VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Věřící nemusejí do kostela, modlitby nabízí i automat

Berlín - Za slovem božím už nemusejí věřící v Německu jen do kostelů. K rozjímání mohou využít i modlitebních automatů, které dnes stojí v Berlíně, Frankfurtu nad Mohanem a donedávna v Drážďanech. Budky připomínající spíše kabiny na pasové fotky mají v repertoáru na 300 modliteb v 65 jazycích.

5.9.2011 4
SDÍLEJ:

Za slovem božím už nemusejí věřící v Německu jen do kostelů. K rozjímání mohou využít i modlitební automaty, které mají v repertoáru na 300 modliteb v 65 jazycích.Foto: ČTK

Čeština mezi nimi zatím chybí. Jejich tvůrce však do budoucna počítá i s ní a nevylučuje, že by se v rámci plánované expanze do zahraničí mohl jeden takový moderní minikostel objevit třeba v Praze.

Berlínský modlomat (v němčině Gebetomat) je v nákupní hale Arminiovy tržnice za radnicí čtvrti Tiergarten. Svou červenou barvou splývá s rudou cihlovou stěnou, u níž stojí zcela mimo hlavní obchodní ruch, a náhodný kolemjdoucí ho tak zaznamená až díky bílé svítící stříšce nebo zcela netržním zvukům, které se linou z jeho útrob.

„Dobrý den, vítejte v modlomatu,“ zdraví uklidňující ženský hlas návštěvníka, který veden touhou slyšet slovo boží nebo jen čistě ze zvědavosti usedne do nepříliš prostorné krabice na plastovou stoličku před modrý displej a dotkne se ho. Na obrazovce se před ním rozbalí nabídka světových náboženství, jimiž se může proklikat až k modlitbě, kterou chce slyšet.

Otčenáš i exotičtější příspěvky

Vedle známého Otčenáše, jenž je zde ve více než desítce jazykových verzích včetně korejštiny a indonéštiny, muslimských pátečních modliteb nebo židovských sabatových písní naleznou zájemci v automatu i mnohem exotičtější příspěvky, jako jsou zpěvy tibetských mnichů, rituální písně domorodců ze Šalamounových ostrovů či náboženské texty kontroverzních scientologů.

„Mým hlavním kritériem při výběru bylo, aby ukázal co největší pestrost a byl co nejvíce internacionální. Že tam není čeština, mě mrzí, ale pracuji na rozšíření archivu a určitě se tam objeví český Otčenáš,“ řekl tvůrce modlomatu Oliver Sturm.

„Zajímalo mě to napětí mezi naším zautomatizovaným světem a intimitou soukromé modlitby,“ vysvětluje dvaapadesátiletý berlínský umělec myšlenku svého vynálezu, který vnímá současně jako umělecký a osvětový projekt. Nápad dostal v roce 1999 v newyorském metru, kde slyšel mluvit podobný stroj. Začal uvažovat, jaké by to bylo, kdyby odříkával modlitby. Před třemi roky takový přestavěný automat na fotografie poprvé představil veřejnosti.

Všechny modlitby jsou zdarma

Původně ho zamýšlel jako placenou službu, jak dokládá otvor na vhazování mincí po straně dotykové obrazovky. Jeden Otčenáš vyšel na 50 centů (12 korun). Nyní je ale otvor přelepený a všechny modlitby jsou zdarma.

„Byla to taková umělecká provokace narážející na to, že náš svět zašel už tak daleko, že vyrábí automaty, v nichž se musí za duchovní věci platit,“ popisuje Sturm. Před umístěním na Arminiovu tržnici ho ale načas postavil do berlínské SOS dětské vesničky a jelikož nechtěl, aby děti za používání platily, systém deaktivoval.

Jaký mají na modlomat názor Němci?

„Je to úplně praštěný,“ mávl rukou jeden z prodavačů v okolních stáncích. „Náhrada za kostel to není, ale pokud to lidem pomáhá se v modlitbách najít, tak proč ne,“ neodsuzuje ho naopak evangelický farář Martin Germer.

Sám Sturm má prý převážně pozitivní reakce. „Je hodně lidí, kteří se nejprve smějí a říkají, co je to za bláznivý nápad. Ale pak si sednou dovnitř a převládne zájem o všechna ta náboženství. Je jen málo takových, kteří jsou skeptičtí nebo vyloženě kritičtí,“ tvrdí tvůrce, který nyní pracuje na anglické verzi, jež poputuje do Manchesteru.

V budoucnu by svůj automat chtěl představit také v New Yorku a v Japonsku; zájemce už má prý z Dubaje. „Jeden modlomat bych rád dostal i do Prahy. Myslím, že by to bylo zajímavé,“ poznamenal v narážce na dobře známý ateismus Čechů. V nejbližší době by ho ale rád viděl na některém z berlínských letišť.

Čtěte také: Radnímu vadí hlasité modlitby nesoucí se městem

Autor: ČTK

5.9.2011 VSTUP DO DISKUSE 4
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Premiér Bohuslav Sobotka během rozhovoru Deníku.
26 10

Vláda projedná sloučení tarifů, někteří lidé by se dočkali zvýšení platu

Prezident Miloš Zeman.
19 16

Zemanova návštěva USA se odkládá. Kvůli krizi s KLDR, řekl Kmoníček

Chtěl být prezidentem, teď má na krku mezinárodní zatykač

Co je moc, to je moc. Krajskému soudu v Ostravě došla trpělivost s někdejším kandidátem na prezidenta republiky a kanadským podnikatelem českého původu Jiřím Včelařem Kotasem (64 let). Ten jako obžalovaný figuruje v kauze padělaných obrazů světoznámých malířů.

AKTUALIZOVÁNO

Hromadná nehoda na D1: zemřel řidič dodávky, za tragédii může stojící kolona

Brno /FOTOGALERIE/ – Zraněním podlehl padesátiletý muž, kterého vyprostili hasiči z havarované dodávky v hromadné havárii na dálnici D1. V úterý kolem půl dvanácté se na 202. dálničním kilometru srazily čtyři nákladní auta a dodávka. Kvůli nehodě u Brna museli z dálnice sjet řidiči mířící na Vyškov a Ostravu. Dopravu se podařilo uvolnit až krátce před půl sedmou večer. „Kolony se začínají pomalu rozjíždět," informovala mluvčí jihomoravských policistů Štěpánka Komárová.

Kejval podepsal přihlášku na OH do Pchjongčchangu. Úspěch popřál i Zeman

Povinná formalita je splněna. Přesně 289 dnů před zahájením zimních olympijských her v Pchjongčchangu podepsali prezident Miloš Zeman a předseda Českého olympijského výboru Jiří Kejval oficiální přihlášku českého týmu. Ta i podpis k průvodnímu dopisu, který obdrží šéf Mezinárodního olympijského výboru Thomas Bach, jsou podmínkou k účasti sportovců v Jižní Koreji.

Seznam významných dnů se zřejmě rozšíří. O dva týkající se světové války

Nově by měl být 18. červen Dnem hrdinů druhého odboje, kteří se postavili nacismu. Druhý má připomenout vyhlazení takzvaného terezínského rodinného tábora v Osvětimi-Březince v noci na 9. března 1944. Doplnění zákona o státních svátcích dnes schválila Sněmovna už v prvním kole projednávání.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies