad. „U některých odrůd, především u Chardonnay či Muškátu moravského, zmrzlo třicet až čtyřicet procent," vypočítával Maděřič. Neradostné sčítání mají za sebou i další pěstitelé.

Čápata v Dubném nezvládla mrazivé počasí, všechna čtyři zahynula

Prokřehlá čápata nevydržela chlad a mokro a v pátek večer postupně uhynula. Protože lidé dubenskou čapí rodinu díky webkameře sledují, všimli si uhynutí prvních dvou a zorganizovali záchranou akci.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies