VYBRAT REGION
Zavřít mapu

„Vlčí město“ si pochvaluje návrat šelem. Farmáři se bojí

Rietschen – V domovské zemi bratří Grimmů a jejich Červené karkulky se vlčí vytí rozléhá už více než deset let. Z návratu šelmy se teď v Rietschenu, obci na východě Německa, přes počáteční obavy lidé spíše radují.

19.3.2013 3
SDÍLEJ:

Přestože vlčích smeček v Německu přibývá, podobný pohled jako na tomto snímku z národního parku v Bavorsku se ve volné přírodě naskytne jen málokomu. Foto: ČTK

„Rietschen žije s vlkem 
v Německu nejdéle. Jeho přítomnost se stala dnes pro obyvatele zcela běžnou," ujišťuje Vanessa Ludwigová, bioložka z informační kanceláře Vlčí region Lužice.

Psovitá šelma do obce, která zatím vešla do povědomí jako „vlčí město", láká nové turisty. V Rietschenu jim nabízejí trasy po stopách šelmy pěšky i na kole, přímo ve městě funguje vlčí muzeum.

„Vlk nám přinesl mnohem více, než nám uškodil," je přesvědčený starosta Ralf Brehmer.
V braniborských lesích podle posledních odhadů pobíhá zhruba 160 vlků rozdělených do 17 různých smeček.

Ještě nedávno byla přitom psovitá šelma v Německu považována za vyhubenou. 
V Lužici byl poslední vlk samotář, který přišel z Polska, zabit v roce 1904. Když v roce 2000 televize ukázala páreček vlků, který překročil polské hranice i s mládětem, lidé znovu dostali strach.

„Všichni ovšem slyšeli příběh Červené karkulky a vlka. Je to zakořeněno ve vědomí lidí," soudí Jana Endelová z informační kanceláře.
Vzpomíná na bouřlivá zasedání obecní rady. „Lidé se obávali, aby se vlci dál nemnožili. Nevěděli, že zvíře opouští rodiče mezi prvním 
a druhým rokem života, aby si hledalo vlastní teritorium. Lidé zapomněli, jak žít s vlkem," zdůrazňuje.

Pracovníci kanceláře proto začali pro místní pořádat přednášky, které měly obyvatele zbavit předsudků. Za 13 let přítomnosti v Lužici vlk nikdy na člověka nezaútočil.

Ani do lesů okolo Berlína, kde se vlčí smečky také pohybují, se už lidé nebojí.
„Vlků se nebojím. Je to naopak radost vidět vlka v divočině. Jsou to plachá zvířata, tak proč bychom se jich měli bát?" řekla jedna z tamních obyvatelek stanici Deutsche Welle.

Jako výhra v loterii

Jen málokdo vlka v přírodě skutečně viděl. „Něco takového je jako trefit všech šest čísel v loterii," tvrdí starosta Rietschenu.
Přesto je v okolí největší koncentrace vlků v Německu. Zvířata si zvykla na hluk nákladních automobilů a na exploze pocházející z vojenského prostoru rozkládajícího se na 200 kilometrech čtverečních.

Soužití s chráněnou šelmou ale zcela bez problémů není. Ačkoliv lidé jsou podle ochranářů před vlkem v bezpečí, pro stáda ovcí a koz to neplatí. Za poslední šest let v Braniborsku tato šelma farmářům zabila zhruba 360 zvířat. V okolí Rietschenu tak loni stáda přišla o 50 zvířat.

„Řešení je podle nás nechat vlky žít, tak kde jsou teď, v přírodních parcích a na vojenském území. Ale pokud tato místa opustí, musíme mít dovoleno je lovit. Pokud ne, tak budou útočit na naše stáda," řekl Deutsche Welle zástupce braniborských farmářů Lutz-Uwe Kahn.

Ke zklidnění situace paradoxně přispěl farmář, který po dvou útocích vlků v roce 2002 přišel o 33 zvířat. „Jeho zkušenosti jim pomohly," říká Jana Endelová.

Farmáři navíc dostávají subvence na stavbu ohrad 
s elektrickým zařízením a stát jim kompenzuje škody, pokud prokáží, že jim zvíře zabil vlk.

Němečtí farmáři si ale stěžují, že vymáhání peněz je v takovém případě běh na dlouhou trať. Někteří tak mohou na kompenzaci škod čekat i celý rok, tvrdí Lutz-Uwe Kahn.

Najdou se proto i tací, kteří by vlky nejraději znovu vyhubili. Od roku 2000 v okolí Rietschenu zabili tři vlky a dosud se nezjistilo, kdo je zahubil.

Autor: Martin Dohnal

19.3.2013 VSTUP DO DISKUSE 3
SDÍLEJ:
David Rath.
15 21

Rath posílá prezidenta Zemana k Ústavnímu soudu

Trend, dobře známý například v Budapešti, představil v Brně Marek Fišer pod názvem Kološkopek.
3 3

Do Brna se řítí cyklohospoda. Lidé si vychutnají pivo při šlapání do pedálů

Děti zůstávají v ústavech. Může za to jejich vyšší věk i stávající krize rodiny

V boskovickém dětském domově momentálně žije čtyřiatřicet dětí. Pracovníci navíc čekají na dvě další, které se vrací od pěstounů. Stejně na tom bylo zařízení ústavní výchovy loni. Tak jako další na Vyškovsku i Blanensku potvrzuje celorepublikový fenomén – počet chovanců v ústavech se nedaří snižovat.

150 milionů korun. Tolik pošle Česko na pomoc s migrací

Česko letos pošle do zahraničí na pomoc uprchlíkům a státům čelícím migračním tlakům 150 milionů korun. Ministerstvo vnitro v tiskové zprávě uvedlo, že částku v rámci jeho koncepce pro asistenci uprchlíkům na dnešním jednání schválila vláda. Prvních 40 milionů korun z této částky by mělo jít na obnovu uprchlického tábora Azrak v Jordánsku.

Stánky ve Znojmě jsou prázdné. Trhovkyně: Nechci se učit novoty kvůli EET

Brambory, cibuli, jablka nebo třeba česnek od místních prodejců si mohli obyvatelé Znojma donedávna koupit na stáncích na Masarykově náměstí. Zhruba desítka prodejců zde nabízela zboží každé dopoledne vždy od pondělí do soboty. Nyní zůstala prodejní místa opuštěná, i když na konci března již vždy trhovci bývali na svých místech.

AKTUALIZOVÁNO

Ve Středozemí možná utonulo dalších až 150 afrických migrantů

Bezmála 150 afrických běženců patrně v úterý utonulo ve Středozemním moři. S odvoláním na přeživšího z potopené lodi to dnes uvedla Mezinárodní organizace pro migraci (IOM). Jako o jediném přeživším zatím úřady informují o 16letém chlapci z Gambie. "Řekl, že všichni ostatní zemřeli. Ale existuje určitá naděje, že italská pobřežní stráž některé vyzvedla," prohlásil podle agentury Reuters mluvčí italské pobočky IOM Flavio Di Giacomo.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies