VYBERTE SI REGION

Vědci se přiblížili objevu univerzálního léku rakoviny

Filadelfie, USA – Američtí vědci udělali první krok na cestě kvývoji univerzálního léku proti rakovině. Podařilo se jim totiž zmapovat molekulovou strukturu enzymu, který uvětšiny typů rakoviny hraje klíčovouroli.

3.9.2008 1
SDÍLEJ:

Rakovinné buňky pod tomografem. Ilustrační foto.Foto: profimedia.cz

Po desítky let se vědci při boji se zhoubnými nádorovými onemocněními zaměřovali na enzym telomerázu, který je aktivní v devadesáti procentech nádorů. Konkrétním výsledkům však bránila nedostatečná znalost struktury telomerázy.

Tento problém eliminovali vědci z vědeckého ústavu Wistar Institut ve Filadelfii, kteří v posledním vydání prestižního časopisu Nature uveřejnili výzkum s detailním popisem telomerázy a procesů způsobujících stárnutí i rakovinné bujení.

Optimismus odborníků

Objev přesné struktury tohoto enzymu proto ve vědcích vyvolává značný optimismus, pokud jde o léčbu nádorových onemocnění.

„Telomeráza je ideálním terčem pro chemoterapii, protože je aktivní složkou téměř ve všech lidských nádorech, ale neaktivní ve zdravých buňkách. To znamená, že látka, která deaktivuje telomerázu, bude nejspíše lékem proti všem typům nádorových onemocnění, a to jen s malými vedlejšími účinky,“ citovala agentura BBC vedoucího výzkumu Emmanuela Skordalakese.

Podle Roba Newbolda, profesora z Brunel University v anglickém Uxbridgi, je studie velmi důležitým mezníkem v boji proti rakovině.
„Vtip je v tom, že můžete „nesmrtelné“ buňky opět změnit ve smrtelné tím, že zablokujete činnost telomerázy. Objev její struktury jistě pomůže vyvinout příslušné léky,“ uvedl Newbold.

Klíčový enzym

Enzym telomeráza je jakousi živou vodou pro tělní buňky, neboť umožňuje jejich dělení. Příroda se ale pojistila proti „nesmrtelnosti“ zdravých buněk, a to prostřednictvím telomerů, jakýchsi hraničních kamenů, které určují, kde daný chromozom – nositel dědičné informace – začíná a končí.

Při každém dělení buňky se telomery o něco zkrátí. Když dosáhnou kritické meze, při níž by přestaly fungovat jako jasně rozlišitelné předěly mezi chromozomy, buňka ztrácí schopnost dalšího dělení a odumírá. Pokud by se totiž dělila dál bez telomerů, nastal by zmatek – genetické informace by neměly začátek a konec a výsledkem by byly deformace.

Některé buňky, například kmenové buňky embrya, si ale potřebují zachovávat celou délku telomerů, a k tomu používají právě enzym telomerázu. Pokud však telomerázy využijí nádory ke svému ničím neomezenému bujení, nastává kritický problém.

Autor: Jiří Mach

3.9.2008 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Inkluze je zločin na dětech, říká Václav Klaus mladší

Havlíčkův Brod /ROZHOVOR/ - Má všeobecní vzdělání budoucnost? Je inkluze krok tím správným směrem? To byla hlavní témata přednášky, kterou v Havlíčkově Brodě nedávno připravil Okrašlovací spolek Budoucnost.

Manželé ze Kdyně se snažili zachránit život mladému sportovci. Bohužel marně

Hluboká - Silák z Hluboké zemřel za jízdy na kole. Jeho otec děkuje manželům Homolkovým, kteří bojovali o jeho život.

Starosta Pískové Lhoty na Nymbursku byl obviněn z rozkrádání obecních peněz

Písková Lhota /FOTOGALERIE/ - Zpronevěra a zneužití pravomoci úřední osoby. To jsou dva trestné činy, z nichž policie obvinila šestačtyřicetiletého starostu Pískové Lhoty na Nymbursku Radovana Staňka. Obecní peníze měl rozkrádat ve spolupráci s účetní obce.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies