Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Evropské volby s rekordně nízkou účastí

Berlín, Brusel, Pa­říž – O víkendu vyvrcholily čtyřdenní volby do Evropského parlamentu, které provázela historicky nejnižší účast. První výsledky potvrdily předpovědi vítězství hlavně pravicových stran.

8.6.2009
SDÍLEJ:

Volilo se v celé evropské sedmadvacítce. Tento snímek je z volební místnosti ze severofrancouzského Lille. Foto: Reuters

Topolánek: Mám radost z úspěcu pravice v Evropě

Například v Česku vítězí na celé čáře ODS. Předseda Topolánek se už v televizi vyjádřil, že ho velmi těší úspěch pravicových stran ve všech velkých evropských zemích. „Dělá mi radost, že získala důvěru pravice," řekl a zmínil třeba italského premiéra Berlusconiho, v jehož vile trávil nedávno dovolenou, ze které unikly inkriminující fotografie (psali jsme o tom zde).

Větší pozornost také vzbudilo, že v Maďarsku se do EP dostala krajní pravice a ve Švédsku se to podařilo Pirátské straně podporující bezplatné stahování hudby, filmů a počítačových her z internetu.

Nejméně voličů bylo na Slovensku

Průměrná volební účast v nynějších volbách dosáhla podle předběžných výsledků pouhých 43,01 procenta, což je o necelá 2,5 procenta méně než před pěti lety, kdy odvolilo 45,5 procenta obyvatel EU. Už tehdy to přitom bylo nejméně za dobu konání eurovoleb. V Česku je podle dosavadních informací účast asi 26 procent, před pěti lety to bylo přes 28 procent.

Pochybné prvenství v nejnižším počtu voličů, kteří hlasovali ve volbách do Evropského parlamentu, získalo zřejmě stejně jako před pěti lety Slovensko. Vyplývá to z předběžných údajů o volební účasti zveřejněných na webu EP. Podle nich si přišlo vybrat své zákonodárce pouze 19,64 procenta Slováků. Ještě v neděli večer to vypadalo, že nejméně lidí se dostavilo k volebním urnám v Litvě. Tam však podle posledních výsledků hlasovalo nejméně 20,54 procenta voličů. Známy ještě sice nejsou údaje o volební účasti v tradičně euroskeptické Británii, experti však neočekávají, že by tam volební účast byla nižší než na Slovensku. Před pěti lety přišlo k volbám 38,5 Britů. Slováci měli nejnižší volební účast i ve volbách v roce 2004. Tehdy jich hlasovalo 16,97 procenta.

Pravice má 265 křesel z celkových 736

Nejsilnější skupinou v EP zůstává frakce sdružující křesťansko-demokratické, konzervativní a centristické strany a strany pravého středu. Má 265 poslanců z celkových 736. Součástí této skupiny byli v uplynulých pěti letech i čeští europoslanci z ODS nebo KDU-ČSL.

Krajně pravicové Hnutí za lepší Maďarsko (Jobbik) známé ostrou protiromskou rétorikou, odmítáním přistěhovalectví a euroskepticismem získalo ve volbách do EP tři křesla. Překvapila také švédská Pirátská strana, kterou volí hlavně mladí Švédové a jež podle průzkumů vstoupí do EP se ziskem 7,4 procenta hlasů.

Všech 27 zemí unie hlasovalo postupně, ale podle unijních pravidel začaly být výsledky oficiálně oznamovány až včera večer po 22:00 SELČ, kdy se uzavřely poslední volební místnosti. Kompletní výsledky v jednotlivých zemích a složení nového EP jsou známé ale až teď, v pondělí nad ránem.

Například nejmenované zdroje z prostředí stranických štábů na Slovensku však již odpoledne ČTK sdělily, že vítězem voleb v zemi je Směr-sociální demokracie (Směr-SD) premiéra Roberta Fica, což se večer potvrdilo. Výsledky voleb přišly dříve také z Nizozemska. Potvrdily se podle všeho předpovědi politických analytiků, že v novém EP získají více křesel než dosud populistické a euroskeptické formace na úkor tradičních stran.

Vzestup radikálů a velký úspěch zelených

Velká neúčast vytvořila vhodný prostor pro radikálně protievropské strany. V Nizozemsku kupříkladu protiimigrantská Strana pro svobodu (PVV), v jejímž čele stojí kontroverzní politik Geert Wilders, získala 16,9 procenta hlasů a stala se druhou nejsilnější formací v zemi. Dobrých výsledků dosáhly euroskeptické strany v Rakousku, ve Velké Británii a v Bulharsku. Tato hnutí využívají problémů vlád zápolících s ekonomickou krizí či migrací a těží z nepřízně mnohých voličů vůči EU.

Na rozdíl od Česka, kde obě strany Zelených, ta původní Bursíkova, i ta nová poslankyně Olgy Zubové, zcela propadly, se v Evropě zeleným obecně dařilo. Získali dohromady 50 křesel, což je oproti minulým volbám velký úspěch.

184 křesel patří socialistům, 80 pak liberálům.

Čtyřdenní kolotoč eurovoleb ve 27 členských státech Evropské unie začal ve čtvrtek hlasováním ve Velké Británii a v Nizozemsku. Dnes se volilo v 19 zemích EU. V Česku se voliči vydali do volebních místností v pátek a v sobotu. V Evropském parlamentu je prostřednictvím poslanců zastoupeno zhruba 490 milionů obyvatel.

Autor: ČTK

8.6.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Ilustrační foto.
5 28

Většina stran podpoří nadstandardy, některé poplatky v nemocnici

Ilustrační foto
DOTYK.CZ
10

Lékárenský řetězec se omluvil za výrok, že levnější antikoncepci lidé zneužijí

Zeman bude do krajů nadále jezdit, podle Ovčáčka to není kampaň

/ANKETA/ Prezident Miloš Zeman bude v návštěvách krajů od září pokračovat, nejsou součástí předvolební kampaně, míní prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček. Zvážit cesty, případně zahrnout náklady na ně jako bezúplatné plnění do volebního limitu, by měl Zeman podle člena Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí Jana Outlého. Zeman bude v přímé volbě usilovat o znovuzvolení, limit nákladů pro každého kandidáta je 50 milionů korun.

AUTOMIX.CZ

Tohle nám nedělejte. 10 věcí, které spolehlivě naštvou každého nadšence do aut

Jste automobilový nadšenec? Potom jistě nemůžete vystát některé návyky, zlozvyky a názory, se kterými se občas setkáváte ze strany „neautařů“. V mnoha případech se sice jedná o malicherné drobnosti, ale sami víme, že pokud jde o naše plechové miláčky, není žádná drobnost dostatečně malá.

Parašutistka spadla na rodinný dům

Žena se zranila, ale byla při vědomí. K nehodě došlo v Nové Vsi na Plzeňsku.

Kláštery nabízejí poznání, odpočinek, ubytování i nové zážitky

Kláštery jako cíl výletů, seznámení s historií i nalezení chvíle klidu v uspěchaném světě prezentuje web Klášterní stezky. Vytvořili ho učitelé a studenti pražské pedagogické fakulty a zahrnuje podrobné informace o více než dvacítce klášterů v Čechách a na Moravě. Seznamuje s řeholním životem i s tím, jak církev postupně staleté objekty renovuje. Kláštery jsou stále více objevovanou skupinou památek, která láká zájemce o kulturu i milovníky technických či přírodních památek.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení