VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Vědci: Mozek odmítá negativní myšlenky

Londýn – Vědci objevili jeden z důvodů, proč si optimisti zachovávají pozitivní názor i navzdory tomu, že skutečnost je opačná.

11.10.2011
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Archiv Deníku

Mozek totiž velmi dobře zpracovává dobré zprávy o budoucnosti. Někteří lidé dokonce cokoli negativního prakticky ignorují a udržují si pozitivní pohled na svět, uvádějí autoři studie uveřejněné v odborném časopise Nature Neuroscience a dodávají, že optimismus má velký pozitivní dopad na zdraví.

Ze studie vědců z University College London vyplývá, že kolem 80 procent lidí jsou optimisté, i když se sami za takové nepovažují.

Odborníci hodnotili u 14 lidí úroveň jejich optimismu a testovali je scannerem na mozek. Předložili jim 80 „špatných zpráv“ – týkajících se mimo jiné rozvodu nebo rakoviny – a zeptali se jich, s jakou pravděpodobností tato skutečnost nastane. Pak jim řekli, jak reálné je to ve skutečném životě. Na konci sezení se jich znovu zeptali, jak vidí pravděpodobnost. Při odpovědích se projevil značný rozdíl v počtu optimistů v závislosti na tom, zda skutečnost byla dobrá nebo špatná zpráva.

Vedoucí výzkumu Tali Sharotová například u rakoviny stanovila pravděpodobnost jejího vzniku na 30 procent.

Pokud si dotázaný na začátku myslel, že toto riziko je 40 procent, na konci experimentu snížil vlastní riziko zhruba na 31 procent. Pokud ovšem pacienti původně považovali riziko za desetiprocentní, zvýšili ho na konci pokusu jen mírně, „připustili ho jen trochu, ale ne moc“.

Když byla zpráva pozitivní, bylo u všech lidí zaznamenáno více aktivity v předním mozkovém laloku, který je spojen se zpracováváním omylů. V případě negativní informace nejoptimističtější lidé měli nejméně aktivity v čelních lalocích, zatímco nejméně optimističtější lidé jí měli nejvíce.

To znamená, že mozek si vybírá, kterou informaci má poslouchat.

„Informace o tom, že kouření zabíjí lidi, nefunguje, protože lidé si myslí, že u nich riziko rakoviny je nízké,“ řekla Sharotová.

„Je to velmi fascinující práce mozku. Ukazuje na to, co je ve vědě o nervovém systému stále zřejmější, a to, že velká část mozkových funkcí podílejících se na rozhodování spočívá v testování a rozlišování předpovědi a skutečnosti. V podstatě všichni lidé jsou ´vědci´,“ soudí Chris Chambers z univerzity v Cardiffu.

„Navzdory tomu, jak důmyslné jsou nervové sítě, je poučné vidět, jak mozek bez ohledu na důkazy někdy přináší falešnou a příliš optimistickou odpověď. Optimismus má zřejmě velmi dobrý dopad na zdraví,“ dodal.

Autor: ČTK

11.10.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

David Rath.
17 21

Rath posílá prezidenta Zemana k Ústavnímu soudu

Trend, dobře známý například v Budapešti, představil v Brně Marek Fišer pod názvem Kološkopek.
2 3

Do Brna se řítí cyklohospoda. Lidé si vychutnají pivo při šlapání do pedálů

Děti zůstávají v ústavech. Může za to jejich vyšší věk i stávající krize rodiny

V boskovickém dětském domově momentálně žije čtyřiatřicet dětí. Pracovníci navíc čekají na dvě další, které se vrací od pěstounů. Stejně na tom bylo zařízení ústavní výchovy loni. Tak jako další na Vyškovsku i Blanensku potvrzuje celorepublikový fenomén – počet chovanců v ústavech se nedaří snižovat.

150 milionů korun. Tolik pošle Česko na pomoc s migrací

Česko letos pošle do zahraničí na pomoc uprchlíkům a státům čelícím migračním tlakům 150 milionů korun. Ministerstvo vnitro v tiskové zprávě uvedlo, že částku v rámci jeho koncepce pro asistenci uprchlíkům na dnešním jednání schválila vláda. Prvních 40 milionů korun z této částky by mělo jít na obnovu uprchlického tábora Azrak v Jordánsku.

Stánky ve Znojmě jsou prázdné. Trhovkyně: Nechci se učit novoty kvůli EET

Brambory, cibuli, jablka nebo třeba česnek od místních prodejců si mohli obyvatelé Znojma donedávna koupit na stáncích na Masarykově náměstí. Zhruba desítka prodejců zde nabízela zboží každé dopoledne vždy od pondělí do soboty. Nyní zůstala prodejní místa opuštěná, i když na konci března již vždy trhovci bývali na svých místech.

Výuka venku? Většina dětí i rodičů ji vítá

Učit se občas venku na čerstvém vzduchu místo mezi čtyřmi stěnami učeben? K tomu se kloní ve spoustě škol. Však venkovní učebny se dají využít od jara do podzimu. Jenže ne vždy je na jejich vybudování v městské či obecní kase hned dost peněz.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies