VYBERTE SI REGION

Vědci rozluštili genom člověka, který žil před 45.000 lety

Washington – Vědcům se podařilo rozluštit genom člověka, který žil před 45.000 lety. Informoval o tom list The Washington Post s odvoláním na studii zveřejněnou v nejnovějším vydání časopisu Nature. Je to vůbec nejstarší lidský genetický kód, který byl kdy dešifrován.

24.10.2014 9
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: Archiv

Doposud nejstarší dekódovaný lidský genom byl o více než 20.000 mladší. Vzorky, s nimiž výzkumníci pracovali, pocházejí ze stehenní kosti muže, který žil před 45.000 lety v oblasti Sibiře, nedaleko dnešní osady Usť-Išim. Jedná se o nejstaršího člověka moderního typu, jehož pozůstatky se dochovaly mimo Afriku a Blízký východ.

„Stehenní kost dotyčného muže poskytla množství genetických informací srovnatelné s tím, co víme o současných lidech," uvedla Janet Kelsoová z Ústavu evoluční antropologie Maxe Plancka v Lipsku. „Nyní máme představu o příbuznosti lidí žijících před 45.000 lety a lidí současných," dodala.

Kelsoová se svými kolegy mimo jiné porovnávala, kolik procent DNA neandertálců obsahuje genom muže žijícího před 45.000 lety u Usť-Išimu a genom současných lidí, aby dokázala přesněji určit, kdy se naši přímí předkové a neandertálci zkřížili.

Homo sapiens neanderthalensis žil v Evropě a v západních oblastech Asie asi před 300.000 lety až do svého vymizení na Iberském poloostrově před 28.000 lety. Člověk moderního typu pochází podle dnes nejpřijímanějších teorií z Afriky, kde vznikl před necelými 200.000 lety, a posléze se přemístil i do Evropy. Odhady doby křížení byly doposud velmi vágní, uvádělo se období před 37.000 až 86.000 lety.

Křížení lidí moderního typu a neandertálců

Odborníci z lipského ústavu zjistili, že procento genetické informace neandertálského původu u dnešních lidí a člověka od Usť-Išimu je prakticky stejné. To podle expertů naznačuje, že ke křížení došlo předtím, než žil člověk, jemuž patřily zkoumané pozůstatky. Vzhledem k tomu, že se ale usťišimský člověk narodil podstatně blíž době genetického prolínání, mohli Kelsoová a její kolegové vyčíst z jeho DNA přesnější časový rámec. Lidé moderního typu a neandertálci se podle nich zkřížili 7000 až 13.000 let před tím, než se objevil člověk od Usť-Išimu, tedy před 50.000 až 60.000 roky.

Možná nejzajímavější na celé studii je ale lokalita, kde byly pozůstatky dotyčného muže odhaleny. Kelsoová připomněla, že již dříve byly v této sibiřské oblasti nalezeny nástroje z období, kdy žil muž od Usť-Išimu a které jsou podle všeho lidským výtvorem – toto je ale zřejmě první přímý důkaz toho, že zdejší oblast před 45.000 lety obývali moderní lidé.

Autor: ČTK

24.10.2014 VSTUP DO DISKUSE 9
SDÍLEJ:

POHLEDEM DENÍKU: Zeman a jeho lidé. Co se děje na Hradě?

Odchod vrchního protokoláře Jindřicha Forejta spustil lavinu otázek ohledně toho, jak to vlastně na Pražském hradě chodí.

Kapra na Vánoce koupíte on-line

Orlickoústecko, Svitavsko – Kapr s bramborovým salátem je vánoční klasika. Na kolik letos štědrovečerní večeře vyjde? Kilo šupináče v regionu koupíte pod 90 korun. Ulovit si ho můžete dokonce v „on-line rybníku", Plundrovo rybářství z Dlouhoňovic totiž nabízí on-line objednávku.

Polská medvědice rozbila skrytou kameru, která ji natáčela

Varšava - Se zjevným potěšením se medvědice válela v čerstvě napadlém sněhu v pohoří Bieszczady na jihovýchodě Polska - než si všimla, že ji při dovádění natáčí skrytá kamera. Fotopast vzápětí rozbila.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies