VYBRAT REGION
Zavřít mapu

V Německu u hranic roste kriminalita, lidé zuří

Německo - Zatímco policejní statistiky v Sasku a Braniborsku hlásí v posledních dvou letech pokles kriminality, obyvatelé příhraničních oblastí s Polskem a Českem mají opačné zkušenosti.

1.4.2010 2
SDÍLEJ:

Německý policista. Ilustrační foto.Foto: REUTERS

Od otevření hranic na konci roku 2007 čelí podle německého tisku nárůstu krádeží aut a vloupání. Na svědomí je podle místních úřadů v mnoha případech mají organizované skupiny ze sousedních zemích, kam prý také odcizené věci nejčastěji mizí. Hněv obětí se obrací i proti policii, která podle nich nedostatečně chrání jejich majetek. Strážci zákona se však brání, že dělají vše, co je v jejich silách.

Majitel autosalonu v saském Oderwitzu Gotthard Körner už jim ale nevěří a svou živnost si raději v noci hlídá sám. Nechce totiž zažít znovu to, co loni v červenci, kdy mu neznámí pachatelé během jediné noci ukradli čtyři auta. Přistihl je tehdy při činu a zavolal policii. Než ta ale dorazila, byli zloději s lupem pryč. Jedno ujíždějící auto se pokusil sám zastavit, před sražením ho nakonec zachránil včasný úskok stranou.

Körner takto loni přišel celkem o deset vozů a žádný už neviděl. "Jakmile jsou pachatelé za hranicí, nikdo je nepronásleduje," stěžoval si obchodník z hornolužického města, které leží kousek od polské a české hranice, deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung. "Tak špatné to tu nebylo ani na začátku 90. let," porovnal současnou kriminalitu se situací před 20 lety, kdy mezi východními Němci rostl počet aut a s nimi i jejich krádeže.

Za pravdu mu dávají i policejní záznamy. Zatímco předloni zloději v nedaleké Žitavě ukradli podle listu Lausitzer Rundschau 54 aut, v roce 2009 už jich bylo 235. Ve Zhořelci, který leží přímo na hranici s Polskem, přišli loni majitelé o 131 automobilů. O rok dřív to bylo o 49 méně. V celém Sasku se ve stejném období počet krádeží aut zdvojnásobil, celkově přitom kriminalita klesla o šest procent. "Pokud se něco nestane, bude to ještě horší," prorokuje Körner.

Stejně naštvaní jsou i vlastníci parcel v zahrádkářské kolonii v Gubenu na německo-polské hranici. Jen během prvních dvou měsíců tohoto roku se zde zloději vloupali do 34 chatek a kůlen a odnesli si odtud motorové sekačky a křovinořezy. "Měli jsme je přitom přivázané řetězy," líčí důchodce Lothar Leopold. "Co máme ještě dělat?" ptá se jeho soused Bodo Schulz.

Na stranu nespokojených obyvatel pohraničních měst a obcí se přidávají i němečtí politici. "V Bruselu panuje taková krásně romantická představa, že by už neměly být žádné hraniční kontroly. My ale tady na hranici máme největší rozdíly v blahobytu v Evropě, což automaticky vede k vyšší kriminalitě," tvrdí místopředseda poslanecké frakce vládních stran CDU/CSU Michael Kretschmer, jehož volebním okrskem je Zhořelecko, a vyzývá k většímu zapojení orgánů sousedních zemí.

Opětovné zavření hranice si přitom prý nikdo ze zdejších nepřeje. "Máme tady odvětví, kde až 30 procent obratu přinášejí čeští zákazníci," říká Bernd Noack, starosta města Ebersbach, které leží u českých hranic. Jeho obyvatelé si podle něj na vyšší kriminalitu už zvykli a naučili se dávat na své věci větší pozor.

Saská a braniborská policie volání nespokojenců vyslyšela a na počátku března zintenzívnila namátkové kontroly vozidel v třicetikilometrovém pásmu od hranice, které nahradily prohlídky na hraniční čáře zrušené vstupem Česka a Polska do schengenského prostoru bez hraničních kontrol. Jejich první výsledky si pochvaluje. Za tři týdny zkontrolovala podél hranice s Polskem okolo 1600 osob a 1300 aut, přičemž odhalila více než 50 trestných činů a zatkla 23 lidí.

"Smysl a účel těchto kontrol je i v jejich preventivním účinku. Riziko pro pachatele, že budou odhaleni, by mělo být nevypočitatelné," uvedl policejní prezident z Frankfurtu nad Odrou Arne Feuring na adresu takzvaného závojového pátrání, na které si kvůli jeho údajné nepřiměřenosti stěžovala už více než stovka českých řidičů. Jejich výtky směřovaly ale proti postupu bavorských orgánů.

Oběti příhraniční kriminality ale zvýšená aktivita policie neuklidnila. "Už ani nezamykám. Tak alespoň při vloupání zůstanou dveře nezničené. Ochrana proti tomu beztak není," konstatuje rezignovaně zahrádkář Bodo Schulz. To provozovatel hotelu v Jonsdorfu nedaleko Žitavy Thomas Illert nechce čekat, až některému z jeho hostů ukradnou další auto. Začal jim proto podle deníku Frankfurter Rundschau za zástavu 30 eur (přes 760 korun) nabízet policejní "botičku", která znemožní, aby s jejich vozem někdo odjel.

Autor: ČTK

1.4.2010 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Prezident Miloš Zeman se ve druhém dni návštěvy Jihomoravského kraje zastavil na Hodonínsku. V Jihomoravské armaturce se setkal s vedením firmy a zaměstnanci.
AKTUALIZUJEME / AKTUALIZOVÁNO
28

Prezident Zeman dostal v Hodoníně lavičku. Doufám, že mě přežije, řekl

Ilustrační foto
28

Loni vzniklo rekordní množství hospod. Ale jen účelově kvůli EET

AKTUALIZUJEME / AUTOMIX.CZ

Drahý policejní sporťák BMW měl nehodu. V autě prý seděl prezidentův protokolář

Jsou to teprve necelé tři týdny, co dopravní policisté převzali do služby hybridní supersport BMW i8. Auto ale vydrželo jen chvíli, už je prý nabourané.

Senátor McCain: Putin je větší hrozbou pro svět než Islámský stát

Vlivný americký senátor John McCain se v rozhovoru pro australskou televizi ABC tvrdě opřel do Vladimira Putina. Ruský prezident podle něho představuje pro svět mnohem větší nebezpečí než teroristická organizace Islámský stát (IS). Dále pohrozil, že Senát bude požadovat sankce proti Moskvě kvůli údajnému ovlivňování prezidentských voleb v USA.

Pro dvouleté děti je pobyt ve školkách problematický, varuje psycholog

Umisťování dvouletých dětí do mateřských škol bude vždy problematické a z hlediska jejich vývoje nevhodné. Prohlásil to psycholog Václav Mertin. Školka jako instituce podle něj nemůže nahradit rodinné prostředí, které děti ve dvou letech potřebují. Pokud už rodiče musí dítě do školky dát, neměli by ho tam nechávat celý den, řekl.

Vznikne nový superregulátor v Ostravě? Nápad vzbuzuje rozpaky

Vláda si stále pohrává s myšlenkou sjednocení všech regulačních úřadů do jednoho. Návrh, podle kterého v roce 2023 vznikne Národní regulační úřad, mají nyní na stole dotčená ministerstva. Šéfka Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Alena Vitásková přišla s nápadem, aby bylo sídlo nového superregulátora v Ostravě.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies