VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Ve Středozemním moři utonulo letos téměř 3500 uprchlíků

Ženeva - Ve Středozemním moři letos přišlo o život nejméně 3419 uprchlíků, kteří se přes vodu pokoušeli dostat za lepší budoucností do Evropy. Tragická bilance vyplývá ze zprávy, kterou dnes zveřejnil úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR). Podle úřadu je počet mrtvých rekordně vysoký. Rekordní je i počet lidí, kteří se k evropským břehům od ledna po moři dostali – bylo jich přes 207.000.

10.12.2014 36 AKTUALIZOVÁNO 10.12.2014
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: čtk

Dosud největší uprchlickou vlnu zažily země na jihu Evropy v roce 2011, kdy vypuklo tak zvané arabské jaro. Tehdy před konflikty na severu Afriky uprchlo 70.000 lidí, nyní bylo za jedenáct měsíců běženců třikrát více.

Zpráva UNHCR si všímá všech migrantů, kteří ze své domovské země prchali i po moři. Na celém světě jich letos takový způsob útěku zvolilo 348.000, 4270 z nich zahynulo. Z této statistiky je zjevné, že většina plaveb s ilegálními uprchlíky se uskutečnila právě ve Středomoří. Vůbec nejfrekventovanější je mořská trasa mezi Libyí a Maltou, na niž se vydalo 80 procent z běženců.

„Tyto údaje znamenají, že jsme letos byli svědky nové etapy: Evropa je vystavena množství konfliktů," sdělil mluvčí UNHCR Adrian Edwards. Do Evropy prý ještě nikdy přes moře nesměřovalo tolik uprchlíků. Lidé utíkají před boji v Libyi, na Ukrajině a také v Sýrii a Iráku. Z evropských států čelí uprchlické vlně hlavně Itálie. Letos tam dorazilo přes 60.051 Syřanů a 34.561 Eritrejců.

UNHCR ve své zprávě kritizuje imigrační politiku Evropské unie. Některé vlády se prý zaměřují hlavně na to, jak uprchlíky udržet mimo hranice svých zemí, místo na azylové právo. „To je omyl a chybná reakce v době, kdy tolik lidí prchá před válkou. Všechny země mají bezpečnostní obavy a vlastní imigrační politiku, ale jejich přístup by neměl vést ke zbytečné ztrátě dalších životů," řekl vysoký komisař pro uprchlíky António Guterres.

Mare Nostrum končí

O tom, jak obtížná situace je ve Středomoří, svědčí fakt, že jenom v listopadu bylo třeba poskytnout záchranu 8000 běžencům. Itálie v říjnu ohlásila, že končí operaci Mare Nostrum, díky níž se podařilo na moři zachránit desítky tisíc lidí. Itálie operaci zahájila po loňské tragédii, kdy u ostrova Lampedusa utonulo skoro 400 uprchlíků. Řím požadoval, aby břemeno pomoci uprchlíkům na moři sdílely i ostatní evropské státy, avšak marně. Některé z nich pouze přistoupily na účast v operaci Triton, v jejímž rámci je monitorována středomořská hranice zemí EU.

Guterres se domnívá, že se země musejí zaměřit na „skutečné a hluboké příčiny migrace". Mají se podle něj zajímat o „důvody, které vedou lidi k útěku a kvůli nimž nehledají azyl tam, kam se dostanou bezpečnějším způsobem". Dále pak chce, aby se hledal společný postup proti kriminálním živlům, které ze situace těží.

Zpráva UNHCR poskytuje také podrobnou statistiku úmrtí na dalších námořních uprchlických trasách. Frekventovanou únikovou cestou je Adenský záliv a Rudé moře, kudy míří Afričané zejména ze Somálska, Etiopie a Eritreje na Blízký východ. Bengálským zálivem v jihovýchodní Asii do bezpečí vydalo 54.000 lidí a 540 z nich přišlo o život. Většina z nich byli občané Bangladéše nebo Barmy a směřovali do Thajska či Malajsie. V Rudém moři a Adenském zálivu utonulo přes 240 lidí a v Karibiku přišlo o život sedm desítek lidí.

Autor: ČTK

10.12.2014 VSTUP DO DISKUSE 36
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Vladimír Mečiar
AKTUALIZOVÁNO
6

Sporné Mečiarovy amnestie. Slovenští poslanci otevřeli cestu k jejich zrušení

Mapa republiky
6

Na sněhovém poli Mapa republiky je téměř 10 metrů sněhu

Vyceněné zuby a vypoulené oči. Ronaldova busta terčem vtípků

Při slavnostním pojmenování letiště na Madeiře po Portugalci Cristianu Ronaldovi vzbudila velkou pozornost fotbalistova busta, která se stala terčem kritiky i mnoha internetových vtípků. Sochař Emanuel Santos hájí výtvor tím, že se řídil zadáním hvězdného útočníka Realu Madrid, a tvrdí, že sám Ronaldo byl s výsledkem spokojený.

AKTUALIZOVÁNO

Rusnok: Konec intervencí může nastat prakticky kdykoli

/ANKETA/- Konec režimu devizových intervencí může nastat kdykoliv po konci tzv. tvrdého závazku, tedy od dubna, řekl dnes guvernér ČNB Jiří Rusnok. Zároveň upozornil, že centrální banka již nebude zveřejňovat možné scénáře načasování konce kurzového závazku.

Sobotka zdůraznil nutnost kompromisů, aby se neopakoval brexit

/ANKETA/- Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) na dnešním společném jednání české a slovenské tripartity zdůraznil nutnost najít kompromis ohledně směrnice o vysílání pracovníků. Zasedání na zámku ve Štiříně u Prahy se předpisem zabývalo, účastníci ho kritizovali. Sobotka zdůraznil, že se země musejí v rámci Evropské unie navzájem poslouchat. Jinak mohou podle něj nastat další podobné zlomy, jako byl brexit, což by si nepřál.

Divoké ráno na dálnici D1: nehoda auta s kamionem i hořící motor

Nehoda osobního auta a kamionu zkomplikovala cestu do práce řidičům jedoucím ve čtvrtek ráno po dálnici D1 ve směru z Vyškova na Brno. Kvůli střetu dvou aut byla dálnice u obce Luleč na Vyškovsku na čas uzavřená a tvořily se kolony.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies