Chávezovo rozhodnutí ale podle pozorovatelů postrádá ekonomickou logiku. Venezuela má nejvyšší inflaci v Latinské Americe a není schopna se s ní vypořádat. Ekonomiku v poslední době drží nad vodou pouze příjmy z prodeje ropy a vládní výdaje.

Spolu se zvýšením minimální mzdy Chávez oznámil, že do roku 2010 by se mělo ve Venezuele pracovat jen šest hodin denně. Nyní má pracovní den osm hodin.

"Venezuelští pracovníci si zaslouží to nejlepší z nejlepšího," hlásal levicový prezident. Venezuela si k oznámení podobných opatření vybírá právě takové dny, jako jsou prvomájové oslavy nebo jiné svátky, které mají symbolizovat oslavy práv pracujících.

Většina Venezuelanů jsou chudí lidé, kteří Cháveze považují za svého šampiona. Zvýšení minimální mzdy, nebo podobné kroky, Chávezovu popularitu mezi chudými ještě upevní. Chávez spolu se zvýšením minimální mzdy oznámil i další opatření, včetně převzetí kontroly nad ropnými projekty kolem řeky Orinoco, anebo zrušení členství v MMF a Světové bance.

Ekonomové se obávají, že zvýšení minimální mzdy situaci v zemi ještě zhorší, protože růst nákladů na pracovní sílu zhoršuje stav výrobního sektoru. Venezuelané jsou navíc známí tím, že když dostanou více peněz, většinou je utrácejí, místo aby je spořili. Tlak na růst inflace tak ještě více podpoří.

Pokud by se vzal v úvahu oficiální směnný kurz 2150 bolívarů za dolar, Venezuela by podle vládních činitelů byla v Jižní Americe zemí s nejvyšší minimální mzdou. V zemi se ale používá převážně neoficiální kurz, který je až o 50 procent slabší. Při tomto zohlednění už by Venezuele prvenství nepatřilo.