VYBRAT REGION
Zavřít mapu

V Izraeli zemřel po dlouhé hospitalizaci expremiér Šaron

Tel Aviv - V Izraeli ve věku 85 let zemřel bývalý premiér Ariel Šaron. Po těžké mrtvici byl osm let v kómatu. Jeho stav se tento týden prudce zhoršil. Podle izraelských sdělovacích prostředků státní pohřeb připraví úřad nynějšího premiéra Benjamina Netanjahua.

11.1.2014 12 AKTUALIZOVÁNO 11.1.2014
SDÍLEJ:

Bývalý izraelský premiér Ariel Šaron.Foto: ČTK

Šaron byl 11. předsedou vlády a jednou z nejvýraznějších postav izraelské politiky. V únoru by mu bylo 86 let. Zemřel v sobotu v telavivské nemocnici Tel Hašomer.

Jeho tělo bude do pohřbu vystaveno v budově parlamentu. Šaron by měl být pohřben na svém venkovském sídle v Negevské poušti vedle své ženy Lily, která zemřela roku 2000. Do posledních chvil u jeho lůžka byli synové Gilad a Omri. „Odešel. Odešel v okamžik, který si vybral," řekl v sobotu Gilad.

Stav bývalého premiéra se 1. ledna prudce zhoršil a lékaři oznámili, že mu selhávají všechny orgány včetně ledvin. Dávali mu pouze několik dní života a hovořili o jistém konci. V pondělí se doktorům podařilo vrátit k normálu srdeční tep a tlak krve, avšak nikoli ledvin a plic. Někteří z lékařů řekli, že málokdo by v takovém stavu dokázal žít tak dlouho.

„Stav minimálního vědomí"

Šaron utrpěl začátkem roku 2006 velmi těžkou mrtvici, po níž už nenabyl vědomí. Mluvčí nemocnice Šlomo Noj před novináři oznámil Šaronův skon. „Klinika Šeba s žalem oznamuje odchod pana Ariela Šarona, který před hodinou zemřel. Jeho srdce v sobotu zesláblo a on v klidu odešel od rodiny, který byla vždy s láskou po jeho boku," řekl Noj. Jeho stav v době hospitalizace označil „za stav minimálního vědomí", při němž nekomunikoval.

Na Šaronovu smrt začali reagovat politici a také jeho odpůrci. Ministr pro strategické záležitosti Juval Steinic řekl, že „národ ztratil drahého muže, velkého vůdce a statečného válečníka".

Mluvčí palestinské protiizraelského Hamasu Samí abú Zuhrí řekl, že teď, „po odchodu tohoto tyrana Hamas ještě více věří ve své vítězství". „Náš národ dnes pociťuje velké štěstí s odchodem toho zločince, jehož ruce byly potřísněny krví našich lidí a našich vůdců tady i v exilu," řekl abú Zuhrí.

Ani zástupce Fatahu, tedy organizace, která s Izraelem na rozdíl od Hamasu vede mírové rozhovory, se netajil radostí. Džibríl Radžúb řekl agentuře AFP, že Šaron „byl zločinec, který nese odpovědnost za smrt (bývalého palestinského vůdce Jásira) Arafata. Doufali jsme, že ho bude soudit Mezinárodní trestní soud jako válečného zločince," prohlásil.

Legendární osobnost

Šaron patří k legendárním Izraelcům. V armádě působil stejně dlouho jako pak v politice. Zasloužil se o významná vojenská vítězství za válek v roce 1967 a 1973. Působil v pravicové straně Likud a pak založil centristickou Kadimu. V 80. letech byl ministrem obrany, avšak musel se funkce vzdát kvůli kontroverznímu rozhodnutí týkajícího se masakrů, jež v roce 1982 spáchaly libanonské milice v palestinských uprchlických táborech Sabra a Šatíla.

Do politiky se v 90. letech vrátil jako ministr výstavby, kdy prosazoval výstavbu pro ruské imigranty a také osadníky na západním břehu Jordánu. Když se stal na konce 90. let ministrem zahraničí, vedl Likud a svou pověstnou výpravou na Chrámovou horu v Jeruzalémě vyprovokoval druhou palestinskou intifádu - povstání proti Izraeli.

Premiérem se stal rok později a jeho vláda pak začala s výstavbou betonové bariéry mezi Izraelem a západním břehem, avšak v roce 2005 také nechala stáhnout osadníky i vojáky z pásma Gazy. Šaron se s Likudem rozešel ve zlém roku 2005 a založil Kadimu, která pak pod vedením Ehuda Olmerta vyhrála v roce 2006 volby.

Státníci vyzdvihli historický význam zesnulého Šarona

Ze světa začaly přicházet reakce státníků na úmrtí bývalého izraelského premiéra Ariela Šarona, kteří vesměs vyzdvihovali jeho historický význam zejména pro blízkovýchodní region.

Francouzský prezident François Hollande označil Šarona za významnou osobnost v historii Izraele. „Po dlouhé vojenské a politické kariéře se rozhodl se obrátit k dialogu s Palestinci," sdělil v krátkém prohlášení.

„Ariel Šaron je jednou z nejvýznamnějších osobností v izraelské historii a jako předseda vlády dělal odvážná a kontroverzní rozhodnutí ve snaze o mír. Izrael dnes ztratil důležitého vůdce," reagoval britský premiér David Cameron.

Hrdina svého lidu

„Šaron byl hrdinou svého lidu, nejprve jako voják a pak jako státník," podotkl generální tajemník OSN Pan Ki-mun. „Na Šarona se bude vzpomínat pro jeho politickou odvahu a odhodlání provést bolestivé a historické rozhodnutí o stažení izraelských osadníků a vojáků z pásma Gazy," dodal.

Ruský prezident Vladimir Putin v soustrastném telegramu premiéru Netanjahuovi napsal, že Rusko bude na Šarona vzpomínat jako na „důsledného zastánce rozvoje přátelských rusko-izraelských vztahů". Šaron podle Putina významně osobně přispěl k upevnění vzájemně výhodné spolupráce. Jeho osobní vlastnosti a ochrana izraelských zájmů se těšily velké úctě mezi izraelskými občany a posílily i jeho autoritu na mezinárodní scéně, citovala z Putinova dopisu tisková služba Kremlu.

Autor: ČTK

11.1.2014 VSTUP DO DISKUSE 12
SDÍLEJ:
Volební sněm hnutí ANO probíhal 26. února v Praze. Andrej Babiš
AKTUALIZOVÁNO
49 10

Volby by vyhrálo ANO. Lidovci se STAN by se do Sněmovny nedostali

Ilustrační foto
1

Učitelka ponižuje děti, tvrdí někteří rodiče. Pochybení zjistila i inspekce

Nové varhany pro Svatovítskou katedrálu vytvoří španělská firma, za 70 milionů

Zástupci nadačního fondu dnes ohlásili na Pražském hradě jméno výrobce, který zhotoví nové varhany pro Svatovítskou katedrálu. Bude to varhanářská firma Gerharda Grenzinga. Slavnostního oznámení se zúčastnil i premiér Bohuslav Sobotka a kardinál Dominik Duka.

Asadovi vědci se dostali ve Spojených státech na černou listinu

Americké ministerstvo financí umístilo na černou listinu 271 zaměstnanců syrského vládní střediska pro vědu a výzkum. Tvrdí o nich, že zodpovídají za vývoj chemických zbraní pro vládu Bašára Asada.

Le Penová odstoupí z čela Národní fronty. Dočasně?

Kandidátka na francouzskou prezidentku Marine Le Penová nepovede Národní frontu. Uvedla to jen den poté, co postoupila do druhého kola voleb, ve kterém se utká s centralistou Emmanuelem Macronem.

Dočkají se přidání? Marksová žádá nárůst platů v sociálních službách

Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD) navrhne růst platů v sociálních službách, v přímé péči o 5,1 procenta. Ostatním pracovníkům, jako jsou uklízečky, kuchařky a také vedoucí pracovníci, o 9,4 procenta. Od července by některým platy stouply o víc než 1000 korun měsíčně.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies