VYBRAT REGION
Zavřít mapu

V pondělí začne proces s Radovanem Karadžičem

Haag – V pondělí začne v Haagu proces s bývalým vůdcem bosenských Srbů Radovanem Karadžičem.

25.10.2009
SDÍLEJ:

Srbští policisté v červenci zatkli hledaného Radovana Karadžiče, někdejšího vůdce bosenských Srbů, obviněného z válečných zločinů. Celá léta se skrýval v Srbsku pod maskou zarostlého alternativního léčitele. Foto: REUTERS/Handout

Před Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii (ICTY) se bude zodpovídat z údajných válečných zločinů, genocidy a zločinů proti lidskosti, jichž se měl dopustit během války v Bosně a Hercegovině v polovině devadesátých let. V případě usvědčení mu hrozí doživotní vězení.

Před několika dny Karadžić dopisem mezinárodnímu tribunálu oznámil, že se pondělního zahájení procesu odmítá zúčastnit, protože jeho obhajoba není připravena. Někdejší bosenskosrbský předák, který se chce hájit sám, již dříve několikrát žádal o odklad procesu, aby měl čas se na něj řádně připravit. Obžalovací spis má přes 900.000 stran. Nakonec se mu podařilo zahájení soudu o několik dní oddálit.

Proces označuje za politický a jakoukoliv vinu popírá. Dožadoval se také stažení všech obvinění, protože mu prý bývalý americký vyjednávač Richard Holbrooke v roce 1996 nabídl imunitu výměnou za to, že se stáhne z veřejného života. Soud žádost odmítl a poznamenal, že i kdyby takovou imunitu Karadžić dostal, tribunál by jí nebyl vázán. Holbrooke údajnou dohodu popřel.

Podle obžaloby nese Karadžić odpovědnost za vyhlazování a vraždy, věznění a vyhánění nesrbského obyvatelstva Bosny, kterých se od března 1992 do konce listopadu 1995 dopouštěli příslušníci srbských a bosenskosrbských sil. Je také odpovědný za ostřelování Sarajeva s cílem zabít a zastrašit civilní obyvatelstvo nebo za masakr Bosňáků (dříve Muslimů) ve Srebrenici v roce 1995.

Srbská policie dopadla Karadžiče loni v červenci v Bělehradě po třinácti letech na útěku. Po jeho zadržení jsou na svobodě už jen dva uprchlíci ze 161 osob, které byly u ICTY obviněny z válečných zločinů. Jedním z nich je bývalý velitel bosenskosrbské armády Ratko Mladić a druhým bývalý předák vzbouřených chorvatských Srbů Goran Hadžić.

Karadžić je nejvýznamnější osobnost, kterou se ICTY zabývá, s výjimkou bývalého jugoslávského prezidenta Slobodana Miloševiče. Ten v roce 2006 ještě před ukončením svého procesu zemřel.

Válku v Bosně, jež si podle odhadů vyžádala na 100.000 lidských životů, ukončila daytonská mírová dohoda v prosinci 1995. Země se poté vnitřně rozdělila na dva silně autonomní správní celky, muslimsko-chorvatskou Federaci Bosny a Hercegoviny a Republiku srbskou.

Autor: ČTK

25.10.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Škoda Kodiaq.
36

Škoda Kodiaq je hit. Na některé verze se čeká půl roku

V paneláku Na Borku v Jirkově hořelo. Plameny vyšlehly zřejmě po přechozím výbuchu.
2 13

Požár v jirkovském paneláku: Dva lidé zemřeli, hasiči evakuovali sto lidí

DOTYK.CZ

Drama v Africe. Ovládne ji islámský terorismus?

V posledních několika letech se některé oblasti afrického Sahelu, tedy pásma zemí zhruba od Mauretánie po Súdán, proměnily v hlavní bojiště proti mezinárodnímu terorismu. Zejména to platí o Nigeru.

Rakouskou star zabila sláva. Falco by oslavil šedesátku

Jako první německy zpívající interpret dobyl Ameriku. Liboval si v extrémech a měl sklon k přehánění. Jeho sláva byla vrtkavá a zářil krátce, přesto se stal jedním z největších umělců rakouské hudební scény 80. a 90. let.V neděli by Falco, občanským jménem Johann Hölzel, oslavil 60. narozeniny. Zemřel po autonehodě, která byla možná sebevraždou. Řidič autobusu byl odsouzen, Falco měl v sobě koktejl drog a alkoholu. Dožil se pouhých 40 let.

VIDEO: Legendární "vejtřaska" slaví, před 65 lety byl vyroben první prototyp

Před 65 lety, 18. února 1952, byl v pražských Vysočanech vyroben první prototyp terénního nákladního automobilu Praga V3S. Legendární "vejtřaska", jak se autu přezdívá, byla vojenským třítunovým speciálem, ale své místo si našla i v zemědělství nebo na stavbách.

Nizozemský publicista: Wilders volby vyhrál už před hlasováním

Klíčovým úkolem pro nizozemské politiky by měla být snaha zasypat příkopy, které se mezi občany vytvářejí v souvislosti s březnovými parlamentními volbami. Myslí si to nizozemský učitel a publicista s tureckými kořeny Halil Karaaslan. Krajně pravicová Strana pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse podle něj v zásadě vyhrála už před samotným hlasováním, neboť ostatním stranám dokázala vnutit svůj pohled na situaci v zemi a svou velmi vyhraněnou interpretaci problémů, s nimiž se teď Nizozemsko potýká.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies