Katolický sirotčinec v Tuamu byl určen pro děti nesezdaných matek. Úmrtní listy vystavené úřady v okresu Galway na západě Irska ukazují, že jde o děti, většinou nemluvňata a batolata, které často zemřely na choroby a infekce, jimiž onemocněly v sirotčinci. Zařízení bylo v provozu v letech 1926 až 1961.

Budova, kde byl v minulosti také útulek pro bezdomovce, byla stržena už před několika desetiletími, aby uvolnila místo nové zástavbě.

Badatelka Catherine Corlessová uvedla, že podle jejích poznatků většina, ne-li všechny zemřelé děti, nakonec skončily v někdejší septické jímce, která byla plná kostí.

Představitelé církve v Galway tvrdí, že netušili, že tolik dětí, které zemřely v sirotčinci, bylo takto pohřbeno. Slíbili, že podpoří úsilí označit místo pamětní deskou se seznamem jmen všech 796 dětí.