VYBERTE SI REGION

V Izraeli a v Palestině vyučují aramejštinu. Jazyk, jímž hovořil Kristus

Ramalláh - Ve dvou vesnicích v Izraeli a na západním břehu Jordánu začali vyučovat aramejštinu – jazyk, jímž hovořil Ježíš Kristus a jeho současníci. Ve výuce pomáhá televizní kanál ze Švédska, který vysílá v aramejštině, udržované při životě tamními imigranty, píše agentura AP.

28.5.2012
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: REUTERS/Mohammed Salem

Palestinská vesnice Bajt Džalá leží na západním břehu Jordánu nedaleko Betléma, v němž se dle Nového zákona Kristus narodil. Několik starých obyvatel tam ještě aramejsky hovoří. Arabská vesnice Džiš je skrytá v galilejských kopcích, jimiž Kristus procházel a v nichž podle bible kázal. Aramejsky se zda učí děti z místní křesťanské komunity maronitů. Liturgii odříkávají dodnes v aramejštině, avšak většina obsahu nerozumí.

„Chceme mluvit Ježíšovým jazykem," říká desetiletá Carla Hadadová, která se v hodině často hlásí, aby odpověděla na otázky učitelky. Několik desítek dětí odříkává aramejské modlitby, vědí, jak se řekne slon, hora nebo jak se máte. Pečlivě píšou ostře řezaná aramejská písmena.

Steven Fassberg je odborník na aramejštinu z Hebrejské univerzity. V obou vesnicích se prý vyučuje syrština, což je jeden z dialektů aramejštiny, který se starší řeči, jíž hovořil Kristus, podobá. „Asi by si vzájemně rozuměli," říká Fassberg.

V Džiši se na hodiny aramejštiny přihlásilo 80 dětí z první až páté třídy. Je to volitelný předmět a vyučuje se dvě hodiny týdně. Výuku financuje izraelské ministerstvo školství. Místní muslimové byli dlouho proti zavedení předmětu z obav, že jazyk bude sloužit jako zástěrka pro šíření křesťanství. Sekulární muslimka a ředitelka školy Rím Chatíbová Zuabíová ale nakonec rozhodla, že aramejština je kolektivním dědictvím a kulturou všech a zaslouží si, aby byla vyučována.

Jen několik kilometrů od betlémského náměstí Jesliček, tedy místa Kristova narození, provozuje školu Mar Afram syrská ortodoxní církev. Kněz Butros Nimeh říká, že někteří staří občané Bajt Džalá si jazyk ještě pamatují z dětství, ale s novými generacemi zaniká.

O zachování aramejštiny se snaží maronité i syrští ortodoxní křesťané, i když jde o poměrně vzdálené sekty – maronité tvoří početnou skupiny v Libanonu, avšak mezi 210.000 křesťany žijícími dosud v historické Palestině je jich pouze hrstka. Vyznavačů syrské ortodoxní církve je tam asi 2000.

Obě školy našly při výuce starodávného jazyka pomocníka na nečekaném místě – ve Švédsku. Tamní aramejsky hovořící imigranti se snaží udržet jazyk při životě – vydávají v něm časopis, překládají do něj knihy pro děti a vysílají na satelitním televizním kanálu. V nejvyšší divizi hraje také arménský fotbalový klub z Södertälje. Aramejsky ve Švédsku hovoří podle odhadů až 80.000 lidí.

Mnoho maronitů z Džiše a syrských ortodoxních křesťanů z Bajt Džalá slyšelo v televizi aramejštinu poprvé z jiného místa než z kostela. Možnost hovořit jí v moderním kontextu je pro mnohé motivací k učení.

Aramejsky se v oblasti začalo hovořit před 2500 lety a mluvilo se tak do 6. století našeho letopočtu, kdy začala převládat arabština, říká Fassberg. Zůstaly pouze ostrůvky aramejsky hovořících mezi maronity, syrskými ortodoxními křesťany, mezi kurdskými Židy v dnešním Turecku a také mezi obyvateli tří syrských vesnic.

Učitelé v Džiši chtějí docílit aspoň toho, aby se žáci naučili rozumět, avšak není to lehké – ve čtvrtém ročníku u aramejštiny zůstala jenom desítka studentů, ačkoli na začátku jich byl dvojnásobek.

Autor: ČTK

28.5.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

AKTUALIZOVÁNO

Norský Barnevernet versus český dědeček. Jiří Pavelka podává v Norsku žalobu

Praha - Do boje s norským Barnevernetem se pustil dědeček dvou chlapců, které úřady v roce 2011 odebraly české matce Evě Michalákové a jejímu manželovi Josefovi. Důvodem mělo být údajné zanedbávání, fyzické týrání a sexuální zneužívání. Podle tamní policie a lékařů se podezření Barnevernu nepotvrdilo. Úřady a následně soudy ale považovaly zjištění za natolik vážná, že děti ponechaly u pěstounů. Dnes devítiletý David a jedenáctiletý Denis žijí odděleně, každý v jiné pěstounské rodině.

Protikuřácký zákon má Kalousek za další regulaci živnostníků

Praha - Předseda opoziční TOP 09 Miroslav Kalousek má dnes schválený protikuřácký zákon za další regulaci podnikání. Novinářům ve Sněmovně řekl, že za normálních okolností by pro normu hlasoval, dnes ale postupoval opačně kvůli tomu, že jde o další z regulačních opatření namířených kabinetem ČSSD, ANO a KDU-ČSL proti živnostníkům. Sněmovní klub jeho strany neměl k hlasování stanoven jednotný postup.

Neomezený tarif za hubičku! Nemocnice dohodla extrémně levné volání

Olomouc – Zaměstnanci Vojenské nemocnice Olomouc mohou telefonovat bez obav o provolané minuty. Vedení nemocnice se totiž podařilo uzavřít s operátorem O2 mimořádně výhodnou smlouvu. 

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies