Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

V Číně roste zájem o umělé oplodnění kvůli druhému dítěti

Peking - Čínské rozhodnutí povolit všem sezdaným párům mít dvě děti pohání růst zájmu o léčbu neplodnosti a umělé oplodnění u starších žen. To jednak znamená nebývalý nápor pro kliniky, jednak boří ještě nedávno existující tabu kolem umělého oplodnění, píše agentura AP.

11.6.2016 1
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Petr Bělka

Nárůst počtu umělých oplodnění poukazuje na zmařené sny mnoha rodičů, kteří dlouho toužili po dalším dítěti, ale zabránila jim v tom přísná pravidla na kontrolu populace, která v Číně platila více než 30 let. Zároveň se mění převažující postoje v Číně vůči léčbě neplodnosti – ta bývala tak citlivým tématem, že manželské páry váhaly svěřit se dokonce i svým rodičům nebo dalším rodinným příslušníkům, že měly problém počít dítě.

„Chodí k nám čím dál tím víc žen ptát se na možnost asistovaného početí druhého dítěte," řekl lékař Liou Ťia-en, který v Pekingu provozuje soukromou kliniku léčící neplodnost prostřednictvím umělého oplodnění, při němž se vajíčko a spermie spojí v laboratorní misce a vzniklé embryo je přeneseno do matčiny dělohy.

Liou odhaduje, že počet žen, které k němu přicházejí s žádostí o umělé oplodnění, vzrostl o 20 procent od povolení druhého dítěte, které vstoupilo v platnost na začátku letošního roku. Předtím byl průměrný věk jeho pacientek asi 35 let. Nyní je většina z nich starších než 40 let a některé se blíží k padesátce. „Mají velmi malou šanci otěhotnět, a proto pospíchají. Opravdu chtějí mít dítě co nejdříve," dodal.

Demografická nerovnováha

Čchen Jün je 39 let a na klinice čeká, aby poprvé podstoupila umělé oplodnění. S manželem už mají sedmiletého syna a obě rodiny na ně naléhají, aby měli druhé dítě. „Blížíme se ke konci plodných let. Mohlo by pro mě být obtížné otěhotnět přirozeně, protože by spermie mého muže mohly mít potíže. A proto tenhle problém chceme vyřešit umělým oplodněním," řekla.

S manželem podle jejích slov doufají, že kdyby měl jejich syn bratra či sestru, byl by šťastnější, zodpovědnější a méně zahleděný do sebe. „Když jsme byli děti, měli jsme sourozence. Já měla mladší sestru a byly jsme moc šťastné, že si spolu můžeme hrát," řekla.

„Teď, když má každá rodina jen jedno dítě, se dvě generace – rodiče a prarodiče – starají jenom o toto dítě, věnují mu příliš mnoho pozornosti." Pokud bude mít jejich syn sourozence, pak „si o sobě nebude myslet, že je malý císař", dodala.

Během posledních dvou desetiletí se technologie umělého oplodnění v Číně rychle rozvinuly. Odhaduje se, že tuto proceduru k početí potřebuje asi deset procent místních párů. V roce 2014 podstoupilo v Číně umělé oplodnění 700.000 žen, jak vyplývá z údajů zdravotní komise ministerstva pro ženy a děti.

Podle prohlášení komise se po uvolnění politiky jednoho dítěte zvýšila poptávka po všech metodách léčby neplodnosti včetně využití tradiční čínské medicíny.

Čína v předchozích desetiletích omezovala počet dětí většiny městských párů na jedno, a na venkově dvě, pokud se jako první narodila dívka. Existovaly také výjimky pro některé etnické menšiny a městské páry mohly tuto politiku porušit, pokud byly ochotné zaplatit poplatek vypočtený tak, aby několikanásobně převyšoval roční příjem domácnosti.

Zatímco podle úřadů politika jednoho dítěte zavedená v roce 1979 zabránila narození dalších 400 milionů lidí a zastavila tak obrovský nárůst populace, mnozí demografové tvrdí, že by porodnost klesla tak jako tak v souvislosti s rozvojem Číny a stoupající úrovní vzdělání.

Politika jednoho dítěte je rovněž kritizována, že vytvořila demografickou nerovnováhu, když zmenšila velikost budoucí pracovní síly v době, kdy společnost zatěžují rostoucí požadavky na péči o rozšiřující se množství starých lidí. Kvůli selektivním potratům, kdy se rodiče snažili počít syna, se také narušila rovnováha v poměru chlapců a dívek.

Autor: ČTK

11.6.2016 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Vepřín v Letech
AKTUALIZOVÁNO
8 4

Odkoupíme vepřín v Letech, schválila vláda

Dálnice D11 - ilustrační foto.
AKTUALIZUJEME
28

Konečně! Nový úsek dálnice D11 u Hradce už začal sloužit řidičům

Před 75 lety se začal hroutit Hitlerův sen. Němci zaútočili na Stalingrad

Zničehonic jsme uslyšeli děsivé burácení. Uviděla jsem nebe plné letadel. Bylo tečkované, jako by to byly puntíky na látce. Pak jsem spatřila výbuch. A tak to celé začalo. Vzduch byl plný kouře. Takto popsala pro stanici RT Evženie Siliverstová své vzpomínky na jeden z prvních náletů německých bombardérů na Stalingrad.

AKTUALIZOVÁNO

V pardubické Explosii vybuchl střelný prach, tři dělníci jsou zranění

Tři zaměstnanci utrpěli v pondělí před polednem zranění při výbuchu střelného prachu v pardubické Explosii.

USA se chystají na jedinečný úkaz, po 99 letech uvidí úplné zatmění Slunce

Naposledy zažily Spojené státy zatmění Slunce procházející napříč jeiich zemí od pobřeží k pobřeží v červnu ve válečném roce 1918. Tedy v době, kdy probíhala v Evropě druhá fáze bitvy na Piavě na italské frontě, při které zahynulo 140 tisíc vojáků na obou stranách. I teď je svět sice neklidný, ale vojenské konflikty jsou "rozdrobeny" po celé planetě. 

Je mrtvá, pohřbil jsem ji do moře, řekl o nezvěstné novinářce vynálezce ponorky

Dánský vynálezce a majitel soukromé ponorky Nautilus Peter Madsen v pondělí prohlásil, že švédská novinářka Kim Wallová, pohřešovaná od 11. srpna, zemřela při nehodě na palubě ponorky a že ji pohřbil do moře. 

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení