Před Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii (ICTY) se bude zodpovídat z údajných válečných zločinů, genocidy a zločinů proti lidskosti, jichž se měl dopustit během války v Bosně a Hercegovině v polovině devadesátých let. V případě usvědčení mu hrozí doživotní vězení.

Před několika dny Karadžić dopisem mezinárodnímu tribunálu oznámil, že se pondělního zahájení procesu odmítá zúčastnit, protože jeho obhajoba není připravena. Někdejší bosenskosrbský předák, který se chce hájit sám, již dříve několikrát žádal o odklad procesu, aby měl čas se na něj řádně připravit. Obžalovací spis má přes 900.000 stran. Nakonec se mu podařilo zahájení soudu o několik dní oddálit.

Proces označuje za politický a jakoukoliv vinu popírá. Dožadoval se také stažení všech obvinění, protože mu prý bývalý americký vyjednávač Richard Holbrooke v roce 1996 nabídl imunitu výměnou za to, že se stáhne z veřejného života. Soud žádost odmítl a poznamenal, že i kdyby takovou imunitu Karadžić dostal, tribunál by jí nebyl vázán. Holbrooke údajnou dohodu popřel.

Podle obžaloby nese Karadžić odpovědnost za vyhlazování a vraždy, věznění a vyhánění nesrbského obyvatelstva Bosny, kterých se od března 1992 do konce listopadu 1995 dopouštěli příslušníci srbských a bosenskosrbských sil. Je také odpovědný za ostřelování Sarajeva s cílem zabít a zastrašit civilní obyvatelstvo nebo za masakr Bosňáků (dříve Muslimů) ve Srebrenici v roce 1995.

Srbská policie dopadla Karadžiče loni v červenci v Bělehradě po třinácti letech na útěku. Po jeho zadržení jsou na svobodě už jen dva uprchlíci ze 161 osob, které byly u ICTY obviněny z válečných zločinů. Jedním z nich je bývalý velitel bosenskosrbské armády Ratko Mladić a druhým bývalý předák vzbouřených chorvatských Srbů Goran Hadžić.

Karadžić je nejvýznamnější osobnost, kterou se ICTY zabývá, s výjimkou bývalého jugoslávského prezidenta Slobodana Miloševiče. Ten v roce 2006 ještě před ukončením svého procesu zemřel.

Válku v Bosně, jež si podle odhadů vyžádala na 100.000 lidských životů, ukončila daytonská mírová dohoda v prosinci 1995. Země se poté vnitřně rozdělila na dva silně autonomní správní celky, muslimsko-chorvatskou Federaci Bosny a Hercegoviny a Republiku srbskou.