VYBRAT REGION
Zavřít mapu

V Íránu přituhuje, Obama se odmítl Teheránu omluvit

Teherán – Íránská rada dohlížitelů dnes konstatovala, že prezidentské volby z 12. června byly nejspravedlivějšími volbami v zemi za posledních 30 let. Při dnešním kázání na Teheránské univerzitě zazněla výzva popravit násilníky, kteří se zúčastnili demonstrací.

26.6.2009 2
SDÍLEJ:

Barack Obama, Angela MerkelováFoto: Reuters

Americký prezident Barack Obama dnes řekl, že nebere vážně výzvu vítěze íránských voleb prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda, aby se omluvil za vměšování do íránských záležitostí. Ahmadínežád tento týden obvinil Obamu z pokračování v politice svého předchůdce George Bushe a žádal omluvu za vměšování do volebního procesu.

Obama dnes na tiskové konferenci s německou kancléřkou Angelou Merkelovou řekl, že tuto žádost nebere vážně. „Doporučuji panu Ahmadínežádovi, aby se zamyslel nad povinnostmi, které má vůči vlastnímu národu,“ řekl Obama. Neúspěšnému opozičnímu kandidátovi Míru Husajnovi Músávímu se podle něj podařilo Íránce oslovit a souznít s jejich představami o větší otevřenosti vůči Západu. „Právo shromažďovat se, svobodně hovořit a být slyšen je univerzální touha. Odvaha čelit brutalitě je dokladem touhy Íránců po spravedlnosti. Síla, s níž bylo proti nim zakročeno, je pobuřující,“ řekl Obama.

Přiznal, že vládní zásah proti demonstrantům bude mít vliv na jeho snahu obnovit přímou diplomacii mezi USA a Íránem. Mnohostranné rozhovory o jaderném programu prý ale pokračovat budou.

Merkelová řekla, že Íránci mají právo na to, aby s nimi bylo jednáno v souladu s lidskými právy. Ajatolláh Ahmad Chátamí, jehož projev vysílala íránská televize, při poledním kázání vyzval soudní systém, aby „tvrdě a příkladně potrestal vůdce protestů, ty, kdo organizovali násilnosti a kdo měli podporu Spojených států a Izraele“. „Všichni, kdo bojují proti národu se zbraní v ruce, by měli být popraveni. Je třeba zničit kohokoli, kdo bojuje proti islámskému systému nebo vůdci islámské společnosti,“ prohlásil.

Dobrovolní milicionáři dnes rozháněli i malé skupinky lidí, aby zabránili větší demonstraci. Přesto se podařilo několika desítkám přátel a příbuzných zavražděné Íránky Nedy uctít její památku na teheránském hřbitově. Pohybovali se po dvou nebo třech, modlili se a položili na její hrob květiny. Svědci citovaní stanicí BBC hodnotí dnešní atmosféru v Teheránu jako klid v hrobě.

Músáví a další neúspěšný kandidát Mahdí Karrúbí žádali zrušení hlasování, které bylo podle nich zmanipulované. Rada dohlížitelů tuto žádost zamítla a dnes její mluvčí řekl, že posuzování stížností je téměř u konce a že „lze s jistotou prohlásit, že při hlasování nedošlo k žádným podvodům a že volby byly nejspravedlivější od revoluce“.

Přesto dnes rada oznámila že vytvořila výbor složený z politiků a zástupců kandidátů a že v jejich přítomnosti prý bude přepočítána desetina odevzdaných hlasů. Tento výbor pak vypracuje konečnou zprávu o volbách. Rada se podle BBC s konečnou platností k volbám vyjádří v neděli, ale očekává se, že to bude formalita.

Nepokoje, jež postupně slábnou, si vyžádaly až 20 obětí z řad civilistů a osm mrtvých na straně členů dobrovolných milicí, které protesty rozhánějí.

Músáví si ve čtvrtek na své webové stránce stěžoval, že je postupně zatlačován do izolace a má minimum možností setkávat se s lidmi. Dnes byla jeho webová stránka Kalamí zcela odpojena. Músáví na ní ve čtvrtek sdělil, že bude žádat povolení pro další demonstrace. Ministerstvo vnitra mu prý vzkázalo, že o to musí s týdenním předstihem žádat osobně.

Ajatolláh Alí Chameneí nařídil posílit bezpečnostní opatření kolem Músávího, údajně kvůli bezpečnosti politika, ve skutečnosti ale zřejmě kvůli jeho izolaci. Šéf jeho informačního týmu Abolfazl Fátí nedostal povolení odcestovat do Británie, kde studuje doktorát.

Od voleb bylo zatčeno 11 členů Músávího volebního týmu a 25 pracovníků redakce jeho deníku. Po Músávího středečním setkání s univerzitními profesory bylo 70 z nich krátce zadrženo. Čtyři ve vazbě zůstali a jeden z nich je šéf Músávího volební kampaně.

Ministři zahraničí ekonomicky nejsilnějších zemí sdružených ve skupině G8 dnes vyzvali Írán k respektování základních lidských práv a svobody vyjadřování a odsoudili povolební násilí. Írán bude hlavním tématem nedělního setkání ministrů zahraničí Evropské unie na Korfu.

Autor: ČTK

26.6.2009 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:
Premiér Bohuslav Sobotka během rozhovoru Deníku.
25 10

Vláda projedná sloučení tarifů, někteří lidé by se dočkali zvýšení platu

Výbuch v petrohradském metru
1 27

Za útokem na petrohradské metro stojí džihádisté. Plnili příkaz Al-Káidy

Chtěl být prezidentem, teď má na krku mezinárodní zatykač

Co je moc, to je moc. Krajskému soudu v Ostravě došla trpělivost s někdejším kandidátem na prezidenta republiky a kanadským podnikatelem českého původu Jiřím Včelařem Kotasem (64 let). Ten jako obžalovaný figuruje v kauze padělaných obrazů světoznámých malířů.

AKTUALIZOVÁNO

Hromadná nehoda na D1: zemřel řidič dodávky, za tragédii může stojící kolona

Brno /FOTOGALERIE/ – Zraněním podlehl padesátiletý muž, kterého vyprostili hasiči z havarované dodávky v hromadné havárii na dálnici D1. V úterý kolem půl dvanácté se na 202. dálničním kilometru srazily čtyři nákladní auta a dodávka. Kvůli nehodě u Brna museli z dálnice sjet řidiči mířící na Vyškov a Ostravu. Dopravu se podařilo uvolnit až krátce před půl sedmou večer. „Kolony se začínají pomalu rozjíždět," informovala mluvčí jihomoravských policistů Štěpánka Komárová.

Kejval podepsal přihlášku na OH do Pchjongčchangu. Úspěch popřál i Zeman

Povinná formalita je splněna. Přesně 289 dnů před zahájením zimních olympijských her v Pchjongčchangu podepsali prezident Miloš Zeman a předseda Českého olympijského výboru Jiří Kejval oficiální přihlášku českého týmu. Ta i podpis k průvodnímu dopisu, který obdrží šéf Mezinárodního olympijského výboru Thomas Bach, jsou podmínkou k účasti sportovců v Jižní Koreji.

Seznam významných dnů se zřejmě rozšíří. O dva týkající se světové války

Nově by měl být 18. červen Dnem hrdinů druhého odboje, kteří se postavili nacismu. Druhý má připomenout vyhlazení takzvaného terezínského rodinného tábora v Osvětimi-Březince v noci na 9. března 1944. Doplnění zákona o státních svátcích dnes schválila Sněmovna už v prvním kole projednávání.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies