VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Největší observatoř otevřela. Češi byli u toho

Atacama - Nejsušší místo planety, kde za 37 let spadlo jen půl milimetru srážek, k pobytu příliš neláká. Pro astronomy je ovšem chilská poušť Atacama, která podle řady vědců připomíná Mars a kde vlhkost nenarušuje složitá měření, hotovým rájem.

13.3.2013
SDÍLEJ:

Největší a nejdražší astronomická observatoř světa ALMA v chilské poušti Atacama.Foto: ČTK

Dvojnásobně to platí od středy, kdy tu oficiálně zahájila provoz nejmodernější a nejdražší observatoř v dosavadní historii vesmírného bádání.

Síť radioteleskopů ALMA leží na observatoři Chajnantor v nadmořské výšce 5050 metrů, a vědci tak kvůli řídkému vzduchu musejí při práci nosit kyslíkové masky.

Vybudování komplexu stálo na 1,5 miliardy dolarů (zhruba 29,5 miliardy korun). Jde 
o společný projekt evropských, amerických i asijských vědců. Zapojeni jsou přes organizaci Evropské jižní observatoře (ESO) i Češi. Slavnostního otevření se tak zúčastnili dva čeští astronomové Jan Palouš a Jan Buriánek i ministr školství Petr Fiala.

„Jde o špičkové a zcela unikátní zařízení, které nemá obdoby a přelomové je zejména v oboru milimetrové a submilimetrové astronomie," řekl Jan Palouš o soustavě extrémně citlivých antén. Těch je zatím na místě 56, po dokončení by jich mělo být 66.

Obří síť sleduje záření 
z vesmíru na vlnových délkách 0,3 až 9,6 milimetru, přičemž jednotlivé antény je možné přesouvat.
ALMA přitom bude fungovat jinak než ostatní podobná zařízení. Ve svém centru má superpočítač, který sečte signály z jednotlivých antén a vytvoří přesný obraz zkoumané oblasti. Po dokončení tak systém vědcům umožní pořizovat snímky s rozlišením až desetinásobně vyšším než u proslulého Hubbleova kosmického dalekohledu, a to i v opticky neviditelných oblastech vesmíru.

„Budeme moci dohlédnout do částí vesmíru, které si nyní ani neumíme představit," řekl serveru Space.com Wolfgang Wild, který na projekt 
v rámci ESO dohlíží.

Astronomové se zaměří na nejstudenější a nejtmavší části kosmu, tedy na oblasti, kde se rodí hvězdy.
Vědci předpokládají, že sluneční soustavy, včetně té naší, vznikaly z velkého oblaku prachu, hornin a plynů, který se zformoval v prstenci okolo nově zrozené hvězdy. Hmota se pak podle dosavadních odhadů začala chaoticky shlukovat do větších celků, z nichž se později rodily planety. Astronomové budou z chilské observatoře pátrat právě po těchto vznikajících planetách – budou přitom vyhledávat hvězdy, které jsou obestřeny oblaky prachu.

„ALMA už zachytila prachové prstence kolem hvězd, které jsou velmi úzké. Modelováním můžeme odvodit, že uvnitř i vně tohoto prstence jsou planety. I když planeta není vidět, její vliv je pozorovatelný," citoval server Space.com amerického astronoma Jamese Ulvestada.

Místo pro život? Na Marsu jej našli

• Mise splněna – hlásí sonda Curiosity, která zkoumá povrch Marsu. Zjistila, že tu existovaly podmínky vhodné pro život. „Zásadní otázkou této mise je, zda mohl Mars poskytovat prostředí pro vznik života," uvedl přední vědec mise Curiosity Michael Meyer z NASA. „Z toho, co víme, zní odpověď: Ano." dodal.

• Sonda navrtala horninu z povrchu Marsu a analýzou vzorků objevila síru, dusík, vodík, kyslík, fosfor a uhlík – tedy prvky, které jsou vedle vody klíčové pro vznik života.

• Vozítko Curiosity se teď pohybuje v oblasti kráteru zvané Yellowknife Bay. Toto místo nevybrali vědci pro práci doposud nejvybavenější sondy na Marsu náhodou. Předpokládají, že zde bylo rozlehlé řečiště nebo jezero.

• Na rozdíl od některých jiných míst na Marsu nebyla tato vlhká oblast příliš slaná, kyselá ani oxidující a mikrobi tu mohli mít příznivé podmínky pro život. „Našli jsme skutečně pro život vlídné prostředí. Kdybyste měli tu možnost, mohli byste se té vody klidně napít," uvedl vědec John Grotzinger, který se na projektu Curiosity podílí.

• Curiosity se v oblasti nálezu bude pohybovat ještě několik týdnů. Vědci očekávají, že před sebou mají „mnoho vzrušujících objevů".

• Sonda přistála počátkem srpna poblíž rovníku Marsu. Je vybavena desítkou přístrojů, které mají především pátrat po stopách života.

Autor: Martin Dohnal, ČTK, Jan Horký

13.3.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Sněm ANO 2017
6 30

Průzkum: Volby by vyhrálo hnutí ANO. ODS se dotahuje na ČSSD

Letecká společnost Emirates provozuje nejvíce typů letadla Airbus A380
21

Do největšího dopravního letadla udeřil v Praze blesk, lidé čekali na náhradní

Infografika: Škoda vyrobila miliontý Superb. Připomeňte si příběh vozu

Vlajkové lodi automobilky Škoda se daří skvěle. Nedávno totiž z výrobní linky sjel miliontý Superb.

Ukrajina zahájila stavbu obří hráze. Na Krym dál nepoteče voda

Úřady Chersonské oblasti na Ukrajině zahájily stavbu velké hráze, která by měla uzavřít přítok vody z Donu dál do Severokrymského kanálu a dál na Krym, který byl po volbách v roce 2014 připojen k Rusku. Kvůli okupaci této oblasti byly proti Rusku zavedeny ekonomické sankce.

Rakušané budou těžit ropu u českých hranic

/VIDEO/ Rakousko, které bylo ještě v polovině šedesátých let minulého století v zásobování ropou soběstačné, dnes těží asi 900 tisíc tun této strategické suroviny a více než 90 procent její tuzemské spotřeby dováží. Koncern OMV proto nyní zahajuje hlubinné vrty, které by měly najít nová naleziště – mimo jiné i v těsné blízkosti české hranice nedaleko Břeclavi.

Papež František vyzývá: Urovnejte korejskou krizi, nebo nás válka zničí

Cestou z Egypta poskytl papež František rozhovor novinářům, ve kterém navrhl, aby se řešení krize na Korejském poloostrově ujali prostředníci. Hovořil o možnosti, že by jím mohlo být Norsko.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies