VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Vědci se přiblížili objevu univerzálního léku rakoviny

Filadelfie, USA – Američtí vědci udělali první krok na cestě kvývoji univerzálního léku proti rakovině. Podařilo se jim totiž zmapovat molekulovou strukturu enzymu, který uvětšiny typů rakoviny hraje klíčovouroli.

3.9.2008 1
SDÍLEJ:

Rakovinné buňky pod tomografem. Ilustrační foto.Foto: profimedia.cz

Po desítky let se vědci při boji se zhoubnými nádorovými onemocněními zaměřovali na enzym telomerázu, který je aktivní v devadesáti procentech nádorů. Konkrétním výsledkům však bránila nedostatečná znalost struktury telomerázy.

Tento problém eliminovali vědci z vědeckého ústavu Wistar Institut ve Filadelfii, kteří v posledním vydání prestižního časopisu Nature uveřejnili výzkum s detailním popisem telomerázy a procesů způsobujících stárnutí i rakovinné bujení.

Optimismus odborníků

Objev přesné struktury tohoto enzymu proto ve vědcích vyvolává značný optimismus, pokud jde o léčbu nádorových onemocnění.

„Telomeráza je ideálním terčem pro chemoterapii, protože je aktivní složkou téměř ve všech lidských nádorech, ale neaktivní ve zdravých buňkách. To znamená, že látka, která deaktivuje telomerázu, bude nejspíše lékem proti všem typům nádorových onemocnění, a to jen s malými vedlejšími účinky,“ citovala agentura BBC vedoucího výzkumu Emmanuela Skordalakese.

Podle Roba Newbolda, profesora z Brunel University v anglickém Uxbridgi, je studie velmi důležitým mezníkem v boji proti rakovině.
„Vtip je v tom, že můžete „nesmrtelné“ buňky opět změnit ve smrtelné tím, že zablokujete činnost telomerázy. Objev její struktury jistě pomůže vyvinout příslušné léky,“ uvedl Newbold.

Klíčový enzym

Enzym telomeráza je jakousi živou vodou pro tělní buňky, neboť umožňuje jejich dělení. Příroda se ale pojistila proti „nesmrtelnosti“ zdravých buněk, a to prostřednictvím telomerů, jakýchsi hraničních kamenů, které určují, kde daný chromozom – nositel dědičné informace – začíná a končí.

Při každém dělení buňky se telomery o něco zkrátí. Když dosáhnou kritické meze, při níž by přestaly fungovat jako jasně rozlišitelné předěly mezi chromozomy, buňka ztrácí schopnost dalšího dělení a odumírá. Pokud by se totiž dělila dál bez telomerů, nastal by zmatek – genetické informace by neměly začátek a konec a výsledkem by byly deformace.

Některé buňky, například kmenové buňky embrya, si ale potřebují zachovávat celou délku telomerů, a k tomu používají právě enzym telomerázu. Pokud však telomerázy využijí nádory ke svému ničím neomezenému bujení, nastává kritický problém.

Autor: Jiří Mach

3.9.2008 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Jiří Kajínek, odsouzený vrah, míří 23. května po 23 letech na svobodu z věznice v Rýnovicích v Jablonci nad Nisou díky milosti, kterou mu udělil prezident Miloš Zeman. Na snímku Jiří Kajínek s jeho příznivci před branami věznice.
6 34

Komentář Stanislava Šulce: Jiří Kajínek Superstar

Zbigniew Brzeziński. Narozen v roce 1928 ve Varšavě, Polsko, zemřel v roce 2017 ve Falls Church ve Virginii, USA
4 5

Zemřel Zbigniew Brzeziński, vlivný hráč americké politiky 20. a 21. století

Václav Klaus: Lidé se o politiku zajímají, nezajímají je konkrétní politici

/VIDEO, FOTOGALERIE/- Hlas druhého českého prezidenta Václava Klause (75) byl v posledních dnech víc slyšet i na domácí scéně. Nejen kvůli vládním šarvátkám, ale i diky jeho nové knize Zničí nás klima nebo boj s klimatem. Zajímalo mě, jak vnímá současnou politickou scénu v Česku i zahraničí, co ho znepokojuje a zda očekává od letošních voleb do sněmovny nějaký fatální zlom v polistopadovém vývoji. V rozhovoru s Deníkem se Václav Klaus představil i jako pyšný otec syna, který má v ODS nakročeno ke slušné kariéře.

Můj soused zabiják: lidé z Bystrce Kajínka většinou vítají, cítí se i bezpečněji

Odsouzený a omilostněný dvojnásobný vrah Jiří Kajínek bydlí v brněnské Bystrci. Sousedům většinou nevadí.

OBRAZEM: Nejlepší fotografie týdne

Prohlédněte si nejpovedenější snímky našich fotografů, pořízené během uplynulého týdne.

Rekonstrukce atentátu se odehraje jinde než samotný útok

Na sobotu připadá výročí jednoho z nejvýznamnějších momentů druhé světové války – atentátu na Heydricha.Pětasedmdesát let od vyvrcholení operace s krycím názvem Anthropoid připomene dopoledne rekonstrukce operace, kterou bude komentovat badatel Jiří Padevět. Čas 10.25 odpovídá historii – nikoli však místo. Ukázka se neuskuteční poblíž tramvajové zastávky Vychovatelna (kde stojí i památník atentátu) ale nedaleko tramvajové zastávky U Kříže v Libni.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies