VYBERTE SI REGION

Kyjev a Moskva hlasovali o pronájmu krymské základny

Kyjev/Moskva - Poslanci ukrajinského parlamentu a dolní komory ruského parlamentu v úterý souběžně schválili smlouvu o prodloužení pronájmu krymské námořní základny v Sevastopolu ruskému vojenskému námořnictvu na dalších 25 let. Zatímco v Moskvě poslanecká debata proběhla bez emocí a výsledek hlasování byl předem jasný, v Kyjevě svedli o ratifikaci poslanci bitvu s použitím pěstí, dýmovnic a vajec.

27.4.2010
SDÍLEJ:

Julija TymošenkováFoto: REUTERS

Sevastopolská námořní základna, kde Rusko udržuje kontingent 16.000 vojáků a víc než 40 bitevních lodí, je k dispozici ruské armádě nepřetržitě od 18. století, kdy ji založila carevna Kateřina II. V roce 1954 sovětský vůdce Nikita Chruščov daroval Krym Ukrajině a mnozí Rusové ztrátu poloostrova dodnes těžce nesou. Po rozpadu Sovětského svazu dostala po dlouhých diskusích ruská flotila v roce 1997 základnu do pronájmu na dobu dvaceti let. Zvraty na ukrajinské politické scéně postavily osud základny do centra soupeření politických stran a vztah k prodloužení nájemní smlouvy se stal měřítkem proevropské či proruské orientace ukrajinských politiků.

Nástup nynějšího prezidenta Ukrajiny Viktora Janukovyče otevřel cestu k vyřešení krymského dilematu a Moskva šanci nepromarnila. Prodloužení pronájmu o 25 let do roku 2042 vyměnila s Kyjevem za snížení vývozní ceny ruského zemního plynu o třetinu. Podle ruských analytiků ukrajinská státní pokladna dostala tolik potřebnou finanční injekci 40 miliard dolarů a Rusko nejen záruku spolehlivého útočiště pro svou černomořskou flotilu, ale především garanci těsnější vojenské spolupráce s Ukrajinou a oslabení její snahy o sblížení s NATO.

Hluboké rozdělení ukrajinské politické scény potvrdila dnešní ratifikační "rozprava" v ukrajinském jednokomorovém parlamentu. Opozice předem avizovala nasazení všech prostředků včetně fyzického násilí a svůj slib vrchovatě naplnila. Atmosféru před hlasováním zkalily nejen slovní útoky, ale i kouř z dýmovnic a vejce směřující na předsednickou tribunu. Debatu charakterizují kyjevská média jako nepřetržitý řetěz rvaček a vzájemného fyzického napadání. Stoupenci smlouvy nakonec převládli a získali o deset hlasů víc, než bylo k ratifikaci zapotřebí.

V Moskvě byla ratifikace podle očekávání klidná. Pro smlouvu hlasovalo 410 poslanců, žádný hlas nebyl proti, nehlasovali jen členové opoziční nacionalistické strany Vladimira Žirinovského. Řečníci ve Státní dumě, ať z vládnoucí strany či z opozičních lavic, si notovali, že dohoda je vzájemně výhodná. Je prý i příležitostí k otevření nové kapitoly rusko-ukrajinských vztahů a k upevnění "slovanského bratrství" tváří v tvář Západu.

V předvečer hlasování ruský premiér Vladimir Putin tvrdil, že o prodloužení pronájmu Sevastopolu dříve jednal i s bývalou ukrajinskou premiérkou Julijí Tymošenkovou a žádné námitky od ní neslyšel. Jedinou otázkou prý byla cena za základnu. Tu nynější Putin označil za přehnanou. "Za ty peníze bych snědl Janukovyče i vašeho premiéra dohromady… Za takové peníze nestojí žádná základna," řekl ukrajinským novinářům.

Černomořská flotila původně fungovala jako protiváha americké 6. flotily ve Středomoří, ale mezitím citelně zeslábla. Podle dnešního vydání listu Izvestija jsou čtyři pětiny lodí kotvících v Sevastopolu již odepsané. Generální štáb se ale v příštích pěti letech chystá flotilu doplnit dvěma novými korvetami a třemi ponorkami, a nejspíše také novou výsadkovou lodí třídy Mistral, kterou se Rusko chystá koupit od Francie.

Ukrajinská opozice bezprostředně po hlasování vyhlásila smlouvě o pronájmu válku. Bývalý prezident Viktor Juščenko označil novou smlouvu za "nástroj k vojenskému ovládnutí Ukrajiny", předseda opoziční Národní sebeobrany Volodymyr Arjev předpověděl, že Ukrajina po schválení ratifikace povstane. Další opoziční vůdce Andrij Škyl obvinil vládu, že se v zemi svými kroky snaží vyprovokovat občanskou válku.

Vůdkyně opozice Tymošenková slíbila, že smlouvu zruší, jakmile se vrátí k moci. Náměstek ruského ministra zahraničí Andrej Denisov se v ruském parlamentu tyto obavy snažil rozptýlit slovy, že neplnění dohody by bylo "otevřeným porušením mezinárodního práva", které by Ukrajinu by zařadilo mezi "psance" se všemi důsledky.

Ratifikační proces ve středu ukončí hlasování v ruské Radě federace, které by podle očekávání mělo být stejně hladké, jako dnešní rozprava ve Státní dumě.

Autor: ČTK

27.4.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Ústavní soud ve středu rozhodne o stížnosti vyhoštěného Iráčana

Brno - Ústavní soud (ÚS) ve středu vyhlásí nález s přímou vazbou na uprchlickou krizi a právní úpravu azylu v Česku. Rozhodne o stížnosti Iráčana zajištěného loni v listopadu a brzy poté vyhoštěného do vlasti. České orgány se podle stížnosti vůbec nezabývaly jeho obavami z mučení a násilí. Policie údajně také nezohlednila jeho úmysl požádat o mezinárodní ochranu.

Povstalci v Halabu řekli Američanům, že město neopustí

Damašek - Povstalci v syrském Halabu oznámili Spojeným státům, že obléhanou východní část města neopustí. Reagovali tak na výzvu Moskvy, která je prý připravena jednat s Washingtonem o stažení všech rebelů. Informovala o tom agentura Reuters. Podle syrského vojenského zdroje má Damašek v plánu získat plnou kontrolu nad Halabem během několika týdnů.

Z izraelského nákupu ponorek prý bude profitovat i Írán

Tel Aviv - Aféra kolem nákupu dalších tří ponorek pro izraelskou armádu nabrala nové obrátky. Objevily se totiž informace, že v německé společnosti ThyssenKrupp, která je měla dodat, má podíl i úhlavní nepřítel židovského státu Írán. Informovala o tom agentura AFP.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies