VYBRAT REGION
Zavřít mapu

V USA sílí debata o stažení z Afghánistánu

New York - Ve Spojených státech po nedělním zabití vůdce teroristické sítě Al-Káida Usámy bin Ládina sílí debata o vojenském stažení z Afghánistánu.

4.5.2011 2
SDÍLEJ:

Po vojenském stažení z Afghánistánu volá například prominentní demokratický kongresman Barney FrankFoto: čtk

Volá po tom například prominentní demokratický kongresman Barney Frank. Hlavním důvodem amerického vojenského angažmá ve vzdálené středoasijské zemi podle něj bylo právě dopadení iniciátora útoků na USA z 11. září 2001. Nyní tak Spojené státy mohou vojenskou anabázi ukončit, tvrdí Frank a další zastánci zastavení afghánské války.

"Šli jsme tam, abychom dostali Usámu bin Ládina. A nyní jsme ho dostali. Myslím, že to posiluje mé stanovisko," řekl Frank. V pořadu televizní stanice CNN pak také podotkl, že Spojené státy by měly přestat "budovat stát" někde, kdo o to nestojí. Místo toho by se americká vláda měla zaměřit na domácí investice.

USA prostě podle Franka nemůžou ucpat každou "krysí díru", kde se ukrývají teroristé. Odkazoval přitom na Jemen a další státy, kde teroristická síť Al-Káida našla útočiště.

Podobné názory mají i někteří republikánští zákonodárci, jako třeba senátor Richard Lugar. Člen Sněmovny reprezentantů Dana Rohrabacher si navíc myslí, že USA by měly zrušit finanční pomoc Pákistánu. Islámábád podle něj považuje Američany za blázny a otevřeně spolupracuje s teroristy.
Volání po ukončení amerických bojových operací v Afghánistánu přichází v okamžiku, kdy v zemi přibývá amerických obětí. Stanice CBS News uvedla, že letos by jich mohlo být vůbec nejvíce za více než devět let trvání konfliktu. Do konce dubna v zemi zahynulo 117 amerických vojáků, o 11 více než loni. Celkem dosud v Afghánistánu padlo nejméně 1475 Američanů.

Bílý dům chce dodržet záměr

Bílý dům nicméně trvá na dodržení současného záměru, jímž je postupné stahování amerických a dalších jednotek ze země od letošního července do konce roku 2014. "Prezident (Barack Obama) ve velmi pečlivě zvažovaném plánu pro Afghánistán stanovil, že úkolem číslo jedna je rozbít a nakonec porazit Al-Káidu. Dostat bin Ládina byla součást tohoto plánu, ne však jediná," uvedl v úterý mluvčí Bílého domu Jay Carney.

Stažení v nejnovějším průzkumu veřejného mínění provedeném Peweovým výzkumným centrem podporuje 48 procent Američanů, zhruba stejně jako před měsícem. Tehdy jich bylo 50 procent. Vzrostl ale podíl lidí, kteří očekávají americký úspěch v konfliktu. Zatímco v prosinci jich bylo 49 procent, v současnosti je to 64 procent.

Válkou v Afghánistánu reagovaly Spojené státy v roce 2001 na neochotu hnutí Taliban vydat předáky teroristické organizace Al-Káida podezřelé z přípravy útoků z 11. září téhož roku. Nyní jde o nejdelší konflikt v americké historii. Obama jej označil za válku z nutnosti a po nástupu do funkce značně zesílil americké vojenské úsilí jak v Afghánistánu, tak v sousedním Pákistánu.

Autor: ČTK

4.5.2011 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:
Lubomír Zaorálek
4 15

Sobotka: Kandidátem ČSSD na Hrad by mohli být Zaorálek nebo Štěch

Kajínek po propuštění z vězení vyvolává mezi lidmi různé reakce. Jedni jej odsuzují, druzí jej považují za celebritu. Když ve čtvrtek odpoledne s přítelkyní nakupoval v brněnském univerzitním kampusu, lidé se s nim fotili a chtěli autogramy.
AKTUALIZOVÁNO
21 12

Lidé jsou skvělí. Přejí mi a věří, že jsem nevinný, řekl omilostněný Kajínek

Ruské velvyslanectví: Růžový tank pošpiňuje vzpomínku. Podpořilo přemalování

Členy vojenského klubu, kteří se o víkendu pokusili vrátit růžovému tanku IS-2 před červeným kostelem v Brně původní zelenou barvu, ve čtvrtek podpořilo velvyslanectví Ruské federace v České republice. Jeho zástupci se ohradili proti tvrzení Davida Černého, který tank přetřel na růžovo, že se jedná o symbol okupace z roku 1968.

Erdogan v bruselských kleštích. Jednal s Merkelovou i Macronem

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se musel v Bruselu na summitu NATO podívat přímo do očí těm, které v uplynulých měsících na dálku urážel. Setkal se s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a německou kancléřkou Angelou Merkelovou. I když s pohledem do očí má v případě Angley Merkelové prezident Turecka problémy. Při jednáních v únoru v Ankaře se turecký prezidnet očnímu kontaktu s kancléřkou v maximální možné míře vyhýbal.

Zase můžete cestovat. Soud pozastavil Trumpův protiimigrační dekret

Když na začátku svého vládnutí v Bílém domě omezil prezident Donald Trump vstup do země občanům zemí, kde převládá muslimské obyvatelstvo, postavili se proti jeho rozhodnutí nejen obyvatelé USA na protestních akcích. Své slovo řekl k naplnění Trumpových předvolebních slibů i soud.

AKTUALIZUJEME / AKTUALIZOVÁNO

V Bruselu bez rukaviček. Problémem bude Turecko, rozpočet, teror a možná i Rusko

Podle článku 5 zakládací listiny Severoatlantické aliance je útok na jednoho člena NATO útokem na celou alianci. To platilo bez výhrady v době studené války. Bude to platit i v éře nového amerického prezidenta Donalda Trumpa?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies