Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Chile volili prezidentku, zvítězila socialistka Bacheletová

Santiago de Chile – Dnešní druhé kolo prezidentských voleb v Chile vyhrála podle očekávání socialistka Michelle Bacheletová. Porazila jasně kandidátku vládních konzervativců Evelyn Mattheiovou. Uvedly to agentury Reuters a AP.

15.12.2013 AKTUALIZOVÁNO 16.12.2013
SDÍLEJ:

Prezidentská kandidátka Michelle Bacheletová.Foto: ČTK/AP

Po sečtení 90 procent vhozených lístků získala Bacheletová (62) podle volební komise 62 procent hlasů. Mattheiová (60) s pouhými 38 procenty hlasů podle agentury AP již přiznala porážku.

Bacheletová tak získává prezidentský mandát už podruhé a bude mít možnost prosadit levicové reformy. V prvním kole 17. listopadu získala 47 procent hlasů, téměř dvojnásobek než Mattheiová. Podle pozorovatelů zůstala Bacheletová jasnou favoritkou i pro dnešní hlasování, třebaže žádné rozsáhlejší průzkumy mínění se v zemi před volbami nekonaly.

Bacheletová byla první ženou v chilském prezidentském úřadě už v letech 2006 až 2010 a těšila se velké oblibě, dvakrát za sebou ale kvůli ústavě zvolena být nemohla. Nyní chce prosadit plány na potlačení příjmové nerovnosti, zrušení ústavy z doby vojenské vlády Augusta Pinocheta a zavedení možnosti potratů.

O výsledku voleb nebylo větších pochyb

Mattheiovou oslabovaly v očích řady voličů rodinné svazky s Pinochetovou vládou z let 1973–1990. Příliš jí nepomohlo ani její působení v nepopulární vládě končícího prezidenta Sebastiána Piňery.

O výsledku voleb nebylo větších pochyb, všeobecně předpokládaný výsledek ale může voliče demotivovat, řekli analytici agentuře Reuters. Slabá volební účast by mohla podkopat naděje Bacheletové na přesvědčivé vítězství, které potřebuje, aby mohla dotlačit notoricky vrtkavý parlament ke schválení svých plánů.

Mattheiová varovala voliče, že z prosperující a stabilní země by se za Bacheletové mohl stát další ničivý levicový experiment typu Venezuely. „Chtějí změnit ústavu podobně jako Venezuela, kde je každý den těžší sehnat jídlo. Nepřipomíná vám to něco?" prohlásila na čtvrtečním setkání s voliči se zjevným odkazem na katastrofální vývoj ekonomiky v důsledku socialistické politiky svrženého prezidenta Salvadora Allendeho počátkem 70. let.

Spontánní a usměvavá Bacheletová byla první ženou v čele Chile

Stejně jako před osmi lety, kdy byla zvolena první ženou do čela Chile, i nyní vyhrála Michelle Bacheletová (62) prezidentské volby zejména díky neformálnímu a vřelému přístupu k lidem. Když v březnu 2010 končila svůj první prezidentský mandát, dosahovala její popularita více než 80 procent (chilská ústava ale nedovoluje dva prezidentské mandáty za sebou). Po třech letech v čele organizace OSN pro rovnost pohlaví se nyní tato spontánní a usměvavá politička od března vrátí do nejvyššího úřadu v zemi.

Jako šéfka koalice Nová většina, v níž se spojili křesťanští demokraté, sociální demokraté, socialisté i komunisté, slíbila Bacheletová mimo jiné reformu vzdělávacího systému, jež se stala předmětem masového protestního hnutí v posledních více než dvou letech. Dále se hodlá snažit prosadit zvýšení daní velkým podnikům z 20 na 25 procent, vytvořit novou ústavu a změnit volební systém tzv. binominalismus, zavedený za Pinochetova režimu (1973–1990), který vyřazuje ze hry malé strany. Slíbila též podpořit širokou debatu o možnosti sňatků pro homosexuály.

Charismatická Bacheletová, která kromě španělštiny hovoří anglicky, německy, francouzsky a portugalsky, má v politickém životopisu ještě jedno prvenství – v letech 2002 až 2004 jako první žena v Latinské Americe vedla ministerstvo obrany. V této funkci se jí podařilo rozptýlit nedůvěru Chilanů k armádě; až v roce 1990 totiž v zemi skončila vojenská diktatura.

I Bacheletová pocítila hrůzy režimu Augusta Pinocheta na vlastní kůži. Její otec, generál Alberto Bachelet, který zůstal věrný svrženému prezidentovi Salvadoru Allendemu, byl v prvních dnech převratu zatčen a ve vězení na následky mučení zemřel. Také Michelle a její matka-archeoložka byly uvězněny a po propuštění emigrovaly, nejprve do Austrálie, poté do tehdejšího východního Německa.

Odmalička mezi vojáky

V Berlíně pokračovala Bacheletová (narozena 29. září 1951 v Santiagu) ve studiu medicíny na Humboldtově univerzitě a vzala si chilského architekta Jorgeho Dávalose, s nímž má dvě děti – Sebastiána (1978) a Francisku (1984) a s nímž se po pěti letech rozešla. V roce 1979 se vrátila do Chile, kde dokončila medicínu se specializací na chirurgii. Po pádu diktatury začala pracovat pro Národní komisi pro AIDS, spolupracovala mj. s Panamerickou organizací pro zdraví či se Světovou zdravotnickou organizací a v roce 1994 se stala konzultantkou ministerstva zdravotnictví. V té době se jí narodila dcera Sofía Henríquezová.

Jako dcera generála se Bacheletová odmalička pohybovala mezi vojáky. V polovině 90. let, kdy cítila v rodící se demokracii propast mezi světem vojenským a civilním, se rozhodla absolvovat kurz na Národní akademii politických a strategických studií (ANEPE). Díky výborným výsledkům získala v roce 1997 stipendium na Meziamerické škole obrany ve Washingtonu a poté se stala poradkyní ministerstva obrany.

S následky zemětřesení

Od mládí se Bacheletová angažovala v Socialistické straně (PS), zprvu jako členka Socialistické mládeže. V roce 1995 byla zvolena do ústředního výboru PS a poté pomáhala s volební kampaní Ricardu Lagosovi, který si ji pak vybral jako ministryni zdravotnictví. Za dva roky v této funkci (2000–2002) zahájila reformu zdravotnictví, díky níž mimo jiné mohou matky pobývat s dětmi v nemocnici či otcové mohou asistovat u porodu.

Jako prezidentka (2006–2010) se musela těsně před koncem mandátu vypořádat s následky silného zemětřesení, jež postihlo 27. února 2010 střed Chile. Zvládla to velmi dobře, například okamžitě vystupovala v médiích a podávala lidem potřebné informace. V červenci 2010 se stala výkonnou ředitelkou nové organizace OSN pro rovnost pohlaví a posílení práv žen (UN Women), kterou vedla do letošního března.

V čele států stojí ve světě nyní pouze 11 žen
V současné době stojí v čele státu na celém světě 11 žen. Jejich řady rozšíří od příštího března Michelle Bacheletová, která zvítězila v dnešních prezidentských volbách v Chile.

Přehled žen ve světě, které nyní stojí v čele státu (nejsou zahrnuty generální guvernérky, které pouze zastupují britskou královnu; v sekcích řazeno podle data nástupu):

Královny:
Británie – Alžběta II., od února 1952
Dánsko – Margrethe II., od ledna 1972

Prezidentky:
Libérie – Ellen Johnsonová-Sirleafová, od ledna 2006
Argentina – Cristina Fernándezová, od prosince 2007
Litva – Dalia Grybauskaitéová, od července 2009
Kostarika – Laura Chinchillová, od května 2010
Brazílie – Dilma Rousseffová, od ledna 2011
Kosovo – Atifete Jahjagová – od dubna 2011
Malawi – Joyce Bandová, od dubna 2012
San Marino – Anna Maria Muccioliová, od října 2013 (spolu s Gian Carlem Capicchionim stojí v čele státu jako kapitáni-regenti)
Jižní Korea – Pak Kun-hje, od února 2013

Autor: ČTK

15.12.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Modrý pes v Indii.

VIDEO: V Indii zmodrali psi. Důvodem je průmyslový odpad v řece

Slavie podlehla v prvním zápase Nikósii 0:2.
28

Cesta k milionům vede přes aktivitu, ale i chladnou hlavu

Minimální mzda roste. Tisícům lidí kvůli tomu zdraží pojistné

Sobotkova vláda tlačí na vyšší výdělky. Pro studenty, maminky či brigádníky je to ale danajský dar. Zaplatí stovky korun navíc. 

Rozpočet není schopen pokrýt růst platů, říká Pilný

Návrh státního rozpočtu na rok 2018 za současné situace není schopen pokrýt požadavky na zvyšování platů ve státní správě. Ministerstvo financí přitom díky dobrému vývoji ekonomiky a výběru daní navýšilo příjmy rozpočtu proti květnovému návrhu o deset miliard korun. Novinářům to dnes řekl ministr financí Ivan Pilný.

Podvodníci tahají z lidí peníze přes sbírky

Na Berounsku řádí party podvodníků. Na důvěřivé lidi si vymýšlejí různé záminky, aby je okradli o peníze. Někdy se ani neštítí toho, schovávat se za charitativní sbírky.  

Tuny drahocenného lithia chtějí brát z úpatí hory. Už za čtyři roky

Těžba vzácného kovu lithia na hoře Cínovci v Krušných Horách by mohla začít v roce 2021. V plánu to má alespoň česká firma Geomet, která zde provádí průzkumy.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení