VYBRAT REGION
Zavřít mapu

V Íránu přituhuje, Obama se odmítl Teheránu omluvit

Teherán – Íránská rada dohlížitelů dnes konstatovala, že prezidentské volby z 12. června byly nejspravedlivějšími volbami v zemi za posledních 30 let. Při dnešním kázání na Teheránské univerzitě zazněla výzva popravit násilníky, kteří se zúčastnili demonstrací.

26.6.2009 2
SDÍLEJ:

Barack Obama, Angela MerkelováFoto: Reuters

Americký prezident Barack Obama dnes řekl, že nebere vážně výzvu vítěze íránských voleb prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda, aby se omluvil za vměšování do íránských záležitostí. Ahmadínežád tento týden obvinil Obamu z pokračování v politice svého předchůdce George Bushe a žádal omluvu za vměšování do volebního procesu.

Obama dnes na tiskové konferenci s německou kancléřkou Angelou Merkelovou řekl, že tuto žádost nebere vážně. „Doporučuji panu Ahmadínežádovi, aby se zamyslel nad povinnostmi, které má vůči vlastnímu národu,“ řekl Obama. Neúspěšnému opozičnímu kandidátovi Míru Husajnovi Músávímu se podle něj podařilo Íránce oslovit a souznít s jejich představami o větší otevřenosti vůči Západu. „Právo shromažďovat se, svobodně hovořit a být slyšen je univerzální touha. Odvaha čelit brutalitě je dokladem touhy Íránců po spravedlnosti. Síla, s níž bylo proti nim zakročeno, je pobuřující,“ řekl Obama.

Přiznal, že vládní zásah proti demonstrantům bude mít vliv na jeho snahu obnovit přímou diplomacii mezi USA a Íránem. Mnohostranné rozhovory o jaderném programu prý ale pokračovat budou.

Merkelová řekla, že Íránci mají právo na to, aby s nimi bylo jednáno v souladu s lidskými právy. Ajatolláh Ahmad Chátamí, jehož projev vysílala íránská televize, při poledním kázání vyzval soudní systém, aby „tvrdě a příkladně potrestal vůdce protestů, ty, kdo organizovali násilnosti a kdo měli podporu Spojených států a Izraele“. „Všichni, kdo bojují proti národu se zbraní v ruce, by měli být popraveni. Je třeba zničit kohokoli, kdo bojuje proti islámskému systému nebo vůdci islámské společnosti,“ prohlásil.

Dobrovolní milicionáři dnes rozháněli i malé skupinky lidí, aby zabránili větší demonstraci. Přesto se podařilo několika desítkám přátel a příbuzných zavražděné Íránky Nedy uctít její památku na teheránském hřbitově. Pohybovali se po dvou nebo třech, modlili se a položili na její hrob květiny. Svědci citovaní stanicí BBC hodnotí dnešní atmosféru v Teheránu jako klid v hrobě.

Músáví a další neúspěšný kandidát Mahdí Karrúbí žádali zrušení hlasování, které bylo podle nich zmanipulované. Rada dohlížitelů tuto žádost zamítla a dnes její mluvčí řekl, že posuzování stížností je téměř u konce a že „lze s jistotou prohlásit, že při hlasování nedošlo k žádným podvodům a že volby byly nejspravedlivější od revoluce“.

Přesto dnes rada oznámila že vytvořila výbor složený z politiků a zástupců kandidátů a že v jejich přítomnosti prý bude přepočítána desetina odevzdaných hlasů. Tento výbor pak vypracuje konečnou zprávu o volbách. Rada se podle BBC s konečnou platností k volbám vyjádří v neděli, ale očekává se, že to bude formalita.

Nepokoje, jež postupně slábnou, si vyžádaly až 20 obětí z řad civilistů a osm mrtvých na straně členů dobrovolných milicí, které protesty rozhánějí.

Músáví si ve čtvrtek na své webové stránce stěžoval, že je postupně zatlačován do izolace a má minimum možností setkávat se s lidmi. Dnes byla jeho webová stránka Kalamí zcela odpojena. Músáví na ní ve čtvrtek sdělil, že bude žádat povolení pro další demonstrace. Ministerstvo vnitra mu prý vzkázalo, že o to musí s týdenním předstihem žádat osobně.

Ajatolláh Alí Chameneí nařídil posílit bezpečnostní opatření kolem Músávího, údajně kvůli bezpečnosti politika, ve skutečnosti ale zřejmě kvůli jeho izolaci. Šéf jeho informačního týmu Abolfazl Fátí nedostal povolení odcestovat do Británie, kde studuje doktorát.

Od voleb bylo zatčeno 11 členů Músávího volebního týmu a 25 pracovníků redakce jeho deníku. Po Músávího středečním setkání s univerzitními profesory bylo 70 z nich krátce zadrženo. Čtyři ve vazbě zůstali a jeden z nich je šéf Músávího volební kampaně.

Ministři zahraničí ekonomicky nejsilnějších zemí sdružených ve skupině G8 dnes vyzvali Írán k respektování základních lidských práv a svobody vyjadřování a odsoudili povolební násilí. Írán bude hlavním tématem nedělního setkání ministrů zahraničí Evropské unie na Korfu.

Autor: ČTK

26.6.2009 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:
Neil Armstrong, muž na Měsíci
5

Muž na Měsíci se objevil před 56 lety

Kajínek po propuštění z vězení vyvolává mezi lidmi různé reakce. Jedni jej odsuzují, druzí jej považují za celebritu. Když ve čtvrtek odpoledne s přítelkyní nakupoval v brněnském univerzitním kampusu, lidé se s nim fotili a chtěli autogramy.
AKTUALIZOVÁNO
18 34

Restaurace se chlubila návštěvou Kajínka. Vzbudila rozporuplné reakce

Chovanec popírá, že by útočník z Manchesteru letěl přes Prahu

Útočník z Manchesteru Salman Abedi (v arabském přepisu Salmán Abádí) neletěl před útokem přes Prahu. Na twitteru to dnes oznámil český ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD). Ministr to uvedl na základě poznatků, které dnes tuzemské bezpečnostní složky získaly od zahraničních partnerů. Podle Chovance není pravdivá informace, kterou přinesl německý list Der Tagesspiegel.

Černý den pro biologického otce z Nigérie. Ústavní soud mu neuznal otcovství

Občan Nigérie se u Ústavního soudu nedomohl uznání otcovství k dítěti, jež zplodil s Češkou. Ta byla v době intimního vztahu v manželském svazku, a právě proto – dle verdiktu nejvyšší soudní instance – nelze uznat stěžovatelovo otcovství.

Ruské velvyslanectví: Růžový tank pošpiňuje vzpomínku. Podpořilo přemalování

Členy vojenského klubu, kteří se o víkendu pokusili vrátit růžovému tanku IS-2 před červeným kostelem v Brně původní zelenou barvu, ve čtvrtek podpořilo velvyslanectví Ruské federace v České republice. Jeho zástupci se ohradili proti tvrzení Davida Černého, který tank přetřel na růžovo, že se jedná o symbol okupace z roku 1968.

AKTUALIZUJEME / AKTUALIZOVÁNO

V Bruselu bez rukaviček. Problémem bude Turecko, rozpočet, teror a možná i Rusko

Podle článku 5 zakládací listiny Severoatlantické aliance je útok na jednoho člena NATO útokem na celou alianci. To platilo bez výhrady v době studené války. Bude to platit i v éře nového amerického prezidenta Donalda Trumpa?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies