VYBRAT REGION
Zavřít mapu

V Izraeli a v Palestině vyučují aramejštinu. Jazyk, jímž hovořil Kristus

Ramalláh - Ve dvou vesnicích v Izraeli a na západním břehu Jordánu začali vyučovat aramejštinu – jazyk, jímž hovořil Ježíš Kristus a jeho současníci. Ve výuce pomáhá televizní kanál ze Švédska, který vysílá v aramejštině, udržované při životě tamními imigranty, píše agentura AP.

28.5.2012
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: REUTERS/Mohammed Salem

Palestinská vesnice Bajt Džalá leží na západním břehu Jordánu nedaleko Betléma, v němž se dle Nového zákona Kristus narodil. Několik starých obyvatel tam ještě aramejsky hovoří. Arabská vesnice Džiš je skrytá v galilejských kopcích, jimiž Kristus procházel a v nichž podle bible kázal. Aramejsky se zda učí děti z místní křesťanské komunity maronitů. Liturgii odříkávají dodnes v aramejštině, avšak většina obsahu nerozumí.

„Chceme mluvit Ježíšovým jazykem," říká desetiletá Carla Hadadová, která se v hodině často hlásí, aby odpověděla na otázky učitelky. Několik desítek dětí odříkává aramejské modlitby, vědí, jak se řekne slon, hora nebo jak se máte. Pečlivě píšou ostře řezaná aramejská písmena.

Steven Fassberg je odborník na aramejštinu z Hebrejské univerzity. V obou vesnicích se prý vyučuje syrština, což je jeden z dialektů aramejštiny, který se starší řeči, jíž hovořil Kristus, podobá. „Asi by si vzájemně rozuměli," říká Fassberg.

V Džiši se na hodiny aramejštiny přihlásilo 80 dětí z první až páté třídy. Je to volitelný předmět a vyučuje se dvě hodiny týdně. Výuku financuje izraelské ministerstvo školství. Místní muslimové byli dlouho proti zavedení předmětu z obav, že jazyk bude sloužit jako zástěrka pro šíření křesťanství. Sekulární muslimka a ředitelka školy Rím Chatíbová Zuabíová ale nakonec rozhodla, že aramejština je kolektivním dědictvím a kulturou všech a zaslouží si, aby byla vyučována.

Jen několik kilometrů od betlémského náměstí Jesliček, tedy místa Kristova narození, provozuje školu Mar Afram syrská ortodoxní církev. Kněz Butros Nimeh říká, že někteří staří občané Bajt Džalá si jazyk ještě pamatují z dětství, ale s novými generacemi zaniká.

O zachování aramejštiny se snaží maronité i syrští ortodoxní křesťané, i když jde o poměrně vzdálené sekty – maronité tvoří početnou skupiny v Libanonu, avšak mezi 210.000 křesťany žijícími dosud v historické Palestině je jich pouze hrstka. Vyznavačů syrské ortodoxní církve je tam asi 2000.

Obě školy našly při výuce starodávného jazyka pomocníka na nečekaném místě – ve Švédsku. Tamní aramejsky hovořící imigranti se snaží udržet jazyk při životě – vydávají v něm časopis, překládají do něj knihy pro děti a vysílají na satelitním televizním kanálu. V nejvyšší divizi hraje také arménský fotbalový klub z Södertälje. Aramejsky ve Švédsku hovoří podle odhadů až 80.000 lidí.

Mnoho maronitů z Džiše a syrských ortodoxních křesťanů z Bajt Džalá slyšelo v televizi aramejštinu poprvé z jiného místa než z kostela. Možnost hovořit jí v moderním kontextu je pro mnohé motivací k učení.

Aramejsky se v oblasti začalo hovořit před 2500 lety a mluvilo se tak do 6. století našeho letopočtu, kdy začala převládat arabština, říká Fassberg. Zůstaly pouze ostrůvky aramejsky hovořících mezi maronity, syrskými ortodoxními křesťany, mezi kurdskými Židy v dnešním Turecku a také mezi obyvateli tří syrských vesnic.

Učitelé v Džiši chtějí docílit aspoň toho, aby se žáci naučili rozumět, avšak není to lehké – ve čtvrtém ročníku u aramejštiny zůstala jenom desítka studentů, ačkoli na začátku jich byl dvojnásobek.

Autor: ČTK

28.5.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto
1 7

Češi mají ve vesmíru svou první nanodružici. Vědcům zatím dělá radost

Stařenka v domově důchodců - ilustrační foto
13 7

Rozdíl mezi výplatou a důchodem je v Česku skoro nejvyšší v EU

Britové se pyšní novou válečnou lodí. Jde o největší plavidlo Jejího Veličenstva

/VIDEO, FOTOGALERIE/ Ze skotských doků v Rosythu vyrazila ke své první cvičné plavbě nejnovější chlouba královského námořnictva HMS Queen Elizabeth. Jde o doposud největší a nejpokročilejší britské válečné plavidlo v historii. Světlo světa spatřilo po osmi letech vývoje. Dokáže nést čtyřicet letadel a může na ní působit až tisíc mariňáků.

Vedení ODS schválilo program i kandidátky, chce hájit svobodu a demokracii

Vrcholné orgány ODS dnes definitivně schválily program i kandidátky pro podzimní volby do Sněmovny. Na tiskové konferenci po jednání výkonné rady a republikového sněmu ODS to řekl předseda strany Petr Fiala. Podle něj jde ODS do voleb s cílem hájit svobodu a demokracii. Fiala se domnívá, že tyto hodnoty jsou v ohrožení.

AKTUALIZUJEME

V čele ANO bude ve středních Čechách Babiš. Pilný na Vysočině kandidovat nebude

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš bude lídrem pro sněmovní volby ve středních Čechách. Žádost tamních oblastních organizací dnes potvrdilo předsednictvo hnutí. Babiš chtěl původně kandidovat až z posledního místa a neúspěšně k tomu vyzval i šéfy ostatních stran. Hnutí to dnes oznámilo v tiskové zprávě.

Rakouský prezident přijel do Prahy vlakem, Sobotka ho vítal na nádraží

Na první návštěvu České republiky ve funkci rakouského prezidenta přijel do Prahy vlakem Alexander Van der Bellen. Na pražském Hlavním nádraží ho uvítal hradní ceremoniář Miroslav Sklenář a jednotka Hradní stráže. V historickém salonku nádražní budovy se pak s Van der Bellenem setkal premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). V úterý se sejde i s prezidentem Milošem Zemanem, ten se ale plánovaného podnikatelského fóra nezúčastní kvůli návštěvě Vysočiny.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies