VYBERTE SI REGION

Velvyslanec: Na Ukrajině nelze očekávat jakoukoliv vojenskou reakci aliance

Praha /ROZHOVOR, INFOGRAFIKA/ - Naše armáda je vnímána jako vysoce kvalitní člen klubu, říká český velvyslanec při NATO Jiří Šedivý.

12.3.2014 6
SDÍLEJ:

Český velvyslanec při NATO Jiří Šedivý.Foto: ARCHIV/Jiří Šedivý

Ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk by rád svou zemi viděl co nejrychleji jako člena NATO. Je to reálné? V jakém časovém horizontu?
Ukrajina byla aspirantem na členství do roku 2010, po volbách které tehdy vyhrál pozdější prezident Janukovyč ale země vyhlásila takzvaný neblokový statut s tím, že chce rovnoměrně vyvažovat svou politiku mezi Ruskem a Západem. Pokud nové ukrajinské vedení vzešlé z voleb bude znovu usilovat o členství, NATO na to zareaguje v rámci svých obvyklých postupů. Přijetí do NATO ale vyžaduje splnění řady pevně daných podmínek. V žádném případě se proto nedá očekávat, že by aliance otevřela své brány Ukrajině v blízké době.

Dá se ten časový horizont odhadnout alespoň řádově?
Nedá. Není to přitom jen otázka stavu ukrajinské ekonomiky nebo armády, ale základního ústavního uspořádání. Ve chvíli kdy se část země odtrhuje, jakkoliv to mezinárodní společenství neuzná, je tu zkrátka příliš mnoho otazníků. Dokonce si i myslím, že Ukrajina teď bude mít jiné priority – například hospodářskou a politickou stabilizaci.

NATO v reakci na ruské angažmá na Krymu zrušilo společná jednání na úrovni štábů a pohrozilo přehodnocením společných projektů s Moskvou. Jsou nějaké signály, že by to mohlo mít nějaký reálný účinek?
Je to odpověď na chování Ruska, která je součástí širší reakce mezinárodního společenství. Zatím není možné měřit, které reakce z toho širokého spektra mají nějaký konkrétní dopad. Tím spíš, že některé, jako sankce ze strany EU, se teprve chystají.

Miloš Zeman mluvil o tom, že k zajištění dodržování dohod vyjednaných „měkkou silou" je občas nutné použít „tvrdou sílu". Je Západ v tomto případě zcela odkázán jen na měkkou sílu diplomacie?
Nepředbíhejme událostem. Řekli jsme, že je to porušení řady mezinárodních dohod a úmluv a že to znamená určité ohrožení euroatlantické oblasti. Ale nikdy nezaznělo, že jde o přímé ohrožení NATO. Nelze očekávat jakoukoliv obrannou nebo vojenskou reakci, když jde o zemi, která je sice důležitým partnerem, ale není členem a nevztahuje se na ní záruka kolektivní obrany. Není důvod, aby NATO proti Rusku chrastilo zbraněmi.

Jako chrastění zbraněmi ale může Moskva vnímat americké vyslání stíhaček do Polska a do Litvy nebo torpédoborce do Černého moře. Odráží to rozdílný přístup USA a zemí EU k ukrajinské krizi?
Je to reakce USA v rámci jejich dvoustranných vztahů s jejich spojenci. Aliance ale sdružuje 28 spojenců a její kroky jsou odrazem maximálního možného kompromisu.
Rusko podobně jako při invazi do Gruzii v roce 2008, kdy se odtrhla Abcházie a Jižní Osetie vytvořilo novou geopolitickou realitu, která komplikuje život zemím, které se chtějí vymanit z ruské sféry vlivu. V případě Krymu je to navíc komplikované z historického hlediska a pro Rusko jde o důležité strategické území. Myslím, že hlavním cílem Ruska je oslabit Ukrajinu a možná i potrestat její západní část, která usilovala o sblížení s EU.

Co by pro aspirace Ukrajiny na členství v NATO znamenalo, kdyby na jeho území vzniklo podobné území, jako je současné Podněstří nebo Jižní Osetie?
Je to pochopitelně zcela zásadní komplikace a myslím, že i to je jeden z cílů současné ruské kampaně proti územní celistvosti, politické nezávislosti a státní suverenitě Ukrajiny.

Vlivný americký senátor John McCain v souvislosti s děním na Ukrajině zmínil možnost obnovení projektu protiraketové obrany v Česku a v Polsku. Je to něco, co je zcela mimo realitu?
Protiraketová obrana přece není namířená proti Rusku. Vždycky jsme to tvrdili a různými způsoby a technickými analýzami to také dokazovali. Názor senátora McCaina také není názorem současné americké administrativy. A NATO navíc pokračuje v projektu protiraketové obrany v rámci nového konceptu, který nepočítá s vybudováním stálých součástí protiraketové obrany v Česku.
Je to pouze doporučení, které vyplývá z dlouhodobé praktické zkušenosti, že je potřeba určitý objem prostředků k tomu, aby se mohly udržet a rozvíjet obranné schopnosti. Další věc je ovšem to, jak se ty prostředky vynakládají. Měli jsme členy NATO, kteří dávali i více než čtyři procenta HDP na obranu, ale jejich přínos alianci tomu neodpovídal.

Je nějaká cesta, jak zabránit tomu, aby v rámci NATO nepřibývalo „černých pasažérů" – zemí, které využívají výhod, ale přispívají na obranu jen málo?
NATO je mezivládní organizací suverénních států, takže vynutitelné to být nemůže. Cestou ven je jen to, aby státy, které jsou hluboko pod průměrem, zařadily bezpečnost mezi své priority. Možná by bylo možné to spojit s hospodářským růstem a zvyšovat výdaje na obranu podle něj, pokud by nastal. ČR se nepodfinancování armády silně týká. Ze solidního průměru jsme se během posledních pěti let propadli až někam na chvost.

Jak se za posledních 15 let změnilo postavení ČR v rámci NATO?
ČR patří k zemím, které berou své závazky vážně. I v době rozpočtové nouze se snažíme maximálně prioritizovat investice do vojenských schopností. Armáda se zmenšila, ale zprofesionalizovala se a dvě třetiny příslušníků české armády prošlo zahraničními operaci. Jejich kvalita je vysoká a jsme také tak vnímáni. Podstatné je také to, že ČR je za stolem elitního klubu Západu. Nechci být patetický, ale je to i civilizační záležitost. To, že jsme se zúčastnili řady operací, mělo podle mě zásadní vliv na vnímání otázek mezinárodní bezpečnosti v očích veřejnosti. Ve společnosti se také velmi zvedla prestiž profesionálních vojáků. ČR má díky NATO největší bezpečnostní záruky v historii. To by ale nemělo znamenat, že budeme rezignovat na obranu a povezeme se jako černý pasažér.

Nato

Autor: Martin Dohnal

12.3.2014 VSTUP DO DISKUSE 6
SDÍLEJ:

Do chřtánu vulkánu: geologové kopnou do sopky i příští rok

Cheb – Vyhloubit několik metrů dlouhou štolu a nechat veřejnost nahlédnout do chřtánu vulkánu. To je projekt, na kterém už několik měsíců pracuje Geofyzikální ústav Akademie věd v Praze. Geologové už dokonce část bývalé štoly z 19. století ve vyhaslé sopce Komorní hůrka vyhloubili. Nyní už je jasné, že projekt bude zdárně pokračovat i v příštím roce, kdy na něj Akademická rada Akademie věd věnuje dalších 200 tisíc korun.

Protikuřácký zákon má Kalousek za další regulaci živnostníků

Praha - Předseda opoziční TOP 09 Miroslav Kalousek má dnes schválený protikuřácký zákon za další regulaci podnikání. Novinářům ve Sněmovně řekl, že za normálních okolností by pro normu hlasoval, dnes ale postupoval opačně kvůli tomu, že jde o další z regulačních opatření namířených kabinetem ČSSD, ANO a KDU-ČSL proti živnostníkům. Sněmovní klub jeho strany neměl k hlasování stanoven jednotný postup.

Trump vybral za ministra práce šéfa fastfoodového řetězce

Washington - Budoucí americký prezident Donald Trump chce do čela ministerstva práce dosadit ředitele fastfoodového řetězce Andrewa Puzdera. Trumpův štáb to ve čtvrtek oznámil v tiskové zprávě. Puzder stojí v čele společnosti CKE Restaurants Holdings, na volební kampaň newyorského miliardáře přispěl v květnu částkou 150.000 dolarů (3,8 milionu Kč).

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies