VYBERTE SI REGION

Vojáci NATO žádají posily, situace se vyostřuje

Kosovo – Velení bezpečnostních sil NATO v Kosovu si vyžádalo posily kvůli přetrvávajícím násilnostem mezi kosovskými Srby a kosovskými úřady na hranici se Srbskem.

2.8.2011
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto:

Velení aliance promptně aktivovalo operační rezervy. Oznámily to v úterý alianční orgány v Kosovu a Bruselu.

„Žádáme o další vojáky pro Kosovo. Nemohu vám říct žádné počty, ale měl by to být asi prapor,“ řekl podle agentury Reuters mluvčí bezpečnostních sil NATO v Kosovu (KFOR) Hans-Dieter Wichter.

„Situaci v zemi nadále kontrolujeme, máme tam dostatek vojáků. Nežádáme o posily kvůli tomu, že bychom nedokázali kontrolovat situaci, ale proto, aby si stávající vojáci odpočinuli,“ zdůraznil Wichter podle agentury AFP.

Aliance zaktivovala své operační rezervy v Kosovu poté, co násilnosti mezi srbskou menšinou v zemi a kosovskými úřady neutichají. Oznámila to v úterý v sídle velitelství NATO v Bruselu mluvčí aliance Carmen Romerová.

Pět stovek vojáků ze zálohy

Také ona podle agentury AP odmítla upřesnit velikost aktivované zálohy. Jiné zdroje však potvrdily rozsah praporu, čili asi 500 lidí. „K jejich rozmístění dojde v nejbližších dnech,“ řekl tento zdroj AFP.

NATO udržuje v silách KFOR průběžně téměř 6000 mužů. Jejich součástí byli dlouho i čeští vojáci, jejich poslední jednotka však byla z Kosova stažena za relativně klidné situace letos v červnu. V bývalé srbské provincii Kosovo začali čeští vojáci působit v roce 1999 a za 12 let se v Kosovu, které mezitím získalo samostatnost, vystřídalo 23 jednotek české armády. Celkem se zde tak vystřídalo více než 8000 českých vojáků.

Současná krize vypukla před týdnem poté, co se vláda v Prištině pokusila obsadit zvláštními policejními jednotkami hraniční přechody Brnjak a Jarinje se Srbskem, aby zajistila přísnější celní kontrolu a plnění obchodního embarga na srbské zboží vyhlášeného 20. července.

Srbská nespokojenost

Tento krok, k němuž se Priština uchýlila poprvé od jednostranného vyhlášení nezávislosti Kosova v roce 2008, vyvolal rozhořčení místních Srbů. Při následných incidentech byl zabit albánský policista a jeden z přechodů byl vypálen. Ve čtvrtek oba přechody uzavřeli vojáci KFOR. Vedení KFOR sporné hraniční body prohlásilo za omezenou vojenskou zónu a povolilo vojákům použít zbraně při sebeobraně a obraně obyvatel a pozic. Situace se však zatím zcela neuklidnila.

V počátcích hraničních nepokojů byl na přechodu mezi Makedonií a Kosovem neznámým mužem napaden český chargé d'affaire v Kosovu Jiří Doležel. Mluvčí českého ministerstva zahraničí Vít Kolář incident potvrdil s tím, že šlo o „drobnou strkanici“ ve frontě na hraničním přechodu.

Podle kosovského deníku Koha Ditore varovali představitelé KFOR v Prištině před aktivitou „srbských ostrostřelců a jiných ozbrojenců“ v severní části země obývané srbskou menšinou. Tomuto nebezpečí má čelit pěší jednotka KFOR, píše list. Neuvádí však žádnou souvislost s posilami KFOR, které mají do země teprve dorazit.

Šéf srbských vyjednávačů s Kosovem Borislav Stefanović varoval před „víkendovými bojovníky“ a „pečovateli o duši“ z Bělehradu, kteří přijíždějí povzbuzovat kosovské Srby v radikálním odporu, napsala agentura APA. Stefanović apeloval na místní Srby, kteří v posledních dnech budovali na silnicích zátarasy, aby se „zdrželi střetů a zbytečně přemrštěného vlastenectví“, protože problémy lze vyřešit jen dohodou.

Vlády spolu musí mluvit

„Chceme se opět vrátit k dialogu. Aby se tak stalo, musí být krize vyřešena tak, jak jsme požadovali,“ řekl. Obvinil Prišninu, že „není k dialogu ochotna“.

Poveřenec EU pro Kosovo Robert Cooper vyzval vlády v Bělehradě a Prištině k obnově dialogu o praktických problémech. Po jednání v pondělí večer v Rašce se zástupci srbské vlády dnes dorazil do Prištiny, kde tlumočil srbské nabídky na řešení krize.

„Jeho poselství oběma stranám zní, že nyní je rozhodující vrátit se k dialogu,“ řekl k tomu mluvčí Evropské komise v Bruselu. „Bělehrad a Priština zodpovídají za to, aby se napětí snížilo a byl obnoven klid a bezpečnost,“ dodal.

Čtěte také: Napětí na severu Kosova trvá

Autor: ČTK

2.8.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

AKTUALIZOVÁNO

Norský Barnevernet versus český dědeček. Jiří Pavelka podává v Norsku žalobu

Praha - Do boje s norským Barnevernetem se pustil dědeček dvou chlapců, které úřady v roce 2011 odebraly české matce Evě Michalákové a jejímu manželovi Josefovi. Důvodem mělo být údajné zanedbávání, fyzické týrání a sexuální zneužívání. Podle tamní policie a lékařů se podezření Barnevernu nepotvrdilo. Úřady a následně soudy ale považovaly zjištění za natolik vážná, že děti ponechaly u pěstounů. Dnes devítiletý David a jedenáctiletý Denis žijí odděleně, každý v jiné pěstounské rodině.

Protikuřácký zákon má Kalousek za další regulaci živnostníků

Praha - Předseda opoziční TOP 09 Miroslav Kalousek má dnes schválený protikuřácký zákon za další regulaci podnikání. Novinářům ve Sněmovně řekl, že za normálních okolností by pro normu hlasoval, dnes ale postupoval opačně kvůli tomu, že jde o další z regulačních opatření namířených kabinetem ČSSD, ANO a KDU-ČSL proti živnostníkům. Sněmovní klub jeho strany neměl k hlasování stanoven jednotný postup.

Neomezený tarif za hubičku! Nemocnice dohodla extrémně levné volání

Olomouc – Zaměstnanci Vojenské nemocnice Olomouc mohou telefonovat bez obav o provolané minuty. Vedení nemocnice se totiž podařilo uzavřít s operátorem O2 mimořádně výhodnou smlouvu. 

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies