VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Válka ne, trápení Bosny ale ano

Sarajevo - Shodnout se na společné budoucnosti je v zemi těžký oříšek. A lidem to ubližuje.

22.10.2009 3
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: REUTERS/Fayaz Kabli

Zkuste smíchat islám a přidat do něj pořádnou hrst evropské kultury.

Jenže lidé v Bosně se cítí, že to, jací jsou – a co jim dějiny „namíchaly“ – jako by nikomu moc nechutnalo. Bosňáci (Muslimové) chtějí se svým evropanstvím a islámskou vírou být mostem mezi Východem a Západem. Jenže…

Strach z islámu

Když například režisérka Aida Begičová nastupuje do letadla, pohledy ostatních cestujících jí neustále připomínají strach lidí z islámu a jeho nepochopení.
Na filmové festivaly po celém světě létá v módním, ale výrazně islámském oblečení, v šátku a šatech, které sahají ke kotníkům a k zápěstím.

„Když nosíte šátek, lidé okamžitě předpokládají, že musíte být hloupá a prostá,“ vypráví 33letá žena, jejíž film Snijeg (Sníh) měl loni premiéru v Cannes. Celosvětový strach ze společného létání s muslimy se stal součástí všedního života nejen Begičové.

„Formovala mě evropská literatura, umění a hudba. Bach je stejně tak součástí mé identity jako muslimský básník Rúmí,“ vypráví.

Oddanost bosenských muslimů oběma světům ale dostává v posledních letech těžce zabrat. A poslední dny, kdy poblíž Sarajeva vrcholní politici země, ale i západních mocností, řeší budoucnost Bosny, nejsou výjimkou.

Evropa zradila

Lidé cítí, že je Evropa v letech 1992 až 1995 během války v Bosně a Hercegovině zradila a že se jich od té doby straní.

„Dokázali jsme, že je možné být obojí, muslim i Evropan. Chodíme na rockové koncerty, do divadla, ale také do mešit,“ vypráví 45letá rakouská Bosňanka Belkisa Bulutová. Nedávno list The Daily Telegraph napsal, že země stojí na pokraji války.

„V žádném případě to tak zlé rozhodně není. Tady nikdo do ruky zbraň nevezme. Proč, když chceme do EU a teď bojujeme i za to, abychom mohli do Evropy jezdit bez víz?“ ptá se sarajevský student Alexandar. Závidí Srbsku i Makedonii, že k nim je Evropa na první pohled vstřícnější. Dává jim nejen vizi, že jednou budou členy EU – a hlavně pro ně chystá bezvízový režim. „Když se nepodíváme ven a nedovolí nám otevřít oči, zbude tu pořád jen nacionalistické bahno,“ vzteká se na politiky Alexandar.

Ubližují sami sobě

Jenže Bosna ubližuje i sama sobě. Zástupci všech tří národů (Bosňané, Chorvaté a Srbové) sice říkají, že chtějí do EU, ale nedokážou se v těchto dnech za asistence mosností dohodnout na klíčové změně ústavy.

Je tu údajně největší politická krize za posledních čtrnáct let.

Země nemá premiéra ani řádnou vládu a všem nadřazen je tu představitel EU, který může vracet zákony i odvolávat politiky. Západ se netají přáním tohoto regenta z Bosny stáhnout, k čemuž je ovšem nutná ústavní reforma.

Jenže centrální vládu tu nikdo moc nechce a většina politiků si dělá nacionalistickou politiku na svém „etnickém písečku“.

Autor: Tomáš Procházka

22.10.2009 VSTUP DO DISKUSE 3
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Zdeňka Procházková.
4 6

Děti na internetu prodávají své nahé fotky a nabízí i sex, říká policistka

Ilustrační foto.
8

Účet koaličních náletů na Islámský stát: za tři roky zemřelo už 352 civilistů

Hokejisté padli s Ruskem po nájezdech. Přesto budějovický turnaj ovládli

Ve svém závěrečném vystoupení na Carlson Hockey Games prohráli hokejisté České republiky bez svých největších hvězd s Ruskem 3:4 po samostatných nájezdech, i tak potvrdili prvenství v turnaji.

AKTUALIZOVÁNO

Finanční zpráva prověřuje v Agrofertu nezdaněné Babišovy dluhopisy

Specializovaný finanční úřad si vyžádal od společnosti Agrofert podklady k veškerým dluhopisům, které firma vydala, řekl mluvčí podniku Karel Hanzelka. Prověřuje tak i dluhopisy, které od firmy koupil ministr financí Andrej Babiš (ANO).

Ukrajina zahájila stavbu obří hráze. Na Krym dál nepoteče voda

Úřady Chersonské oblasti na Ukrajině zahájily stavbu velké hráze, která by měla uzavřít přítok vody z Donu dál do Severokrymského kanálu a dál na Krym, který byl po volbách v roce 2014 připojen k Rusku. Kvůli okupaci této oblasti byly proti Rusku zavedeny ekonomické sankce.

Glyfosát? Povolujeme jej, sdělila Unie. Zemědělce to potěšilo

Herbicidní látka glyfosát, která se používá například na hubení plevele, není rakovinotvorná a zemědělci ji mohou dál používat. Definitivně to potvrdila Evropská agentura pro chemické látky.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies