VYBERTE SI REGION

V Madridu léčí sovy akupunkturou

Madrid - Pacient otevírá své velké žluté oči, ale zůstává zcela tichý, když mu Edurne Cornejová napichuje nožku jemnými jehličkami. Nezdá se nijak vyveden z míry. Tato malá španělská sova se totiž s akupunkturou setkává už poněkolikáté. Pták se zranil na zádech, když narazil do továrního komínu na východě španělské metropole Madridu, ležící ve výšce 700 metrů nad mořem v pohoří Sierra de Guadarrama, kde žije mnoho sov.

20.12.2014 1
SDÍLEJ:

Výr velkýFoto: Foto: Matěj Slávik

Jeho léčby se ujalo centrum pro záchranu sov Brinzal situované v parku na západě města.

Podle Společnosti pro veterinární akupunkturu, založené v roce 1974 ve Spojených státech, se tradiční čínská akupunktura ve světě stále více využívá i k léčbě zvířat. Akupunktura se doporučuje u poranění svalů, pro nervové choroby, choroby kůže a žaludeční, střevní či dýchací obtíže, poznamenává agentura AFP.

Malá sova přerývaně oddechuje, když se jehličky noří pod její hnědobílé peří. „Když k nám přišla, neudržela se ani na nožkách. Pak začala dělat malé kroky a teď může znovu létat," říká hrdě veterinářka Cornejová. Zvíře již prošlo deseti seancemi akupunktury, které stimulují mechanismy uzdravování bez vedlejších účinků, vysvětluje.

Veterinářka specializovaná na akupunkturu pro psy a kočky přichází pravidelně do centra Brinzal a pečuje o stovky ptáků, které tam lidé přinášejí. V centru čeká na návrat na svobodu osmdesátka výrů velkých, sov a dalších malých ptáků. Jsou tam umístěni ve velkých voliérách, kde se někteří ptáci pokoušejí létat. Jako potravu tam dostávají malá kuřata a myši.

Vypuštění do přírody

Na 70 procent ze zhruba 1200 ptáků, které tam lidé každoročně přinesou, se uzdraví a může být vypuštěno do přírody, uvádí koordinátorka Patricia Orejasová. Upřesňuje, že centrum založené v roce 1989 používá akupunkturu v posledních šesti letech. „Poskytujeme fyzické, ale i psychické uzdravení," tvrdí Orejasová. Připomíná, že ne všechna zvířata se mohou vrátit do přírody. Zvykla si totiž příliš na společnost lidí a nedokázala by se přizpůsobit volnému životu.

Sedmiletá sova Eire, sedící na větvi ve velké voliéře, zírá velkýma černýma očima na návštěvníky. Než se dostala do útulku, žila jako domácí mazlíček a v přírodě by nedokázala přežít.

Tým Orejasové používá u sov metody, které mají stimulovat přirozenou schopnost obrany, a učí je, která zvířata jsou jejich nepřáteli. Ptáci tak mohou pozorovat živé myši, ale také orly. Přitom jim pouští nahrávky zvuků, které sovy vydávají, hrozí-li nebezpečí. Díky těmto technikám se mohou ptáci vrátit do přírody a ujmout se své role v ekosystému, spočívající v hubení hlodavců, hmyzu, hadů a dalších škůdců.

Ať se vrátí tam, kam patří

„Čím více bude přirozených nepřátel hlodavců na venkově, tím méně budeme mít problémů, protože se nebudou muset používat pesticidy nebezpečné pro lidi," vysvětluje Orejasová. „Tím, že se tu staráme o nemocná zvířata, získáváme rovněž informace o tom, co se děje v přírodě," říká a upřesňuje, že to umožňuje realizovat programy na ochranu zvířat.

Pak Orejasová otevírá velkou voliéru, z níž na ni pohrdavě shlíží několik výrů velkých. Jeden z nich rozevře svá rozměrná křídla o rozpětí téměř dvou metrů, vylétne směrem ke dveřím, ale pak se k lidem otočí zády a vzdálí se. „Tak to má být. Ať se vrátí tam, kam patří," říká.

Autor: ČTK

20.12.2014 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:
Ilustrační foto.
AKTUALIZOVÁNO

Pád vrtulníku pár kilometrů od zavaleného hotelu si vyžádal šest mrtvých

Petra Kvitová
AKTUALIZOVÁNO
28 5

Případ tenistky Kvitové: šlo o vydírání

Prezident nevylučuje, že podá kárnou žalobu kvůli kauze Rath

Třemošná - Prezident Miloš Zeman dnes nevyloučil, že podá kárnou žalobu na soudce, který v korupční kauze Davida Ratha rozhodl o nezákonnosti pořízených odposlechů. "I prezident má právo podat kárnou žalobu v případě, kdy soudce pochybí. A já nevylučuji, že právě v této kauze této kárné žaloby využiji," řekl Zeman na setkání s obyvateli v Třemošné u Plzně.

Iráčtí uprchlíci, kteří žijí v Českém Těšíně, našli práci

Český Těšín - Pro všechny dospělé irácké křesťanské uprchlíky, kteří loni přijeli do Moravskoslezského kraje a nakonec se usídlili v Českém Těšíně na Karvinsku, se podařilo najít práci. V kraji z původních čtyř rodin nakonec zůstaly tři, celkem 13 lidí, řekla dnes novinářům Zuzana Filipková ze Slezské diakonie, která křesťanským uprchlíkům pomáhá s integrací.

Proč republika nekončí u Ostravy? Před 98 lety Češi uspěli v bitvě o Těšínsko

Sotva oschla krev první světové války, už se prolévala nová. Česko-polským Těšínskem se během sedmi dnů přehnal konflikt, díky němuž dnes v Bohumíně, Karviné nebo Třinci mluvíme česky.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies