VYBERTE SI REGION

V Moskvě se nebude odklízet sníh, rozeženou ho letadla

Moskva - Moskevský starosta Jurij Lužkov se chystá letadly rozhánět mraky, aby město ušetřilo stamiliony rublů na úklidu sněhu.

15.10.2009 3
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: AP

Poroučení rozmarům počasí nad ruskou metropolí bylo až dosud výsadou vojenských přehlídek a dalších jednorázových oslav nejvyšší důležitosti, nyní si však starosta troufá velet oblakům po celou zimu. Nápad už budí pochyby vědců, protesty z okolních oblastí a nespokojenost ekologů.

S vyvoláváním krásného počasí mají Rusové zkušenosti. Kupříkladu před loňskou inaugurací nového prezidenta Dmitrije Medveděva a květnovou vojenskou přehlídkou měla armáda v pohotovosti tucet letadel, aby v případě potřeby vzlétly rozptylovat speciální reagenty.

Každá oblačnost vyžaduje jiný přístup

Podle vojenských meteorologů se nad mraky vypouští tekutý dusík se sloučeninami stříbra a obyčejného cementového prachu; směs je dána typem oblačnosti. Kombinace reagentů s mraky způsobuje krystalizaci a důsledkem je okamžitý déšť. Zásah ale bývá nutné provést i stovky kilometrů daleko od místa, kde má být slunečné počasí.

Před měsícem Lužkov dostal nápad, že stejná technika by se nemusela používat jen výjimečně. „Co když donutíme sníh spadnout mimo Moskvu?“ položil si řečnickou otázku a hned si na ni odpověděl: „Venkov kolem Moskvy bude mít více srážek a větší úrodu, zatímco my budeme mít méně sněhu!“

Rozhánění mraků vyjde třikrát levněji než úklid sněhu

Rozhánění mraků by podle starosty stálo třetinu toho, co město utrácí na pracné odklízení sněhu z ulic a chodníků a následné odvážení nadílky nákladními auty.

Radnice teď hlásí připravenost přeměnit starostovu myšlenku v čin. Šéf metařských čet Andrej Cybin ohlásil, že město je připraveno investovat do počasí 180 milionů rublů. Na odklízení sněhu tak prý ušetří až 300 milionů rublů (177 milionů korun). A to přesto, že letadla mají vzlétnout jen v případě, že bude hrozit zvláště vydatná sněhová nadílka. Tedy prý jen „párkrát“ za celou zimu, od půlky listopadu do půlky března. Celý podnik prý mají řídit stejní specialisté, kteří loni pečovali o počasí během olympiády v Pekingu.

Metaři do důchodu nepůjdou

Nápad se nelíbí všem. „Budeme potřebovat dodatečné peníze na odklízení sněhu, ale kde je máme vzít?“ postěžoval si Pavel Lykov, který má v okolí metropole na starosti veřejnou dopravu. „Když se v létě rozháněly mraky nad Moskvou, zežloutly okurky. Je to bezpečné?“ dodal.

Jiní experti se obávají, že přívaly sněhu v okolí metropole, způsobené Lužkovovým poroučením počasí, by mohly vyvolat těžko překonatelné dopravní zácpy. Kritici také připomínají, že moskevská radnice sice disponuje obří sumou 1,152 bilionu rublů (skoro 680 miliard Kč), ale letošní schodek 182 miliard rublů bude třikrát větší, než se původně plánovalo.

Věc se ne vždy podaří

Už v minulosti si rodiče žáků v okolí metropole stěžovali, že jim slavnostní začátek školního roku ošklivě propršel jen proto, že si Moskva ve stejnou dobu objednala hezké počasí. Ekologové se dokonce snažili u soudu dokázat, že moskevské praktiky porušují princip rovnoprávnosti všech ruských občanů.

Nutno dodat, že ne vždy letecké rozhánění mračen uspěje. Třeba před lety v Petrohradě během summitu G8 lilo přímo na hlavy států.

Deník Izvestija ve čtvrtek už vyšel na titulní straně s malůvkou letounů kroužících nad Spasskou věží coby ztělesněním Lužkovovy vize. Oslovení odborníci však o uskutečnitelnosti záměru silně pochybují. Rozhánění deštivých oblaků v létě a sněhových mračen v zimě jsou podle profesora Arkadije Trojického i meteorologa Romana Vilfanda dvě naprosto rozdílné věci. Pokud by Moskva uspěla tam, kde vědci ani pořádně nezačali bádat, zasloužila by si prý Nobelovu cenu.

Milan Syruček

Autor: ČTK

15.10.2009 VSTUP DO DISKUSE 3
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Švýcaři otevírají nejdelší tunel světa

Historický moment. V neděli 11. prosince 2016 se pro pravidelný provoz otevře Gotthardský železniční tunel. V jeho případě se podařilo něco neskutečného – stavitelé dodrželi rozpočet schválený už na počátku 90. let.

Spisovatel Jiří Stránský: Škoda každého dobrého slova, které se neřeklo

Praha /ROZHOVOR/ - Autorem oblíbených dětských knih O dešťovém kameni, Povídačky pro moje slunce nebo Perlorodky je spisovatel a scénárista Jiří Stránský (85). Čtenáři a diváci jej přitom znají více jako autora filmů Zdivočelé země, Bumerangu či Štěstí, zachycujících atmosféru komunistického režimu a života politických vězňů v kriminálech a lágrech. „Slíbil jsem ve vězení básníkovi Honzovi Zahradníčkovi, že podám svědectví o lidech, kteří s námi seděli," říká Jiří Stránský, který připravuje další tři scénáře, povídkové knížky a prozrazuje, že brzo vyjde kniha Doktor vězeňských věd, kterou napsali s novinářkou Renatou Kalenskou.

Starosta Pískové Lhoty na Nymbursku byl obviněn z rozkrádání obecních peněz

Písková Lhota /FOTOGALERIE/ - Zpronevěra a zneužití pravomoci úřední osoby. To jsou dva trestné činy, z nichž policie obvinila šestačtyřicetiletého starostu Pískové Lhoty na Nymbursku Radovana Staňka. Obecní peníze měl rozkrádat ve spolupráci s účetní obce.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies