VYBERTE SI REGION

Vědci: Mozek odmítá negativní myšlenky

Londýn – Vědci objevili jeden z důvodů, proč si optimisti zachovávají pozitivní názor i navzdory tomu, že skutečnost je opačná.

11.10.2011
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Archiv Deníku

Mozek totiž velmi dobře zpracovává dobré zprávy o budoucnosti. Někteří lidé dokonce cokoli negativního prakticky ignorují a udržují si pozitivní pohled na svět, uvádějí autoři studie uveřejněné v odborném časopise Nature Neuroscience a dodávají, že optimismus má velký pozitivní dopad na zdraví.

Ze studie vědců z University College London vyplývá, že kolem 80 procent lidí jsou optimisté, i když se sami za takové nepovažují.

Odborníci hodnotili u 14 lidí úroveň jejich optimismu a testovali je scannerem na mozek. Předložili jim 80 „špatných zpráv“ – týkajících se mimo jiné rozvodu nebo rakoviny – a zeptali se jich, s jakou pravděpodobností tato skutečnost nastane. Pak jim řekli, jak reálné je to ve skutečném životě. Na konci sezení se jich znovu zeptali, jak vidí pravděpodobnost. Při odpovědích se projevil značný rozdíl v počtu optimistů v závislosti na tom, zda skutečnost byla dobrá nebo špatná zpráva.

Vedoucí výzkumu Tali Sharotová například u rakoviny stanovila pravděpodobnost jejího vzniku na 30 procent.

Pokud si dotázaný na začátku myslel, že toto riziko je 40 procent, na konci experimentu snížil vlastní riziko zhruba na 31 procent. Pokud ovšem pacienti původně považovali riziko za desetiprocentní, zvýšili ho na konci pokusu jen mírně, „připustili ho jen trochu, ale ne moc“.

Když byla zpráva pozitivní, bylo u všech lidí zaznamenáno více aktivity v předním mozkovém laloku, který je spojen se zpracováváním omylů. V případě negativní informace nejoptimističtější lidé měli nejméně aktivity v čelních lalocích, zatímco nejméně optimističtější lidé jí měli nejvíce.

To znamená, že mozek si vybírá, kterou informaci má poslouchat.

„Informace o tom, že kouření zabíjí lidi, nefunguje, protože lidé si myslí, že u nich riziko rakoviny je nízké,“ řekla Sharotová.

„Je to velmi fascinující práce mozku. Ukazuje na to, co je ve vědě o nervovém systému stále zřejmější, a to, že velká část mozkových funkcí podílejících se na rozhodování spočívá v testování a rozlišování předpovědi a skutečnosti. V podstatě všichni lidé jsou ´vědci´,“ soudí Chris Chambers z univerzity v Cardiffu.

„Navzdory tomu, jak důmyslné jsou nervové sítě, je poučné vidět, jak mozek bez ohledu na důkazy někdy přináší falešnou a příliš optimistickou odpověď. Optimismus má zřejmě velmi dobrý dopad na zdraví,“ dodal.

Autor: ČTK

11.10.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Ústavní soud ve středu rozhodne o stížnosti vyhoštěného Iráčana

Brno - Ústavní soud (ÚS) ve středu vyhlásí nález s přímou vazbou na uprchlickou krizi a právní úpravu azylu v Česku. Rozhodne o stížnosti Iráčana zajištěného loni v listopadu a brzy poté vyhoštěného do vlasti. České orgány se podle stížnosti vůbec nezabývaly jeho obavami z mučení a násilí. Policie údajně také nezohlednila jeho úmysl požádat o mezinárodní ochranu.

Při náletech v syrské provincii Idlib zahynulo nejméně 46 lidí

Damašek - Při několika náletech v syrské provincii Idlib, ovládané z velké části povstalci, zahynulo dnes nejméně 46 lidí. Většina mrtvých jsou civilisté, uvedli opoziční aktivisté ze Syrské organizace pro lidská práva (SOHR), která situaci v zemi monitoruje z Británie.

Z izraelského nákupu ponorek prý bude profitovat i Írán

Tel Aviv - Aféra kolem nákupu dalších tří ponorek pro izraelskou armádu nabrala nové obrátky. Objevily se totiž informace, že v německé společnosti ThyssenKrupp, která je měla dodat, má podíl i úhlavní nepřítel židovského státu Írán. Informovala o tom agentura AFP.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies