VYBRAT REGION
Zavřít mapu

V Česku žije méně cizinců než ve většině zemí EU

Brusel - Česká republika patří v Evropské unii k zemím, kde žije poměrně málo cizinců. Loni tvořili občané jiných zemí Evropské unie 1,4 procenta obyvatel ČR a další 2,6 procenta populace byli mimounijní cizinci. V obou případech to je pod průměrem EU. Vyplývá to z údajů evropského statistického úřadu Eurostat.

2.8.2013 5
SDÍLEJ:

Cizinecká policie v akci. Ilustrační foto.Foto: archiv Cizinecké policie

V celé unii loni bylo 34,3 milionu cizinců, tedy 6,8 procenta obyvatel 27 zemí EU. Z toho bylo 13,6 milionu občanů EU, kteří žili v jiném členském státě a tvořili tak 2,7 procenta obyvatel unie. Cizinci ze států mimo EU se tak podíleli na evropské populaci 4,1 procenta.

V absolutních číslech je nejvíc cizinců v Německu - 7,4 milionu lidí, tedy devět procent obyvatelstva. Následuje Španělsko (5,6 milionu lidí, 12 procent obyvatel), Itálie a Británie (po 4,8 milionech, osm procent obyvatel) a Francie (3,9 milionu cizinců, kteří tvoří šest procent obyvatel). V těchto státech žijí tři čtvrtiny všech cizinců v EU.

Hlavně Rusové

Největší podíl cizinců má Lucembursko, kde cizinci tvoří 44 procent obyvatel. Převážně jde o občany jiných zemí EU, kteří v Lucembursku pracují. Následuje Kypr (20 procent cizinců), Lotyšsko a Estonsko (po 16 procentech). V případě obou pobaltských států ovlivňují významně situaci obyvatelé bývalého Sovětského svazu, především Rusové, kteří zde žijí, ale nemají místní občanství.

Podíl cizinců je nejmenší v Polsku, Rumunsku, Bulharsku, Chorvatsku a Litvě, kde jich je méně než jedno procento.

V ČR bylo loni 423.000 cizinců, tedy asi čtyři procenta populace. Z toho 151.300 pocházelo z jiných států EU (1,4 procenta obyvatelstva). Mimounijní cizinci tvoří 2,6 populace ČR. Relativně méně cizinců je v deseti státech EU.

Země Podíl všech cizinců na počtu obyvatel Podíl občanů ostatních států EU na počtu obyvatel
Lucembursko 43,8 37,9
Kypr 20 12,6
Lotyšsko 16,3 0,3
Estonsko 15,7 1,1
Španělsko 12 5,1
Rakousko 11,2 4,5
Belgie 11 7
Irsko 10,6 8,5
Německo 9,1 3,4
Řecko 8,6 1,3
Itálie 7,9 2,4
Británie 7,6 3,7
Švédsko 6,8 2,9
Průměr EU 6,8 2,7
Dánsko 6,4 2,4
Francie 5,9 2,1
Malta 4,9 údaj není k dispozici
Nizozemsko 4,2 2,2
Portugalsko 4,2 1
Slovinsko 4,2 0,3
ČR 4 1,4
Finsko 3,4 1,3
Maďarsko 2,1 1,3
Slovensko 1,3 1
Litva 0,7 0,1
Bulharsko 0,6 0,2
Chorvatsko 0,5 0,2
Rumunsko 0,2 0
Polsko 0,1 0

zdroj Eurostat

Autor: ČTK

2.8.2013 VSTUP DO DISKUSE 5
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Premiér Bohuslav Sobotka během rozhovoru Deníku.
26 10

Vláda projedná sloučení tarifů, někteří lidé by se dočkali zvýšení platu

Prezident Miloš Zeman.
18 16

Zemanova návštěva USA se odkládá. Kvůli krizi s KLDR, řekl Kmoníček

Chtěl být prezidentem, teď má na krku mezinárodní zatykač

Co je moc, to je moc. Krajskému soudu v Ostravě došla trpělivost s někdejším kandidátem na prezidenta republiky a kanadským podnikatelem českého původu Jiřím Včelařem Kotasem (64 let). Ten jako obžalovaný figuruje v kauze padělaných obrazů světoznámých malířů.

AKTUALIZOVÁNO

Hromadná nehoda na D1: zemřel řidič dodávky, za tragédii může stojící kolona

Brno /FOTOGALERIE/ – Zraněním podlehl padesátiletý muž, kterého vyprostili hasiči z havarované dodávky v hromadné havárii na dálnici D1. V úterý kolem půl dvanácté se na 202. dálničním kilometru srazily čtyři nákladní auta a dodávka. Kvůli nehodě u Brna museli z dálnice sjet řidiči mířící na Vyškov a Ostravu. Dopravu se podařilo uvolnit až krátce před půl sedmou večer. „Kolony se začínají pomalu rozjíždět," informovala mluvčí jihomoravských policistů Štěpánka Komárová.

Kejval podepsal přihlášku na OH do Pchjongčchangu. Úspěch popřál i Zeman

Povinná formalita je splněna. Přesně 289 dnů před zahájením zimních olympijských her v Pchjongčchangu podepsali prezident Miloš Zeman a předseda Českého olympijského výboru Jiří Kejval oficiální přihlášku českého týmu. Ta i podpis k průvodnímu dopisu, který obdrží šéf Mezinárodního olympijského výboru Thomas Bach, jsou podmínkou k účasti sportovců v Jižní Koreji.

Seznam významných dnů se zřejmě rozšíří. O dva týkající se světové války

Nově by měl být 18. červen Dnem hrdinů druhého odboje, kteří se postavili nacismu. Druhý má připomenout vyhlazení takzvaného terezínského rodinného tábora v Osvětimi-Březince v noci na 9. března 1944. Doplnění zákona o státních svátcích dnes schválila Sněmovna už v prvním kole projednávání.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies