VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Vnuk slavného Kolbena geny nezapřel

Praha, Mnichov – „Vyrábíme vše, od špendlíku po lokomotivu," hlásala za první republiky známá firma Českomoravská Kolben-Daněk (ČKD) a nijak přitom nepřeháněla.

31.7.2013 1
SDÍLEJ:

Jindřich KolbenFoto: Sokol Mnichov

Potomek průmyslnické rodiny Jindřich Kolben, který zemřel v neděli ve věku 87 let, továrny nezdědil, jeho zajímavý život byl však plný zvratů. Jako vnuk legendárního továrníka Emila Kolbena měl před sebou zdánlivě růžovou budoucnost. Kvůli židovskému původu však jeho rodina za války putovala do koncentračních táborů, kde zemřeli jeho otec 
i děd.

Jindřichovi se z Osvětimi podařilo uprchnout až na Slovensko, kde se přidal k armádě generála Ludvíka Svobody. Přestože se do Prahy vrátil jako osvoboditel, musel kvůli Benešovým dekretům o české občanství bojovat dlouhé tři roky.

Za komunistického režimu 
v zestátněné dědečkově továrně nejdřív pracoval jako obráběč, později se ale dostal až k práci v leteckém výzkumu.
V srpnu 1968 s manželkou Andrée neváhali a před tehdejším režimem utekli do Mnichova. Později se ve firmách Airbus, MTU a Rolls Royce vypracoval až na vedoucí pozice.

Nakonec si založil vlastní poradenskou kancelář v oblasti pevnosti a konstrukce leteckých motorů. V roce 1991 mohl v Praze obhájit disertační práci, kterou před více než dvěma desetiletími podal.

Až do důchodového věku si zachovával optimismus a byl aktivním sokolem. Trápil ho však ústup českého průmyslu, který kdysi dobýval svět.
„Velice jsem litoval, že dnešní doba způsobila úbytek všech průmyslových snah," postěžoval si loni regionálnímu Deníku.

IVAN STEIGER, MIROSLAV ELSNIC

Autor: Redakce

31.7.2013 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto
4

Oslavy, nebo poslední bitva? Čeští poslanci věří, že EU chytí druhý dech

Ilustrační foto
29

EET, vysoké nájmy a další problémy: Hospody bez personálu a hostů zavírají

Experti: připlácení na péči vylepší zdraví i rozpočet státu

Čeští pacienti jsou rekordmany ve zdravotní turistice. Ke svému lékaři zajdou i dvanáctkrát za rok. Přitom Skandinávcům to stačí jen třikrát a rakouským sousedům sedmkrát. Česko to stojí zbytečných dvacet miliard korun navíc.

Zlatý Ámos Lukáš Lis: Nechtěl jsem být učitelem, ale neměnil bych

/VIDEO/ Nový držitel titulu Zlatý Ámos pro nejoblíbenějšího učitele Lukáš Lis ze základní školy Soběslav původně nechtěl být učitelem, ale svou práci by už neměnil. Učitel by podle něj neměl být jen oblíbený, ale také dobrý. Svůj úspěch přičítá kombinaci přísnosti a přátelského přístupu k dětem.

OBRAZEM: Nejlepší fotografie týdne

Prohlédněte si nejpovedenější snímky našich fotografů, pořízené během uplynulého týdne.

Komentář Stanislava Šulce: Babiš nás zklamal. Je čas jít dál

Dění kolem ministra financí, jeho spolustraníků a formálně jeho bývalé společnosti Agrofert začíná nabírat obřích kontur. A je na čase si konečně sundat růžové brýle a na situaci se podívat realistickým pohledem.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies