VYBRAT REGION
Zavřít mapu

V Moldavsku asi vyhrají volby komunisté

Kišiněv - Moldavsko zažilo v dubnu málem revoluci, ale režim ji potlačil. Komunisté přesto asi zvítězí

29.7.2009 1
SDÍLEJ:

Volby v Moldavsku. Ilustrační fotoFoto: Reuters

„Čí je tenhle mrakodrap,“ ptá se moldavská první dáma svého muže. „Našeho Olega a tohle obchodní centrum a tamto taky,“ odpoví prezident Voronin. „Hmm,“ zamyslí se první dáma, „tady snad nikdo jiný nepracuje, jen náš Oleško.“

Je to sice jen jeden z moldavských vtipů, ale o situaci v zemi v ledasčem vypovídá. Třeba v tom, že Voroninův syn Oleg je neoficiálně nejbohatším obyvatelem Moldavska, vedle Kosova jedné z nejchudších zemí Evropy. Nebo v tom, že ze čtyř milionů Moldavanů pracuje až čtvrtina v cizině. V evropském měřítku jde o nevídanou věc. A podobně mohou na ostatní Evropany působit i dnešní parlamentní volby; druhé během tří měsíců.

Předchozí parlament prezident rozpustil v červnu. Důvod? Poslanci se nedohodli na nástupci dosluhujícího Voronina. Vládnoucí komunisté neprosadili na prezidentský post premiérku Zinaidu Greceaniiovou. Chyběl jim k tomu jeden hlas, ale nikdo z opozice se na jejich stranu nepřidal. Dnešní volby tak nepřímo ovlivní i volbu budoucí hlavy státu. Analytici čekají opět vítězství komunistů, i když jim bude opozice dýchat na záda. Pokud se tak stane, vyhrají komunisté už čtvrté volby v řadě a Moldavsko tak zůstane poslední baštou komunistů v Evropě.

V dubnu došlo i na násilí

V dubnu vyvolalo vítězství strany srpu a kladiva vlnu tvrdých protestů. Došlo i na násilí. Proruští komunisté slibují sice zemi stabilitu, ovšem po svém. Tehdy zvítězili podezřele vysoko. Získali téměř 50 procent hlasů. Hlasovaly černé duše na seznamech, říkali lidé v ulicích. Komunisté těží také z přísunu peněz, které domů posílají Moldavané pracující v zahraničí.

Proti volební kampani protestovala proevropská opozice, prý neměla rovnoprávný přístup do médií. V Kišiněvě teď čekají, co se stane v nejbližších hodinách a jestli se zase budou ozývat hesla jako „radši mrtvý nežli rudý“ či „papalášům odzvonilo“. Revoluce se v dubnu nakonec nekonala. Tvrdý zásah bezpečnostních složek vrátil vše do starých kolejí. „Je to jako komunistický režim před 20 lety, lidé se bojí cokoliv říct,“ tvrdí studentka Alina žijící v Praze. (jhr)

29.7.2009 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Neil Armstrong, muž na Měsíci
5

Muž na Měsíci se objevil před 56 lety

Kajínek po propuštění z vězení vyvolává mezi lidmi různé reakce. Jedni jej odsuzují, druzí jej považují za celebritu. Když ve čtvrtek odpoledne s přítelkyní nakupoval v brněnském univerzitním kampusu, lidé se s nim fotili a chtěli autogramy.
AKTUALIZOVÁNO
13 34

Restaurace se chlubila návštěvou Kajínka. Vzbudila rozporuplné reakce

Chovanec popírá, že by útočník z Manchesteru letěl přes Prahu

Útočník z Manchesteru Salman Abedi (v arabském přepisu Salmán Abádí) neletěl před útokem přes Prahu. Na twitteru to dnes oznámil český ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD). Ministr to uvedl na základě poznatků, které dnes tuzemské bezpečnostní složky získaly od zahraničních partnerů. Podle Chovance není pravdivá informace, kterou přinesl německý list Der Tagesspiegel.

Černý den pro biologického otce z Nigérie. Ústavní soud mu neuznal otcovství

Občan Nigérie se u Ústavního soudu nedomohl uznání otcovství k dítěti, jež zplodil s Češkou. Ta byla v době intimního vztahu v manželském svazku, a právě proto – dle verdiktu nejvyšší soudní instance – nelze uznat stěžovatelovo otcovství.

Ruské velvyslanectví: Růžový tank pošpiňuje vzpomínku. Podpořilo přemalování

Členy vojenského klubu, kteří se o víkendu pokusili vrátit růžovému tanku IS-2 před červeným kostelem v Brně původní zelenou barvu, ve čtvrtek podpořilo velvyslanectví Ruské federace v České republice. Jeho zástupci se ohradili proti tvrzení Davida Černého, který tank přetřel na růžovo, že se jedná o symbol okupace z roku 1968.

AKTUALIZUJEME / AKTUALIZOVÁNO

V Bruselu bez rukaviček. Problémem bude Turecko, rozpočet, teror a možná i Rusko

Podle článku 5 zakládací listiny Severoatlantické aliance je útok na jednoho člena NATO útokem na celou alianci. To platilo bez výhrady v době studené války. Bude to platit i v éře nového amerického prezidenta Donalda Trumpa?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies