Po sečtení 80 procent odevzdaných hlasů to v sobotu oznámilo íránské ministerstvo vnitra. Podle volební komise už Músáví nemůže Ahmadínežáda předstihnout a prezidentovo vítězství je jisté. Músáví ale hovoří o rozsáhlých podvodech.

Dle ministerstva vnitra má zatím Ahmadínežád necelých 64,9 procenta hlasů, Músáví 32,6 procenta.

Músáví ještě před skončením hlasování vystoupil v pátek večer na tiskové konferenci a řekl, že je bez jakýchkoli pochybností vítězem on. Lidé z jeho tábora hovořili o 65 procentech hlasů. Státní agentura IRNA ale vzápětí oznámila, že vítězem je Ahmadínežád. Až pak začala vydávat předběžné výsledky volební komise. Ahmadínežád podle ní vedl od samého počátku sčítání.

To ale neodpovídá předpokladům, podle nichž měla velká účast voličů, o níž se hovoří od pátečního rána, pomoci spíše Músávímu. Tento liberál navíc tvrdí, že v některých okrscích se mnoho jeho příznivců nedostalo k urnám přesto, že bylo hlasování o šest hodin prodlouženo. Na mnoha místech prý zase chyběly volební lístky. Podle údajů uvolněných zatím ministerstvem vnitra se volební účast odhaduje na 75 procent z víc než 46 milionu oprávněných voličů.

Ačkoli ministerstvo zakázalo konat shromáždění až do vyhlášení konečných oficiálních výsledků, už v sobotu brzo ráno místního času se v Teheránu střetli Músávího stoupenci s policisty. Policie v hlavním městě posílala své jednotky.

Analytici tvrdí, že situace v Íránu je po ostré předvolební kampani velmi napjatá a že se dá jen těžko předpovídat, jak Músávího stoupenci zareagují na zprávu o Ahmadínežádově výhře. Riziko nepokojů je podle odborníků poměrně velké. První analýzy poukazují na to, že bude-li Músávího tábor trvat na tom, že Ahmadínežád dosáhl vítězství podvodem, bude zřejmě moci počítat s podporou bývalých prezidentů Mohammada Chátamího a Alího Akbara Hášemího Rafsandžáního. Oba Músávímu pomáhali v předvolební kampani.

Írán neumožňuje sledovat volby zahraničním pozorovatelům. Obvinění z podvodů proti Ahmadínežádovi byla vznesena už v minulých volbách v roce 2005, ale po důkazech se nikdy nepátralo.

Pokud se ukáže, že ani jeden z kandidátů nezískal v pátek přes 50 procent hlasů, bude se 19. června rozhodovat ve druhém kole.

Ahmadínežáda volil venkov a obyvatelé chudých městských čtvrtí, Músáví má mnoho stoupenců mezi mládeží, ženami a v bohatších městských oblastech. Jeho zvolení by mohlo znamenat uvolnění poměrů v Íránu i vztahů se Západem, ale ani on stejně jako ostatní kandidáti nesliboval zastavení obohacování uranu.