VYBRAT REGION
Zavřít mapu

V Číně roste zájem o umělé oplodnění kvůli druhému dítěti

Peking - Čínské rozhodnutí povolit všem sezdaným párům mít dvě děti pohání růst zájmu o léčbu neplodnosti a umělé oplodnění u starších žen. To jednak znamená nebývalý nápor pro kliniky, jednak boří ještě nedávno existující tabu kolem umělého oplodnění, píše agentura AP.

11.6.2016 1
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Petr Bělka

Nárůst počtu umělých oplodnění poukazuje na zmařené sny mnoha rodičů, kteří dlouho toužili po dalším dítěti, ale zabránila jim v tom přísná pravidla na kontrolu populace, která v Číně platila více než 30 let. Zároveň se mění převažující postoje v Číně vůči léčbě neplodnosti – ta bývala tak citlivým tématem, že manželské páry váhaly svěřit se dokonce i svým rodičům nebo dalším rodinným příslušníkům, že měly problém počít dítě.

„Chodí k nám čím dál tím víc žen ptát se na možnost asistovaného početí druhého dítěte," řekl lékař Liou Ťia-en, který v Pekingu provozuje soukromou kliniku léčící neplodnost prostřednictvím umělého oplodnění, při němž se vajíčko a spermie spojí v laboratorní misce a vzniklé embryo je přeneseno do matčiny dělohy.

Liou odhaduje, že počet žen, které k němu přicházejí s žádostí o umělé oplodnění, vzrostl o 20 procent od povolení druhého dítěte, které vstoupilo v platnost na začátku letošního roku. Předtím byl průměrný věk jeho pacientek asi 35 let. Nyní je většina z nich starších než 40 let a některé se blíží k padesátce. „Mají velmi malou šanci otěhotnět, a proto pospíchají. Opravdu chtějí mít dítě co nejdříve," dodal.

Demografická nerovnováha

Čchen Jün je 39 let a na klinice čeká, aby poprvé podstoupila umělé oplodnění. S manželem už mají sedmiletého syna a obě rodiny na ně naléhají, aby měli druhé dítě. „Blížíme se ke konci plodných let. Mohlo by pro mě být obtížné otěhotnět přirozeně, protože by spermie mého muže mohly mít potíže. A proto tenhle problém chceme vyřešit umělým oplodněním," řekla.

S manželem podle jejích slov doufají, že kdyby měl jejich syn bratra či sestru, byl by šťastnější, zodpovědnější a méně zahleděný do sebe. „Když jsme byli děti, měli jsme sourozence. Já měla mladší sestru a byly jsme moc šťastné, že si spolu můžeme hrát," řekla.

„Teď, když má každá rodina jen jedno dítě, se dvě generace – rodiče a prarodiče – starají jenom o toto dítě, věnují mu příliš mnoho pozornosti." Pokud bude mít jejich syn sourozence, pak „si o sobě nebude myslet, že je malý císař", dodala.

Během posledních dvou desetiletí se technologie umělého oplodnění v Číně rychle rozvinuly. Odhaduje se, že tuto proceduru k početí potřebuje asi deset procent místních párů. V roce 2014 podstoupilo v Číně umělé oplodnění 700.000 žen, jak vyplývá z údajů zdravotní komise ministerstva pro ženy a děti.

Podle prohlášení komise se po uvolnění politiky jednoho dítěte zvýšila poptávka po všech metodách léčby neplodnosti včetně využití tradiční čínské medicíny.

Čína v předchozích desetiletích omezovala počet dětí většiny městských párů na jedno, a na venkově dvě, pokud se jako první narodila dívka. Existovaly také výjimky pro některé etnické menšiny a městské páry mohly tuto politiku porušit, pokud byly ochotné zaplatit poplatek vypočtený tak, aby několikanásobně převyšoval roční příjem domácnosti.

Zatímco podle úřadů politika jednoho dítěte zavedená v roce 1979 zabránila narození dalších 400 milionů lidí a zastavila tak obrovský nárůst populace, mnozí demografové tvrdí, že by porodnost klesla tak jako tak v souvislosti s rozvojem Číny a stoupající úrovní vzdělání.

Politika jednoho dítěte je rovněž kritizována, že vytvořila demografickou nerovnováhu, když zmenšila velikost budoucí pracovní síly v době, kdy společnost zatěžují rostoucí požadavky na péči o rozšiřující se množství starých lidí. Kvůli selektivním potratům, kdy se rodiče snažili počít syna, se také narušila rovnováha v poměru chlapců a dívek.

Autor: ČTK

11.6.2016 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

EET ilustrační foto
5

Zmatení řezníci či pekaři. Nevědí, zda mají povinně dávat účtenky

Ilustrační foto

Ředitelka školy: Znevažovali mou práci, ponižovali a uráželi mě

Poděbradská hydroelektrárna je památkou. Majitel zuří!

Nymburk, Poděbrady - V pondělí vláda rozhodla o zařazení 15 staveb na seznam národních chráněných památek. Na seznamu je i nymburské krematorium a poděbradská hydroelektrárna.

AKTUALIZOVÁNO

Ve škole v Německu zasahovala policie kvůli střelci. Nebyl tam

Ve škole v obci Menden na západě Německa byly v pohotovosti speciální jednotky a policie kvůli podezření,  že je v její budově střelec. Po zásahu se ale ukázalo, že šlo o planý polach. 

ČSSD chce radikálně měnit daňový systém. Návrh sbližuje Babiše s Fialou

Sociální demokraté razantně vykročili za levicovým voličem. Slova Bohuslava Sobotky o vyhaslosti bohumínského usnesení, jež ČSSD zapovídá spolupráci s komunisty, byla jen rétorickým cvičením proti tomu, s čím přicházejí nyní.

Školy zakazují žákům mobily, hrozí i dvojka z chování

O tom, zda vůbec mobilní telefony patří dětem do ruky a od kolika let, se zabýval průzkum Deníku v minulém roce. Z něj vyšlo najevo, že rodiče většinou pořizují dítěti mobilní telefon v momentě, kdy začne chodit do školy bez jejich doprovodu. Naskýtá se však otázka, zda mobil patří do školy a jakým způsobem omezit jeho používání při vyučovacích hodinách.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies