VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Věřící nemusejí do kostela, modlitby nabízí i automat

Berlín - Za slovem božím už nemusejí věřící v Německu jen do kostelů. K rozjímání mohou využít i modlitebních automatů, které dnes stojí v Berlíně, Frankfurtu nad Mohanem a donedávna v Drážďanech. Budky připomínající spíše kabiny na pasové fotky mají v repertoáru na 300 modliteb v 65 jazycích.

5.9.2011 4
SDÍLEJ:

Za slovem božím už nemusejí věřící v Německu jen do kostelů. K rozjímání mohou využít i modlitební automaty, které mají v repertoáru na 300 modliteb v 65 jazycích.Foto: ČTK

Čeština mezi nimi zatím chybí. Jejich tvůrce však do budoucna počítá i s ní a nevylučuje, že by se v rámci plánované expanze do zahraničí mohl jeden takový moderní minikostel objevit třeba v Praze.

Berlínský modlomat (v němčině Gebetomat) je v nákupní hale Arminiovy tržnice za radnicí čtvrti Tiergarten. Svou červenou barvou splývá s rudou cihlovou stěnou, u níž stojí zcela mimo hlavní obchodní ruch, a náhodný kolemjdoucí ho tak zaznamená až díky bílé svítící stříšce nebo zcela netržním zvukům, které se linou z jeho útrob.

„Dobrý den, vítejte v modlomatu,“ zdraví uklidňující ženský hlas návštěvníka, který veden touhou slyšet slovo boží nebo jen čistě ze zvědavosti usedne do nepříliš prostorné krabice na plastovou stoličku před modrý displej a dotkne se ho. Na obrazovce se před ním rozbalí nabídka světových náboženství, jimiž se může proklikat až k modlitbě, kterou chce slyšet.

Otčenáš i exotičtější příspěvky

Vedle známého Otčenáše, jenž je zde ve více než desítce jazykových verzích včetně korejštiny a indonéštiny, muslimských pátečních modliteb nebo židovských sabatových písní naleznou zájemci v automatu i mnohem exotičtější příspěvky, jako jsou zpěvy tibetských mnichů, rituální písně domorodců ze Šalamounových ostrovů či náboženské texty kontroverzních scientologů.

„Mým hlavním kritériem při výběru bylo, aby ukázal co největší pestrost a byl co nejvíce internacionální. Že tam není čeština, mě mrzí, ale pracuji na rozšíření archivu a určitě se tam objeví český Otčenáš,“ řekl tvůrce modlomatu Oliver Sturm.

„Zajímalo mě to napětí mezi naším zautomatizovaným světem a intimitou soukromé modlitby,“ vysvětluje dvaapadesátiletý berlínský umělec myšlenku svého vynálezu, který vnímá současně jako umělecký a osvětový projekt. Nápad dostal v roce 1999 v newyorském metru, kde slyšel mluvit podobný stroj. Začal uvažovat, jaké by to bylo, kdyby odříkával modlitby. Před třemi roky takový přestavěný automat na fotografie poprvé představil veřejnosti.

Všechny modlitby jsou zdarma

Původně ho zamýšlel jako placenou službu, jak dokládá otvor na vhazování mincí po straně dotykové obrazovky. Jeden Otčenáš vyšel na 50 centů (12 korun). Nyní je ale otvor přelepený a všechny modlitby jsou zdarma.

„Byla to taková umělecká provokace narážející na to, že náš svět zašel už tak daleko, že vyrábí automaty, v nichž se musí za duchovní věci platit,“ popisuje Sturm. Před umístěním na Arminiovu tržnici ho ale načas postavil do berlínské SOS dětské vesničky a jelikož nechtěl, aby děti za používání platily, systém deaktivoval.

Jaký mají na modlomat názor Němci?

„Je to úplně praštěný,“ mávl rukou jeden z prodavačů v okolních stáncích. „Náhrada za kostel to není, ale pokud to lidem pomáhá se v modlitbách najít, tak proč ne,“ neodsuzuje ho naopak evangelický farář Martin Germer.

Sám Sturm má prý převážně pozitivní reakce. „Je hodně lidí, kteří se nejprve smějí a říkají, co je to za bláznivý nápad. Ale pak si sednou dovnitř a převládne zájem o všechna ta náboženství. Je jen málo takových, kteří jsou skeptičtí nebo vyloženě kritičtí,“ tvrdí tvůrce, který nyní pracuje na anglické verzi, jež poputuje do Manchesteru.

V budoucnu by svůj automat chtěl představit také v New Yorku a v Japonsku; zájemce už má prý z Dubaje. „Jeden modlomat bych rád dostal i do Prahy. Myslím, že by to bylo zajímavé,“ poznamenal v narážce na dobře známý ateismus Čechů. V nejbližší době by ho ale rád viděl na některém z berlínských letišť.

Čtěte také: Radnímu vadí hlasité modlitby nesoucí se městem

Autor: ČTK

5.9.2011 VSTUP DO DISKUSE 4
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Lubomír Zaorálek
5 15

Sobotka: Kandidátem ČSSD na Hrad by mohli být Zaorálek nebo Štěch

Kajínek po propuštění z vězení vyvolává mezi lidmi různé reakce. Jedni jej odsuzují, druzí jej považují za celebritu. Když ve čtvrtek odpoledne s přítelkyní nakupoval v brněnském univerzitním kampusu, lidé se s nim fotili a chtěli autogramy.
AKTUALIZOVÁNO
21 12

Lidé jsou skvělí. Přejí mi a věří, že jsem nevinný, řekl omilostněný Kajínek

Ruské velvyslanectví: Růžový tank pošpiňuje vzpomínku. Podpořilo přemalování

Členy vojenského klubu, kteří se o víkendu pokusili vrátit růžovému tanku IS-2 před červeným kostelem v Brně původní zelenou barvu, ve čtvrtek podpořilo velvyslanectví Ruské federace v České republice. Jeho zástupci se ohradili proti tvrzení Davida Černého, který tank přetřel na růžovo, že se jedná o symbol okupace z roku 1968.

Erdogan v bruselských kleštích. Jednal s Merkelovou i Macronem

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se musel v Bruselu na summitu NATO podívat přímo do očí těm, které v uplynulých měsících na dálku urážel. Setkal se s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a německou kancléřkou Angelou Merkelovou. I když s pohledem do očí má v případě Angley Merkelové prezident Turecka problémy. Při jednáních v únoru v Ankaře se turecký prezidnet očnímu kontaktu s kancléřkou v maximální možné míře vyhýbal.

Zase můžete cestovat. Soud pozastavil Trumpův protiimigrační dekret

Když na začátku svého vládnutí v Bílém domě omezil prezident Donald Trump vstup do země občanům zemí, kde převládá muslimské obyvatelstvo, postavili se proti jeho rozhodnutí nejen obyvatelé USA na protestních akcích. Své slovo řekl k naplnění Trumpových předvolebních slibů i soud.

AKTUALIZUJEME / AKTUALIZOVÁNO

V Bruselu bez rukaviček. Problémem bude Turecko, rozpočet, teror a možná i Rusko

Podle článku 5 zakládací listiny Severoatlantické aliance je útok na jednoho člena NATO útokem na celou alianci. To platilo bez výhrady v době studené války. Bude to platit i v éře nového amerického prezidenta Donalda Trumpa?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies