VYBERTE SI REGION

Vědci: Zima je zdraví a životu nebezpečnější než horko

Londýn – Chladné počasí je zdraví a životu mnohem nebezpečnější než horko. Zjistil to mezinárodní tým vědců zkoumající 74 milionů úmrtí ve 13 zemích světa mezi lety 1985 až 2012. Mírné vychýlení teplot od průměru je přitom překvapivě nebezpečnější než teplotní extrémy.

21.5.2015 12
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Deník/Sonnek Pavel

Studii zveřejněnou v aktuálním čísle lékařského odborného časopisu The Lancet vypracoval vědecký tým pod vedením Antonia Gasparriniho z londýnského institutu pro výzkum hygieny a tropických nemocí. Tým uváděl údaje o úmrtí do souvislosti s ideální teplotou v té které zemi. Chladnější počasí přitom údajně mohlo za úmrtí lidí dvacetinásobně častěji než nadměrné teplo.

Podle autorů jde o dosud nejrozsáhlejší studii zabývající se souvislosti mezi teplotou a zdravím. Evropu v analýze zastupovaly Itálie, Španělsko, Švédsko a Británie. Jiní vědci ale varovali před příliš nekritickým přijímáním výsledků studie. Ta totiž prý nezohlednila faktory, jako jsou stáří, zdravotní stav, majetnost lidí nebo znečištění ovzduší.

Přílišné teplo zatěžuje především srdce a krevní oběh. Nadměrná zima pak podle vědců přináší navíc riziko onemocnění dýchacích cest a oslabení imunity.

Extrémní teploty

Zima byla podle studie odpovědná za 7,29 procenta úmrtí, zatímco teplo za 0,42 procenta. Extrémní teploty – ať už mrazy, nebo vedra – přitom byly příčinou relativně malého počtu úmrtí. Většina úmrtí souvisejících s počasím totiž nastala v poněkud horkých, ale hlavně v trochu příliš chladných dnech.

Například v Madridu nejčastěji tito lidé umírali při osmi stupních Celsia, druhá nejnebezpečnější teplota pak byla 25 stupňů. Extrémní teploty, kolem nuly a nad 30 stupňů, pak na úmrtnost neměly velký vliv.

Ideální teplota pro zdraví například ve Španělsku je podle shromážděných dat 22 stupňů.

Gasparrini a jeho spolupracovníci se domnívají, že zdravotní systémy by neměly jako riziko vnímat pouze extrémní teploty. Před jejich častějším výskytem ale varují klimatologové. Například jenom v roce 2003 zemřely během vlny veder v Evropě desetitisíce lidí.

Autor: ČTK

21.5.2015 VSTUP DO DISKUSE 12
SDÍLEJ:
Ilustrační foto.
AKTUALIZOVÁNO

Pád vrtulníku pár kilometrů od zavaleného hotelu si vyžádal šest mrtvých

Petra Kvitová
AKTUALIZOVÁNO
28 5

Případ tenistky Kvitové: šlo o vydírání

Prezident nevylučuje, že podá kárnou žalobu kvůli kauze Rath

Třemošná - Prezident Miloš Zeman dnes nevyloučil, že podá kárnou žalobu na soudce, který v korupční kauze Davida Ratha rozhodl o nezákonnosti pořízených odposlechů. "I prezident má právo podat kárnou žalobu v případě, kdy soudce pochybí. A já nevylučuji, že právě v této kauze této kárné žaloby využiji," řekl Zeman na setkání s obyvateli v Třemošné u Plzně.

Iráčtí uprchlíci, kteří žijí v Českém Těšíně, našli práci

Český Těšín - Pro všechny dospělé irácké křesťanské uprchlíky, kteří loni přijeli do Moravskoslezského kraje a nakonec se usídlili v Českém Těšíně na Karvinsku, se podařilo najít práci. V kraji z původních čtyř rodin nakonec zůstaly tři, celkem 13 lidí, řekla dnes novinářům Zuzana Filipková ze Slezské diakonie, která křesťanským uprchlíkům pomáhá s integrací.

Proč republika nekončí u Ostravy? Před 98 lety Češi uspěli v bitvě o Těšínsko

Sotva oschla krev první světové války, už se prolévala nová. Česko-polským Těšínskem se během sedmi dnů přehnal konflikt, díky němuž dnes v Bohumíně, Karviné nebo Třinci mluvíme česky.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies