VYBERTE SI REGION

Ve Finsku a Švédsku zaznamenali velký úspěch nacionalisté

Helsinky, Stockholm, Haag - Ve Finsku a Švédsku vyhrály volby do Evropského parlamentu tradiční vládní strany, značný úspěch ale zaznamenala krajní pravice. Švédští nacionalisté podle takřka konečných výsledků získali téměř deset procent hlasů a vůbec poprvé usednou v europarlamentu. Finští populisté budou mít dva europoslance místo dosavadního jednoho. Naopak favorizovaná nizozemská euroskeptická pravicová Strana pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse výrazný úspěch nezaznamenala, bude mít dále čtyři europoslance.

26.5.2014 4 AKTUALIZOVÁNO 26.5.2014
SDÍLEJ:

Volby. Ilustrační foto.Foto: Deník

Nejpopulárnější Švédská sociálnědemokra­tická dělnická strana získala důvěru 24,5 procenta voličů, což z dvacítky poslaneckých mandátů pro Švédsko bude znamenat šest křesel. Druzí s 15,2 procentem hlasů skončili Zelení, kteří budou mít tři europoslance. Stejný počet křesel připadne i vládní Umírněné koaliční straně, která získala 13,5 procenta hlasů. Na čtvrtém místě skončila Lidová strana, která bude mít dva europoslance.

Dva zástupce v europarlamentu bude mít i krajně pravicová formace Švédští demokraté, kteří získali 9,8 procenta hlasů. V roce 2009 měli přitom jen 3,3 procenta. Švédští populisté tak budou v europarlamentu vůbec poprvé.

Poprvé v evropském zákonodárném sboru usedne i švédská Feministická iniciativa, která získala jedno křeslo. Hnutí v předvolební kampani s heslem Vyměňte rasisty za feministky! vystupovalo jako protiváha krajní pravice. Naopak švédská Pirátská strana, která měla dva europoslance, nyní nebude mít žádného.

Úspěch i pravicových radikálů

Ve Finsku eurovolby vyhrála Národní koaliční strana (KOK), která získala podporu 22,6 procenta voličů. Pro jejího volebního lídra a současného ministra pro evropské záležitosti a zahraniční obchod Alexandera Stubba, který získal v hlasování nejvíce preferenčních hlasů, to znamená tři poslanecká křesla, tedy stejně jako ve volbách v roce 2009.

Tři poslanecké mandáty získalo s 19,7 procentem hlasů také centristické uskupení Finský střed.

Velký úspěch ale volby znamenaly pro pravicové radikály z formace Praví Finové. Voliči jim dle propočtů odevzdali 12,9 procenta hlasů, což je o tři procentní body více než před pěti lety. Strana byla ve Finsku považována již v roce 2009 za faktického vítěze eurovoleb, protože její lídr Timo Soini obdržel nejvíce preferenčních hla­sů.

Sociálně demokratická strana Finska získala ze 13 poslaneckých mandátů určených pro Finsko dva. Po jednom poslanci budou mít i Levicový svaz Finska, Svaz zelených a Švédská lidová strana, která zastupuje zájmy tamní početné švédské menšiny.

Více než 40 procent voličů

Nizozemské protiislámské PVV průzkumy předpovídaly značný nárůst popularity, který se ale nedostavil. Strana skončila druhá. Pět z 26 poslaneckých křesel, které Nizozemsko v novém europarlamentu bude mít, připadne křesťanským demokratům. Centristé z liberální strany Demokrati 66 získají čtyři poslanecké mandáty. Na konečné výsledky z Nizozemska, kde se volby konaly již ve čtvrtek, bude nutné počkat, neboť volební komise je podle Reuters zveřejní až později.

V Lotyšsku vyhrála středopravá formace Jednota se ziskem 46,19 procenta hlasů, což bude znamenat čtyři z osmi poslaneckých křesel. Po jednom europoslaneckém mandátu budou mít socialisté, unie zelených a agrárníků, nacionalisté a levicová strana Za lidská práva v jednotném Lotyšsku, která hájí zájmy menšin, zejména Rusů.

Estonské eurovolby podle předběžných výsledků vyhrála vládní Reformní strana (RE), která bude mít dva z šesti europoslaneckých mandátů. Po jednom křesle budou mít Estonská strana středu (EKK), Res Publica a Vlast (IRL) a Sociálnědemokra­tická strana (SDE). Do europarlamentu byl opětovně zvolen také Indrek Tarand, který kandidoval jako nezávislý.

Ve Finsku se k volbám dostavilo 40,9 procenta voličů, což je o 0,6 procentního bodu více než před pěti lety. Ve Švédsku volilo 48,9 procenta lidí, což je oproti roku 2009 o 5,1 pr­ocentního bodu více.

Autor: ČTK

26.5.2014 VSTUP DO DISKUSE 4
SDÍLEJ:

Veslařský svět v černém. V Mařaticích pohřbili nadějného veslaře Michala Plocka

Uherské Hradiště – S juniorským mistrem Evropy i mistrem světa dvaadvacetiletým Michalem Plockem se přišly v pondělí 5. prosince rozloučil na jeho poslední cestě zhruba dvě stovky známých, přátel a rodinných příslušníků do obřadní síně hřbitovu v Uherském Hradišti, Mařaticích. Talentovaný veslař a nástupce Ondřeje Synka byl 28. listopadu nalezen mrtvý v loděnici pražské Dukly, za níž vesloval.

Vědci zkoumají léčbu nočních můr a běsů i pomocí vůní

Klecany (u Prahy) - Vědci z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) v Klecanech u Prahy zkoumají léčbu nočních můr a běsů i pomocí vůní. Pracoviště je unikátní spektrem nabídky metod řešení poruch spánku, a to nejen v rámci ČR. Řada problémů se léčí nejen podáváním léků, ale zásadní jsou i psychoterapeutické postupy, říká vedoucí oddělení spánkové medicíny Jitka Bušková.

Technik z letounu s fotbalisty: Pád jsme nečekali, nikdo nekřičel

La Paz - Bolivijská vláda začala vyšetřovat podezření na nepravosti při udělení licence místní letecké společnosti LaMia, jejíž letoun minulý týden havaroval v Kolumbii s brazilskými fotbalisty. Příčinou neštěstí, při němž zemřelo 71 lidí, byl zřejmě nedostatek paliva. Informaci, že letadlo mělo udělat mezipřistání na dotankování, potvrdil dnes brazilské televizi Globo i přeživší technik Erwin Tumiri.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies